Dozvíte se skutečné příběhy odsouzených nešťastníků, prohlédnete si nejčastěji používané mučící nástroje, které na naše předky působily jako výstraha proti nemorálnímu chování.

Kupříkladu taková palečnice by se v současnosti určitě uplatnila. Byl to jeden z nejúčinnějších prostředků k tomu, aby zloději a kapsáři dlouho neotáleli a přiznali se ke svým činům, pokud si chtěli zachovat prsty v plném počtu.

Dnešní obchodníci by si také jistě pořádně rozmysleli, než by se uchýlili k nějakému podvodu. Středověcí jarmarečníci za okrádání svých zákazníků zaplatili poměrně draze – byli vsazeni do klády a vystaveni veřejnému posměchu. Potupu a výsměch zažila roku 1566 i jedna kapsářka, Anna mlynářka, která byla za okrádání lidí na jarmarcích zamčena do houslí.

Jedním z nejobávanějších mučení však bylo trápení na žebříku, kde docházelo k vykloubení rukou a poškození svalů. Krutý způsob vyšetřování měl za následek i to, že obviněný sobě raději zkrátil utrpení a přiznal se i ke zločinům, kterých se nedopustil. Mohlo tak lehce docházet k nespravedlivým rozsudkům.

Zajímavým zjištěním je, že trestní odpovědnost se stanovovala u žen nad 15 let a u mužů nad 18 let. Pěkná nespravedlnost, řeknete si možná. Není žádným překvapením, že ženy byly v této době často znevýhodňovány.

Příklad by si dnešní řemeslníci neměli brát z Václava Vlaštovičky z Kutné Hory. Ten jako „šikovný“ a vynalézavý kreativec vyráběl falešné klíče, kleště a kolky na ražbu falešných peněz. Po právu byl vyslýchán a v lednu 1523 upálen.

Jaký trest byl vyplacen dvěma děvečkám Dorně Košťálčině a Anně Konvářů za smilstvo? Kde byl v Kutné Hoře zřízen v 18. století pro nečestné a poběhlé ženy „dům kázně“? Co udělala ze žárlivosti v roce 1546 Markyta Davidka, obviněná z čarodějnictví a mnoho dalších zajímavostí? Chcete–li se to dozvědět, zastavte se ve Vlašském dvoře.

Kromě mučících nástrojů může návštěvník shlédnout unikátní prostorový obraz husitských bojů a fotografickou expozici Kutné Hory. V muzeu je otevřeno každý den od 10 do 18 hodin.

AUTOR: RADKA HRUBÁ