Založen byl na jaře roku 2009 a u jeho zrodu stálo několik nadšenců a někteří významní rodáci, například profesor Jan Javůrek a jeden z nejstarších zručských pamětníků Miloslav Krňák. Ani jeden z nich se bohužel 10. výročí spolku nedožil.

V současné době spolek čítá 50 členů. Prvním velkým počinem členů spolku bylo zřízení regionálního muzea "Od verpánku k Baťovi". Vždyť obuvnická tradice Zruč proslavila nejvíc a byla by velká škoda ji nepřipomínat.

Poslední šlechtičtí majitelé zručského zámku byli Schebkové a posledního z tohoto rodu ještě místní pamětníci zažili a vzpomínali na něho. A tak jsme se vydali po stopách Schebků. Položili jsme kytičky k soše významného stavitele železnic Jana Schebka i na hrob jeho stejnojmenného vnuka.

Uspořádali jsme několik besed o rodu Schebků a nakonec jsme se vydali na několik poznávacích zájezdů v cyklu "Po stopách Schebků". To znamená, že jsme navštívili nedaleký Hodkov, který k jejich panství náležel, stejně jako areál zámku Tvoršovice, zámek Jablonná a Schebkův palác v Praze. Vydány byly také dvě brožury: Jan Schebek, železniční podnikatel ve stínu Klenů a Lannů a druhá Šlechtici Schebkové.

Úspěch slavily i dvě rozsáhlé výstavy. První v roce 2014 nazvaná Proč mámy pláčou. Jejím obsahem byl začátek, průběh a důsledek 1. světové války. Výstava byla hodně emotivní, zvláště pak stěna s osudy a fotografiemi padlých místních vojáků, kteří byli mladíčci, téměř ještě děti. Vše pak umocňovaly ještě dva autentické ručně psané deníky a figurína plačící mámy, držící v ruce fotografii padlého syna.

O výstavu byl tak velký zájem, že byla zapůjčena do dalších měst, například do Ledče nad Sázavou, Zbraslavic, Trhového Štěpánova, a dokonce až na Moravu, do muzea v Českém Těšíně. Druhá výstava Zavřete oči, odcházím… se konala v loňském roce a byla věnována 100. výročí vzniku republiky.

Připomínala konec války, vyhlášení republiky, počáteční potíže, následný rychlý rozvoj průmyslu i elegantní prvorepublikovou módu. Z obou výstav byly pořízeny filmové dokumenty. To byly jen některé počiny spolku, ve výčtu by se dalo ještě pokračovat. Spolek může být takto aktivní díky vedení města, které na jeho činnost finančně přispívá, dále pak MAS Lípa pro venkov i drobným sponzorům.

A tak na závěr nezbývá než popřát, ať se daří i nadále a aktivita obou jubilantů neustává.

Jiřina Janatová