VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Návraty Deníku: Mořeplavec Rudolf Krautschneider před deseti lety a dnes

Kutná Hora – /Kutnohorský deník, 27. 2. 2003/ Změnit neutěšené poměry v péči o opuštěné děti se usilovně snaží Rudolf Krautschneider. Ten se nedávno přistěhoval do Kutné Hory. Vedle budování rodinných dětských domovů je znám především jako námořník, který na svých lodích brázdil všechny světové oceány.

12.11.2013
SDÍLEJ:

Mořeplavec Rudolf Krautschneider Foto: rodinný archiv

Do Kutné Hory se dostal hlavně proto, že se seznámil 
s biskupem Církve československé husitské Karlem Bicanem. Jeho pražská diecéze podporovala sociální projekty pro děti bez rodičů a bez domova. Je to oblast, kterou se snažil roky propagovat. „Ve spolupráci s církví husitskou připravujeme několik rodinných dětských domovů na území Středočeského kraje. Jeden takový chráněný dětský domov se nám v loňském roce podařilo realizovat poblíž Kolína. Žije tam šest dětí," vysvětlil tehdy. Spolupráce s touto církví se rozvíjela tak zdárně, že začal dokonce stavět lodě, na kterých by děti mohly trávit prázdniny. Připravoval středisko na Orlíku 
a také u Baltického moře.

Jeho zájem o dětské domovy pocházel z vlastní zkušenosti. Až do svých čtyř let žil 
v Rakousku. Do Čech ho přivezli coby sirotka. Vyrůstal 
v partě kluků, kteří neměli ideální nebo vůbec žádnou rodinu. Protože měl to štěstí, měl maminku i dědečka, a byl, jak on sám tehdy řekl, obklopený silnou vlnou lásky. Došel k názoru, že by to měl vrátit.

Vlastní zkušenosti
Celé jeho snažení vycházelo rovněž ze skutečnosti, že přes finanční podporu státu se většina dětí z dětských domovů ničím nevyučila, skončila ve zvláštní škole a nedokázala se zapojit do normálního života.

V době před deseti lety již celou dekádu pořádal plavby 
s dětskými domovy v Čechách i zahraničí. Vydal sedm knih. Některé byly přeložené do cizích jazyků a žil v podstatě z jejich prodeje. Ten byl na tehdejší dobu zvláštní. Jeho knihy se nedaly sehnat v knihkupectvích. A to ze dvou důvodů. První důvodem byl jejich šedý obal. Protože nebyly barevné, nikdo je nekupoval. „Proto není divné, že když jsem se svými knihami navštívil dvě knihkupectví v Kutné Hoře, že je nechtěli. Přitom mé knihy lidi normálně přeplácí a je to docela těžko sehnatelná podpultovka. V Kutné Hoře mám kancelář, zaměstnávám jednoho člověka a ročně na dobírku rozesílám asi tři tisíce knih," řekl Krautschneider tehdy.

Celý život na moři
Když s Rudolfem Krautschneiderem hovořil redaktor Kutnohorského deníku v roce 2003, měl cestovatel „naplaveno" po moři zhruba dvě stě padesát tisíc námořních mil, což je asi půl milionu kilometrů. Po mořích cestoval celý život. Vyplouval i za minulého režimu. „Nebylo to samozřejmě snadné, ale je lež, pokud někdo říká, že to bylo nemožné. Každý, kdo nechce cestovat, si pro to vždycky najde perfektní výmluvu. Přitom cestování je nejlevnější koníček na světě. Kdybyste si teď vzal batoh, můžete jít dva roky pěšky do Vladivostoku a nikdo vám 
v tom nebude bránit" podělil se tehdy o své zkušenosti.

Krautschneider se v té době právě vrátil z cesty. Měl za sebou zvláštní plavbu po trase Vikingů. Která vedla z Polska do Norska, odtamtud na Island, do Grónska, kde strávil podstatnou část léta, a dále na New Foundland, do Nového Skotska. Tam plavbu přerušil a vrátil se do České republiky kvůli rekonstrukcím domů na dětské domovy, jež měl tehdy rozjeté, a znovu letěl do Kanady. Pokračoval do Atlantického oceánu. Původně si tam naplánoval natáčení největších bouří na světě, hurikánů, ale příroda nepřála. Po dvouměsíčním čekání v oceánu přišly pouze dvě slabší bouře. Měsíc ještě čekal na Azorských ostrovech, jestli se přeci jenom nějaká neukáže, nepovedlo se. Poté sjel dolů až na dvaadvacátý stupeň jižní šířky, kde jsou Kanárské ostrovy. Tam zakotvil a odtud nakonec přiletěl do Čech.

Plány byly
Jako správný vizionář a cestovatel již měl po návratu 
v hlavně další plány. Chtěl založit námořní školu pro děti 
z dětských domovů. „Sedm let jsem vozil po moři alkoholiky a narkomany z České republiky. Ten projekt zanikl, protože jsem vyplul na dvouletou plavbu s replikou historické plachetnice. Tu jsem stavěl 
s partou mladých lidí, nyní je na Novém Zélandu a během dvou let se vrátí zpátky. Poté bude také součástí námořní školy," podělil se mořeplavec 
o jeden z detailů plánů s redaktorem Deníku.

Kromě námořnické školy se ale Rudolf Krautschneider chtěl vrátit na místa, která ho na jeho cestách uchvátila. Jedno leží v polárním pásmu Antarktis na jihu Indického oceánu. Jsou to Ostrovy apoštolů

Rudolf Krautschneider dnes

Rudolf Krautschneider již z Kutné Hory odešel. Jak se mu daří dnes? Jak vyšly jeho dávné plány? 
A jaké má zážitky?

Jako námořník jste se svými loděmi navštívil mnoho zajímavých lokalit na celém světě 
a proplul všemi světovými oceány. Jaká byla vaše poslední výprava a kam až jste se svou lodí dostal tentokrát?

Je těžké plavby nazývat výpravami nebo expedicemi. Když plujete po moři, jste vlastně na nejbezpečnější části světa. V dnešní době, kdy máte přes satelit přehled o počasí a s pomocí počítače může navigovat i dítě, je spíše rizikem jízda autem z Kutné Hory do Prahy. Cítím se na té trase daleko ohroženější. Každá plavba je úžasná – je jedno, jestli je to na rybníce nebo na moři. Letos jsem plul se svým tříletým synem po Baltském moři. Myslím, že děti jsou pro mě tím největším dobrodružstvím.

Chystáte se v blízké době na nějakou další zajímavou plavbu?
V současné době připravuji plavbu přes oceán na voru. Bezmála padesát let se živím jako dřevorubec. Celou tu dobu si říkám, že si postavím vor ze smrků. Když jsem oslavit sedmdesátku, tak jsem pochopil, že to je možná poslední příležitost. Se dvěma kamarády stavím vor 
a v příštím roce se pokusíme doplout z Evropy do Ameriky. Vor se jmenuje „Eurica", což je zkratka Europe + America. Opakuji znovu, že každá plavba je zajímavá.

Jak vnímá dlouhé a mnohdy nebezpečné cestování vaše rodina?
Když vyplouvám na moře, tak se o mě moji blízcí nebojí. Zato když jedu autem třeba do Polska k moři, tak mají obavy. Stalo se už zvykem, že mořeplavci straší lidi bouřemi, žraloky a tak podobně. Potápěl jsem se často v místech, kde jsou žraloci, a čistil dno svojí lodě. Neříkám, že se nemůže nic stát, ale za ta léta vím, že riziko je minimální, až nulové.

Před deseti lety jste se zabydlel v Kutné Hoře, a to především kvůli výstavbě nových rodinných dětských domovů ve Středočeském kraji. Jak se nakonec tento projekt povedl?
Snad nebudu neskromný, když napíšu, že s mým přispěním vznikly dva dětské domovy rodinného typu. Moje aktivity v tomto směru jsou i v Polsku. Jsem rád, že jsem mohl umožnit dětem 
z domovů i plavbu po moři do Dánska, Švédska, Německa 
z Polska. Samozřejmě že by bylo dobré, kdyby všechny děti žily s milujícími rodiči nebo pěstouny, ale to je ideál, ke kterému naše společnost nedospěla. Děti jsou přece nás všech.

V rozhovoru pro Kutnohorský deník z roku 2003 jste také uvedl, že se chystáte pro děti stavět lodě, na kterých by mohly trávit prázdniny. Povedlo se to?
Ano. Například stavba veslovo-plachetní lodi typu Viking. Jmenuje se Huck 
a děti na ní tráví prázdniny. Problém je, když jsem na moři. Nemá s nimi kdo plout.

Jak dlouho jste v Kutné Hoře bydlel a jak vzpomínáte na dobu, kterou jste tu strávil?
Kutnou Horu mám rád pro její starobylou krásu a historii. Od dětství jsem se toulal republikou a v malebném údolí Vrchlice, kde jsou 
i skalní převisy, jsem i několikrát přespal. Pamatuji si na sladkou chuť květů akátu, které jsem snídal pod chrámem sv. Barbory. Někdy chodím si popovídat s Kutnohoráky do hospody Kotor. Je to hospoda s námořní tradicí a na stěně je model repliky plachetnice ze 16. století.

Máte tu nějaké přátele, se kterými jste stále v kontaktu?
Samozřejmě, že do Kutné Hory jezdím. K mému příteli Andreji Némethovi – je to výtvarník a všeumělec. 
V Kutné Hoře organizuje sympozia, kam se sjedou kumštýři z různých koutů světa. Občas se sejdu s Milanem Kuželou, který bydlí na Kaňku a je milovníkem místního vína. Kdykoliv jedu do Prahy, vždy odbočím přes Kutnou Horu.

Proč jste odsud nakonec odstěhoval?
My všichni jsme obyvatelé světa, potažmo kosmu. Náš svět i vesmír je v neustálém pohybu. Proč bych já měl setrvávat na jednom místě? Stěhuji se zhruba každých pět let. Když člověk zůstává na jednom místě, umožňuje mu to shromažďovat majetek. No a majetek je to, co nás celý život omezuje.

Za svůj život jste bydlel hned na několika místech naší republiky. Jak si vůbec vybíráte místo, kde budete žít?
Všechna místa, kde jsem žil, jsou dílem náhody. Jsem povahou spíše nomád, a pokud se moji blízcí stěhují se mnou rádi, je všechno v pořádku.

O svých plavbách a zážitcích pravidelně vydáváte cestopisné knihy a točíte dokumenty. Daří se vám stejně dobře vydávat 
a prodávat své knihy, jako tomu bylo před lety?
Napsal jsem patnáct knih. Některé vyšly i v cizích jazycích. Nepíšu pro peníze, ale proto, že musím. Plavba po oceánech je pro mě stejně přirozená jako psaní. Opírám své knihy o text. Fotografie 
v nich jsou jenom podružné. Nemyslím, že bych psal typické cestopisy. Popisuji lidi, se kterými jsem se setkal, 
a přírodní jevy, které mě neustále okouzlují. Chci hlavně, aby moje knihy nebyly drahé, ale aby se staly drahé srdcím mých čtenářů. Zájem o moje knihy je po desítky let stejný. Nezabývám se reklamou, chci, aby si lidé mé knihy našli sami. A to se daří.

Máte ještě nějaký nesplněný cíl? Něco, čeho byste chtěl dosáhnout ať už na moři nebo na pevnině?
Všichni máme nějaké cíle, použil bych spíše slova sen. V realizaci snů nám často brání všechno, čím jsme se sami obklopili. Kde končí naše povinnosti, je prostor pro naše sny. 20. října jsem se opět probudil po jasné noci 
v úplňku a svět se mi jeví nádherný.

Autor: Veronika Březinová

Autor: Redakce

12.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Krajský soud v Praze se v pondělí 23. října vrátil ke korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
13

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.

Krize středočeské koalice pokročila, námluvy ANO s ČSSD už nejsou tajné

Hejtmanka lákala pozornost ke středním Čechám. Ve Washingtonu

Střední Čechy – O lokality ve středních Čechách se nyní více zajímají členové týmů americké centrály softwarového gigantu Microsoft.

Debaty o penězích pro nemocnice může kdokoli sledovat i z domova

Střední Čechy – V úterý se sejdou zastupitelé Středočeského kraje. Jednat mají hlavně o plánu investic a o penězích pro krajské nemocnice. Jistě se zmíní i o aktuální krizi krajské koalice – k ráznému řešení však asi nepřistoupí.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Střední Čechy: Máme celkem 26 poslanců

Střední Čechy /INFOGRAFIKA/ - ANO ovládlo Středočeský kraj. Do poslanecké sněmovny se probojovalo 9 jejich poslanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT