Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce jsou novým začátkem, 
je dobré hodit dávné starosti za hlavu

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Vedle Vánoc jsou Velikonoce druhým nejvýznamnějším svátkem v celém roce. Pro křesťany jsou dokonce svátkem nejvýznamnějším – v době Velikonoc si připomínají nejen násilnou smrt Ježíše Krista na kříži, ale především jeho následné zmrtvýchvstání.

18.4.2014
SDÍLEJ:

O Velikonocích a svém vztahu k nim vyprávěl Ondřej Zikmund, farář Českobratrské církve evangelické v Kutné HořeFoto: Blanka Olišarová

O Velikonocích a oslavách, které tyto svátky provází, vyprávěl tentokrát novopečený farář Českobratrské církve evangelické v Kutné Hoře Ondřej Zikmund. Jak on sám na Velikonoce nahlíží a co jej letos při prvních oslavách Velikonoc v Kutné Hoře čeká?

Kde vůbec leží původ oslav Velikonoc a jak se liší oslavy těchto svátků u evangelíků a katolíků?

Musím přiznat, že zrovna v případě Velikonoc jsme víceméně zajedno. Velikonoce vychází ze Starého zákona, židovské bible. Už Židé Velikonoce slaví, když odcházeli z Egypta. Sem přišli, protože měli hlad a měli zde dobré postavení, ale po chvíli se z nich stali otroci. Tak dlouho upírali zraky k Hospodinu, až ten se smiloval a vyvedl je z něj. Potom přichází známý příběh o tom, jak se rozestoupilo moře, oni přešli suchou nohou na druhou stranu a egyptská armáda se utopila.

Co Židé při svých jarních svátcích oslavují?

Židé slavili pesach, který probíhal ve stejné době, co naše Velikonoce. Pro ně to byla oslava svobody, že nejsou už otroci. Mělo to však i druhou stránku: za nimi byl Egypt a mrtví vojáci a před nimi poušť, kde někde v dáli ležela zaslíbená země, kam ale putovali dalších 40 let. Byli svobodní, ale ještě toho měli spoustu před sebou. Křesťanské Velikonoce na tyto židovské svátky podle mě dobře navazují. Také slavíme nějakou svobodu, kdy věříme, že byl člověk jménem Ježíš. Velikonoce jsou připomínkou jeho jednak smrti, ale především jeho vzkříšení.

Na co tedy evangelík při velikonočních svátcích myslí?

Ve víře dává při Velikonocích najevo svůj osobní vztah k Ježíši a jeho osudu. Je to vztah k člověku, který možná vstal z mrtvých, ale především byl zabit kvůli nám, aby nás nějak smířil s Bohem, svým otcem. My říkáme, že zemřel za naše viny, čili obětoval se za nás. Poté vstal z mrtvých, čímž zlomil moc smrti a strachu. O Velikonocích si právě díky tomu můžeme uvědomovat, že smrt nemusí mít vždy to hlavní konečné slovo. Věříme, že když Ježíš vstal z mrtvých, tak ani pro nás potom život nekončí hrobem, kde se rozkládá naše tělo. Věříme, že nás ještě poté něco čeká.

Čili je to i určitá výzva k životnímu optimismu…

Ano. Velikonoční poselství pro nás nese naději, že naše strachy a obavy nemusí mít v našem životě rozhodující slovo. Nemusíme se trápit nad tím, co se stalo, ale můžeme se radovat z přítomnosti, ze svých bližních a se svými bližními. Strach je přemožitelný.

Jak vnímáte Velikonoce vy sám? Co pro vás znamenají?

Těším se, že budeme mít o jednu bohoslužbu víc. Že budeme mít neděli jako každou neděli a jednu i dnes na Velký pátek od 17 hodin. Bude tedy o jedno setkání s lidmi více a to je fajn. Jinak se letos u mě Velikonoce snoubí i s pěkným jarním počasím. Těším se na jaro, takže proto vnímám i v souvislosti s přírodou Velikonoce jako příležitost pro člověka začít znovu. I díky Kristově oběti si můžeme dovolit myšlenku, že to, co se nám v životě předtím nepovedlo, tak je možnost nyní hodit za hlavu a dále chodit se vztyčenou hlavou. Takže tyto nepříjemné zkušenosti nemusí nad námi nadále viset jako stín a je čas to vše hodit za hlavu.

Jak podle vás přistupují k Velikonocům lidé v dnešní době? Vnímáte například, že by se více zaměřovali na materiálno?

Přiznávám, že toto nedovedu úplně posoudit. Ještě jsem zde krátce. Jinak si myslím, že důležité je, aby člověk byl při tom, jak například Velikonoce slaví, spokojený. Pokud je šťastný, když například na pomlázce popíjí alkohol, tak hlavní je, že to dělá s radostí. Mimo jiné vím, že se lidé těšívají také na prodloužený víkend a že budou mít déle volno.

Půjdete letos také na pomlázku?

Letos nejspíš ne. Tím, že jsem zde teprve od října, tak ani netuším, kam bych zašel. Ale v mládí jako kluk jsem s pomlázkou samozřejmě chodil. Navíc jsme jezdili s rodinou, když jsem bydlel na Moravě, na Valašsko, kde Velikonoce slaví skutečně bujaře. Vsí třeba jede povoz tažený koňmi a podobně.

Vnímáte také fakt, že lidé například věnují více energie do oslav Vánoc než Velikonoc?

Je pravda, že Vánoce lidé berou jako největší svátky v roce vůbec. Sice jsou spjaty s narozením Ježíška, ale pro nás jsou z hlediska události v životě Ježíše Krista důležitější právě Velikonoce, spojené s jeho smrtí a zmrtvýchvstáním. Možná je to i díky mediální masáži, která se na Vánoce více zaměřuje. Zároveň záhy po Vánocích následují oslavy konce starého roku, takže i proto se lidé oslavě Vánoc věnují více než Velikonocům. Zároveň mají také déle volno třeba.

Zde mají lidé hodně spojeny Velikonoce s místní poutí. Půjdete se také podívat?

Ano, to je pravda. Já se na pouť podívat nepůjdu. Věřím, že na bohoslužby to snad nebude mít vliv. V pátek ji máme až odpoledne v 17 hodin, tak mohou jít na pouť předtím a potom třeba po bohoslužbě.

Setkání při večeři Páně

Jak vypadá vůbec taková evangelická slavnostní bohoslužba na Velký pátek?

Bohoslužby na Velký pátek budou vlastně jako kterékoli jiné bohoslužby. Ústředním bodem evangelické bohoslužby je kázání. To je jakási úvaha na biblický text. Na Velký pátek bude hlavním tématem ukřižování Ježíše Krista. Jak se k tomu dnes postavit a tak. Dále zazní během bohoslužeb několik modliteb a písní za doprovodu piána či kytary. O Velikonocích budeme během obou bohoslužeb vysluhovat večeři Páně. Při tomto aktu věříme, že je Ježíš Kristus u stolu s námi, že nás ke stolu zve a my se prostřednictvím této večeře s ním setkáváme. Jsou to pro nás silné momenty.

Když mluvíte o slavnostních bohoslužbách - jistě máte mezi příchozími také děti. Nejsou pro ně tyto bohoslužby příliš náročné?

Ano, tyto velikonoční bohoslužby jsou náročnější. Jinak míváme tady nedělní školu, kde děti učitel nenásilně a hlavně zábavně seznamuje s událostmi v bibli. Jsme rádi, když si vždy odnesou alespoň jedno ponaučení.

Evangelické bohoslužby jsou trochu strožejší než u katolíků. Jak je to například s výzdobou kostela? Vždy mě v kostelích zaujaly krásné obrazy popisující život Ježíše Krista.

I výzdoba kostela je u nás střídmější. Nyní je již teplo, takže velikonoční bohoslužby už budeme mít nejspíš normálně v kostele, jinak v zimě máme takovou menší místnost, kde se scházíme. V našem kostele máme dva takové větší obrazy, ale jinak skutečně výzdoba je střídmější. Dokonce v dějinách se také proti obrazům ze života svatých v kostelech brojilo, jelikož odváděly pozornost modlících se lidí, kteří se spíše než na modlitby soustředili na obrazy.

Musím přiznat, že pro mě jsou tyto obrazy spíše poučením, protože jsem bibli a životy svatých nikdy podrobně nesledovala.

Ano, to byl protiargument. U lidí, kteří v té době neuměli číst, hrály obrazy důležitou úlohu při vzdělávání.

Když už jsme u vzdělávání v oblasti bible - jak se nyní bavíme, nemohu nevzpomenout film Umučení Krista od Mela Gibsona. Viděl jste jej?

Musím přiznat, že tento film jsem neviděl, ale naopak o stejných okamžicích vypráví i film Poslední pokušení Krista. Zde je děj líčen z pohledu zrádného Jidáše. Líčí, jak Jidáš věří v příchod spasitele, který musí zemřít, aby vykoupil ostatní. Dlouho si ale nechce přiznat, že tím spasitelem je právě Ježíš a nakonec se mu i téměř omlouvá, že svůj čin udělat musí, aby pomohl lidem. Je to film, který mi dost utkvěl v paměti.

Autor: Blanka Olišarová

18.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Děti z mateřinky prožily den plný strašidel.
18

OBRAZEM: Děti z mateřinky prožily den plný strašidel

Čtyřiadvacetiletá řidička havarovala na motocyklu.
2

Čtyřiadvacetiletá řidička havarovala na motocyklu

Okresní fotbalový výběr z Kutnohorska nenašel v Poděbradech přemožitele

Kutnohorsko /FOTOGALERIE/ - Výbornou výchozí pozici do jarních odvet soutěže meziokresních výběrů kategorie U11 vybojovali zástupci Kutnohorska. Pod hlavičkou Okresního fotbalového svazu Kutná Hora porazili ve středu 11. října na turnaji v Poděbradech všechny tři soupeře.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

Brankář Sršňů David Jelínek: Klíčový byl náš třetí gól

Kutná Hora - Hokejové derby v rámci krajské ligy mužů zvládla lépe Kutná Hora, která porazila Čáslav 4:1. Jedním z hrdinů zápasu byl kutnohorský brankář David Jelínek, který za svá záda propustil pouze jednu střelu Čáslavi a výrazně tak přispěl k výhře Sršňů. I proto je borcem víkendu právě brankář Kutné Hory.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení