Malířka SOFIE ŠVEJDOVÁ (*3.1.1990, Plzeň) je absolventkou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde studovala malbu v atelieru Stanislava Diviše (odb.as. Aldin Popaja) v letech 2009-2010 a následně v letech 2010-2014 v ateliéru malby Jiřího Černického (odb.as. Marek Meduna). Jako výrazná představitelka současné mladé malířské scény začala samostatně vystavovat v roce 2013 (Situace 26, Galerie Pavilon, Praha), další výstavou v roce 2014 byla prezentace obrazů malovaných podle televizních seriálů v Jiří Švestka Gallery v Berlíně (Big Hug Mug). Přes naznačený slibný začátek spolupráce mezi autorkou a dobře známou obchodní značkou galeristy Jiřího Švestky, mění v roce 2021 Švejdová strategii a vsází na pražskou Karpuchina Gallery. Zde také představila v říjnu loňského roku na výstavě Skleník novou razantní malbu, vzdálenou její předchozí plošnější podobě abstrakce.

Busta režiséra Miloše Formana na rodném domě Miloše Formana v Čáslavi.
Čáslav se připravuje. První ročník festivalu Miloše Formana už je za rohem

Současná poloha její velkoformátové expresivně pojaté abstraktní malby se zrodila v inspiracích z oblasti vegetace a rostlinných struktur (Agáve, 2021; Košík, 2021). Je podstatné zmínit, že štětec u ní nahrazují prsty a její obrazy jsou tak posledního půl roku ruční prací, a ne obrazně řečeno. Švejdová tak vnáší do plochy obrazu mnohem víc divokosti, exprese, struktur, řeší svá plátna se smyslnou extravagancí a plasticitou barevné matérie. Samozřejmě je u ní na první pohled patrný enormní malířský přístup, živelnost, zaujetí barvou, smysl pro její významy, všechny takřka metafyzické proměny, jichž je tato materie schopna. Abstrakce sice sama z povahy věci vylučuje popisnosti, nicméně reálný základ, ať už reálný výjev, postava, situace, figura, nebo jen naznačený smysl, to vše poskytuje oporu pro malbu Sofie Švejdové, a to z čeho autorka vychází.

David Koller.
Letní program ve středočeské galerii zahájí koncertem zpěvák David Koller

Podněty, které pak představují ideové vodítko celého obrazu vychází z nejrůznějších zdrojů, např. z aktuální situace na Ukrajině (Polina, 2022; Bojiště, 2022), z osobního předmětného světa (Popelníček, 2022; Věnec z cigaret, 2022; Ring, 2022, Kávička, 2022), z krajinné a přírodní stafáže (Červené pole, 2022; Dolmen, 2022; Lekníny Mauricius, 2022), dětských her (Bunkr, 2022; Bačkůrky, 2022) nebo i zvířecího světa (Sumeček, 2022; Dva ocasy, 2022; Klubíčko, 2022). - Pozoruhodné je ve Švejdové obrazech propojení autorčiny emocionality s obrazovou plochou. Exploze vnitřního světa se na plátně transponuje do podoby takřka živého organismu, přelévajícího se, měnícího se, navazujícího na jednotlivé části a detaily, a naopak slévajícího se v jeden celek. Zdánlivé nahodilosti jsou výsledkem cíleného a racionálně řízeného procesu malby, který se opírá samozřejmě o znalosti a zkušenosti získané předchozím dlouhodobým speciálním studiem a souběžně prověřené praxí, která jediná způsobuje trvalý progres v jakémkoliv uměleckém vývoji.

Fotografie Dana Zollmana z ortodoxní židovské komunity.
Fotograf největší ortodoxní židovské komunity bude vystavovat v Kutné Hoře

Nejprůkaznějším příkladem spojení obrazu a vnitřní psychologie autorky shledáme v obrazech V síti (2022) a Klubíčko (2022), které jsou bezesporu tím nejlepším ze současné polohy Sofie Švejdové. Souhrnu charakteristických znaků její malby napomáhá výrazně i setrvalá inklinace k důraznosti a přesvědčivosti velkého formátu. - Pohybovat se dnes na poli abstraktní malby není lehké, když uvážíme množství autorů, kteří se tímto směrem vydali před Sofií Švejdovou, nicméně cítíme, že její cesta je naprosto autentická a od první chvíle byl zjevný její umělecký potenciál. Nyní se zdá, že sílí, umocňuje se, a to díky originalitě výtvarného myšlení, kterým Sofie Švejdová disponuje, a to není u dnešního malíře vůbec úplná samozřejmost. (Aleš Rezler, ředitel Galerie Felixe Jeneweina)