Hosty přivítal Jan Mičánek, zakladatel muzea, který zároveň jmenovitě poděkoval všem, kteří se na vzniku muzea podíleli, svou prací, konzultacemi nebo darováním předmětům do expozic. „Tohle místo má krásnou atmosféru a přímo si říkalo o spojení s historií českého venkova,“ uvedl Mičánek v úvodním proslovu.

„A několik náhod nás přivedlo právě k lidovým krojům. Během několikaletých příprav mě překvapilo, kolik existuje lidí, kteří mají o toto téma zájem, kteří pomohli s budováním sbírky,“ dodal a na závěr uvedl: „A co na tom všem bylo nejzajímavější? Muzeum celou tu dobu vznikalo především díky místním lidem. Muzeum je důkazem, že když se do něčeho pustíme, dokážeme velkou věc, která bude přinášet radost.“

Mistrovství ČR v kulturistice v kutnohorském Lorci, neděle 5. září 2021.
OBRAZEM: Kulturisté si to rozdali v Kutné Hoře o tituly mistrů republiky

„Dva a půl roku jsem čekala na tento den, až se muzeum otevře a zapíše se do dějin oboru – tedy etnologie i muzeologie,“ uvedla Irena Štěpánová, vedoucí katedry etnologie na Karlově univerzitě. „Otevření muzea navazuje na silnou tradici sběratelství, ale také na velké zemské a národopisné výstavy a střídavý zájem o lidovou kulturu. Věřím, že nová expozice najde brzy své spokojené návštěvníky, kterým nabídne poznání i potěšení,“ doplnila ještě Štěpánová.

Součástí slavnostního otevření bylo také hudební vystoupení, a to rovnou tří lidových kapel reprezentujících různé kraje. Představila se Pošumavská dudácká muzika (Die Böhmerwald-Dudelsackmusik z okolí Strakonic a šumavského Podlesí), dále pak Skřipácká muzika z Jihlavska (skřipácká muzika je na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky) a cimbálová muzika Friška z Kyjova.

Kresby zabraly roky

Kromě otevření muzea proběhl také slavnostní křest nové knihy Atlas lidových krojů České republiky s autorskými kresbami Pavly Hampton a popisy jednotlivých krojů od Jana Kuči, kurátora sbírek muzea. „Já jsem kresbami opravdu strávila dva roky, každý den. Sama jsem na sobě musela hodně zapracovat, látky a kroje jsem posledy kreslila na vysoké škole,“ řekla Pavla Hampton, ilustrátorka knihy.

„Ilustrace vznikaly všechny pomocí tabletu, protože šlo o to zachytit co nejvěrněji podobu látky, výšivky, každý detail. Těch ilustrací je přes 200 a pro obličeje některých postav jsem se inspirovala i ve své rodině. Jedna postava má obličej mé babičky, jsou tam také mé dvě dcery,“ doplnila Pavla Hampton.

Jan Kuča následně ve svém proslovu nastínil, jak složitá byla práce shromažďování informací k jednotlivým krojovým oblastem a jejich oděvům. „Některé kroje vídáme poměrně často, kroje jiných oblastí ale bylo třeba doslova vypátrat. Sháněli jsme podklady, popisy oděvů, čerpali jsme z fotografií, konzultovali jsme, byla to doslova úmorná práce. Ale jsem velmi rád, že jsem měl možnost se na budování expozice i vzniku knihy Atlas krojů podílet,“ uvedl Kuča, sám sběratel lidových krojů.

Traktoriáda ve Zdeslavicích, 4. září 2021.
OBRAZEM: Na zdeslavické traktoriádě opět stříkaly proudy bahna

Knihu následně pokřtil Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury, a Tereza Matyska Mičánková. „Velmi si cením snahy autorů zaplnit bílá místa na mapě krojů, kde – jak by se mohlo zdát – žádné kroje nejsou. Neúplnost informací a znalostí mohla být přímo odrazující. Přesto se podařilo dát dohromady tento ucelený soubor spolu s určením období, jak nošení krojů v jednotlivých oblastech zanikalo. Ten, koho zajímá lidový oděv, si knihu určitě s chutí prostuduje,“ uvedl Šimša. Na závěr pak přečetla Tereza Matyska Mičánková pasáž z úvodní části knihy.

Během celého odpoledne pak hosté měli možnost postupně si nové expozice muzea prohlédnout, poslechnout si hudbu výše jmenovaných hudebních kapel, občerstvit se a samozřejmě obdivovat kroje. A to nejen v expozici, ale také přímo na některých hostech, kteří se do Ostrova sjeli z různých krajů České republiky i ze zahraničí.

Edita Dvorská