Rodný dům číslo popisné 2 se nalézá u hlavní brány při vstupu do zemědělského statku. Během několika málo let se jeho rodina přestěhovala do zámečku číslo popisné 1, který stojí jen o několik desítek metrů dále. O šest let mladší bratr Raimund, který se stal virtuosem a profesorem hry na housle na konzervatoři v Lipsku, se narodil již v tomto zámečku. Ze zámečku zůstaly v podstatě ruiny, přesto se ho nový majitel snaží citlivě opravit.

Alexandr hrál v osmi letech tak dobře na piano, že mohl veřejně vystoupit. V deseti letech předvedl v Žákách na hudební akademii Mozartův klavírní koncert a předehru k Webrovu Čarostřelci. V roce 1833 přichází do Prahy studovat klavír a kompozici k Václavu Janu Tomáškovi.

Na cestách po Evropě

V roce 1838 zahájil turné po německých zemích, které začíná v Lipsku – významném centru hudebního života, kde si získává uznání. Téměř 30 let cestuje po Evropě. Mezi nejčastější destinace jeho koncertů patří Německo, Rusko, Vídeň. Hraje v Bruselu, Paříži a Londýně, Holandsku, Belgii, v Dánsku, Švédsku, Polsku. Pravidelně se ovšem vrací do Prahy, kde má stálé sídlo, a vyučuje zde nadané žáky, mezi kterými je mimo jiné Bedřich Smetana.

Odjíždí do Petrohradu, kde se na nově otevřené konzervatoři stává jejím ředitelem a klavírním profesorem. Také je jmenován carským dvorním klavíristou. Ze zdravotních důvodů se v roce 1868 odjíždí zotavit do Itálie, kde v Benátkách 1. dubna 1869 umírá na tuberkulózu. Jeho ostatky jsou převezeny do Prahy a pohřbeny na pražském Olšanském hřbitově.

Snad největší zásluhu na „znovuobjevení“ Dreyschocka má muzikoložka a hudební publicistka Dita Hradecká. A velký kus práce přímo „v terénu“ odvádí Dana Janotová ze sousedního Štrampouchu. Dana Janotová nám prozradila novinku, kterou si nemůžeme nechat pro sebe: „Připravujeme pamětní desku a po dohodě s majiteli bude umístěna na jednom z domů v Žákách, kde rodina žila!“