Jaký jste měl pocit po premiéře hry Hvězdy z děcáku?

Jsem rád, že se to povedlo. Že to chytlo nejen mladé lidi, kteří chtějí dělat divadlo, ale, že se chytli i ostatní mladí, kteří se přišli poprvé podívat na své kamarády do divadla. Jsem rád, že třeba naučím chodit mladou generaci do divadla.

Co připravuješ?

Připravuji dvě věci, ale protože je jich hodně, dvacet lidí. Každý tam má potom malou roli a to je škoda.
Začali bychom připravovat dvě věci najednou. Humorné, ale i poučné věci. Chtěli bychom odhalit, že mladí jsou nejen takoví ti zlobiví, ale i v něčem dobří, hodní, chytří a rozumní.

Jaká je práce s mladými lidmi, kteří nemají zkušenosti?

Někdy se jim snažím napsat roli na tělo. To je dobrá první zkušenost s hraním. Snažím se stylizovat i tu mluvu. Přizpůsobit tu roli. Je to lepší než něco napsat a hledat herce.

Mám už dějovou linku a v hlavě to mám už i zhruba obsazené. Bude to o školákovi a takových těch řetězových hrách typu pošli sms dalším lidem. Přijde na to, že by šlo udělat řetězovou reakci dobrých skutků. Bude tam spousta dojemných situací.

Druhá věc bude pro holky. O dvou nerozlučných kamarádkách a vzájemných generačních vztazích.
Chtěl bych tam zakomponovat i nějakého známého herce do role dospělého.