Kdo vlastně jezdí na semináře? Jsou to převážně členové tanečních souborů nebo i laici?Máme tu úplné začátečníky, pokročilé i tanečníky. Přijeli i ze Slovenska a Ukrajiny.

Předvedly vám ty zahraniční soubory nějaké vlastní tance?
V historickém tanci jde o lokalizaci tanců jako takových z Anglie, Francie a Německa. Záleží, co mají soubory nastudováno.

Jak tedy vypadá výuka?Cvičíme šest hodin denně. Pak na závěrečném koncertu je příležitost, aby ty soubory předvedly své sólo.

Je to zaměřené na určitou dobu?
Věnujeme se evropské renesanci z alžbětinského dvora, tancům z německého prostředí, francouzským dvorským tancům a některým tancům z rudolfské doby.

Jak získáváte taneční choreografie a co vás inspiruje?I na semináři jsme se věnovali tanci v dějinách výtvarného umění. Bohatými prameny tedy jsou nástěnné malby a kresby, knižní iluminace, grafické listy s tanečními scénami od nejstarších dochovaných od středověku až po baroko.

Na obrazech tedy studujete například pózy nebo oblečení?Ano. První zápisy tanců se dochovaly až z poloviny patnáctého století v Itálii. Do té doby můžeme studovat tance pouze ze zpráv ve starých letopisech o slavnostech a svátcích, z lovů a hostin. Součástí těchto událostí byl vždycky tanec. My známe kroky, jak tance vypadaly, známe názvy a souvislosti, u jaké příležitosti se co tancovalo. Choreografii můžeme studovat až od poloviny patnáctého století. Obrazové materiály jsou tedy pro nás důležité, protože je na nich vidět výraz tance, držení těla a figury. Je to jako v hudbě, kdy máte notové materiály ale nevíme, jak to hrály.

Dříve a vlastně i dnes se tímto oborem zabývají taneční mistři. Jaký je rozdíl v jejich roli dnes a v době středověku?I o tanečních mistrech a jak vzniklo toto „řemeslo“ jsme si také povídali na semináři. Ti mistři ve středověku byli vzdělaní lidé a vychovatelé. Učili hudbě, společenskému chování, zpěvu a tanci. Zvali si je bohaté rody, panovnické dvory, aby vychovávali členy jejich rodin etiketě. Postupem času se dostávali do měšťanských vrstev. Učili při měšťanských školách.

Co k vám třeba láká začátečníky?
Tanec je zároveň i určitým lékem. Lidé se jím uvolní. I tady jsme se tedy věnovali taneční terapii v psychiatrické a psychologické praxi. Jak pracovat s lidmi, kteří mají určité problémy, abychom jim dokázali pomoci. Hudba a tanec má totiž tu sílu lidem pomáhat. Ke mně chodí lidé, kteří jsou šťastni, že mohou tancovat. Velice je to těší a zapomněli na své denní problémy. Přijdou na jiné myšlenky.

A co vás přivedlo sem do zámku v Ratajích?
O tom místě mi řekl kamarád. Sál byl udržovaný a dochoval se v autentickém stavu. Pro tu práci potřebujeme inspirativní prostředí a tady je to ideální místo pro hudbu a pro tanec.