„Počátky knižní kultury ve středověku byly spojeny s církví, kterou v Kutné Hoře reprezentoval především cisterciácký řád a Sedlecký klášter. Ten disponoval vlastním skriptoriem a pravděpodobně i iluminátorskou dílnou. Tato oblast tvorby by se však pochopitelně nemohla dál rozvíjet bez potřebných ekonomických podmínek, a ty byly v Kutné Hoře nanejvýš příznivé,“ uvedla Světlana Hrabánková.

Dále se věnovala také osobnosti a proslulé knihovně Václava IV., pro Kutnou Horu nejvýznamnějšího panovníka: „Knihy byly ve středověku velmi vzácné a mnohé vznikaly na objednávku samotných panovníků. I celé knihovny se dědily. Tak například část své knihovny nepochybně získal i Václav IV. od svého otce Karla IV. Knihy často panovníky doprovázely na jejich cestách. Jistě se proto některé z vzácných manuskriptů Václava IV. dočasně nacházely také v jeho sídle ve Vlašském dvoře. Paradoxně zřejmě některé z nich takto unikly své pozdější zkáze v době husitské díky tomu, že je v době Václavova zajetí, v roce 1402, Zikmund z Kutné Hory odvezl společně s takzvaným Václavovým pokladem.“

Hosty přivítala také Marie Kaufmann, předsedkyně Výboru pro hospodářský a regionální rozvoj, vědu a výzkum Středočeského kraje. Ta ocenila zejména mezinárodní spolupráci, neboť velká většina vystavených exponátů pochází ze sbírek rakouských sběratelů, spolupracovníků největšího světového nakladatelství faksimilií na světě - Adeva.

Tematická bohatost

Autor výstavy, Marek Zágora, pak k připravené výstavě doplnil: „Kutná Hora je na seznamu UNESCO, a proto jsem zařadil do výstavy čtyři rukopisy, které jsou taktéž zapsány na listu Světového kulturního dědictví. Návštěvníci mohou vidět manuskripty řazené chronologicky od 9. do 16. století, ale snažil jsem se také o tematickou bohatost. Jsou zde vystaveny knihy církevní, ale také knihy vzniklé za účelem politické propagandy, je tu bestiář, právní kodexy, umělecký vzorník, knihy o lovu nebo horní knihy. Samozřejmě nemohla chybět Bible Václava IV., jejíž ilustrace již staletí budí zájem odborníků i laiků, neboť hledají tu „správnou“ interpretaci obrazových výjevů.“

Marek Zágora zároveň hosty pozval na své komentované prohlídky výstavy, na kterých se budou moci dozvědět řadu zajímavých detailů o samotných knihách i ilustracích. Ty se uskuteční v rámci Dne Středočeského kraje 28. října 2018 od 11, 13 a 15 hodin.

Atmosféru doby vzniku manuskriptů navodily písně v podání kutnohorského komorního pěveckého sboru Cantica.

Výstava samotná potrvá do 30. listopadu 2018 a je možné ji navštívit každý den kromě pondělí, v říjnu od 9 do 17 hodin a v listopadu od 10 do 16 hodin. Vstupné je 20 korun pro dospělé a 10 korun pro děti.