Minisérie Volha scenáristy a režiséra Jana Pachla je v mnohém velmi úsměvným retrem, stejně tak z ní ale dokáže slušně mrazit, když si divák připomene či jen uvědomí praktiky a absurditu doby. Hlavní hrdina, pohledný a vlastně často i sympatický Standa Pekárek, je jejím prototypem – díky podivné kombinaci vychytralosti a totální prostoduchosti se ve věcech učí rychle chodit. Hlavní je užívat si, co to jde, a být v klidu.

Hlavu mužské rodiny hraje ve filmu Slúžka jeden z nejvýraznějších českých herců Karel Dobrý. Vica Kerekes představuje smyslnou, ale pragmatickou služku Lisu
Služka se natáčela na zámku ve Slatiňanech. Filmaře potkaly hned dvě lapálie

„Odjakživa jsem Bohemák, dokonce jsem za Bohemku i hrál a docela mi to šlo, akorát jsem se bál o haksny. A jak se člověk bojí o haksny, tak to se fotbal na pořádný úrovni dělat nedá. Ale co už. Aspoň nemusím mrznout někde na hřišti, protože v autě je topení, že jo,“ mudruje Standa, když veze (zatím jen škodovkou lidově zvanou Stejšn) zaměstnance Československé televize.

K práci řidiče mu dopomohla jeho rázná matinka, kterou hraje Klára Melíšková. „Matka hákuje jako servírka U Klokoně, v historicky první bohemácký nálevně, přijde tam do styku s různejma individuama,“ odpovídá Standa nechápavě na dotaz šéfa garáží, jakou že to má vlastně „tlačenku“, když se už v tak mladém věku dostal k takovému privilegovanému kšeftu.

Podívejte se na trailer k nové minisérii České televize:

Zdroj: Youtube

Požitkář, práskač i rádoby kámoš

Hlášek v podobném duchu pronáší Standa, který své kolegy oslovuje zásadně buď "soudruhu", nebo "vole", víc a víc. Jeho přidrzlost a neohroženost nezná mezí. Kromě toho, že je ženatý a má synka, užívá si i dalších sexuálních radovánek, jedna z jeho milenek musí jít dokonce na potrat, v hospodě u kulečníku obehraje dva tajemně vyhlížející chlápky, kupóny na benzín, které dostane v práci, smění u pumpy za peníze, bez skrupulí se zbaví konkurence… Žádný problém. Ale Státní bezpečnost ví své a Standa se jí jeví jako ideální spolupracovník, protože požitkářství se krásně snoubí s práskačstvím. Chceš pro manželku džíny z Tuzexu, chceš jet na dovolenou do Jugoslávie? Tak mluv!

Začalo to jako infantilní zábava a dnes máme i dva miliony zhlédnutí, říká držitel Českého lva Marsell Bendig o videích na YouTube
Držitel Českého lva Marsell Bendig: Od malička jsem chtěl vyhrávat

„Standa absolutně postrádá morálku, ale nějaká malá část dobra v něm určitě je. I když se hůř hledá,“ obhajuje svou postavu Kryštof Hádek. „I kamarádství považuje za další způsob, jak dosáhnout svého. Nepatrný zárodek přátelství bych možná našel u produkčního Horáčka, kterého hraje Tomáš Jeřábek. Toho ovšem Standa také potřebuje ke splnění svých cílů,“ doplňuje herec ke své roli, v níž jako šofér Československé televize začínal se zmiňovanou Škodou 1202 a přes GAZ M21 alias Carevnu se dostal až k vysněné Volze 24.

„Kondiční jízdy jsem nepotřeboval. Řídil jsem už i starší auta a princip je pořád stejný. Volant, čtyři kola, převodovka, brzda, plyn. Jen u starších aut se může stát, že nebude něco drobně fungovat. S tím se musí počítat. I když lidé, kteří auta na natáčení půjčují, je mají ve výborném stavu. Ale jestli chcete veselou příhodu - jednu Volhu 24 jsem musel zastavovat ruční brzdou,“ směje se Hádek.

Místo filmu minisérie

Minisérii Volha natočil Jan Pachl podle románu Karla Hynie - koupil si jej prý bez většího přemýšlení, aby měl co číst na dovolené. „Říkal jsem si, že když se příběh odehrává v prostředí Československé televize, tak by to snad mohlo být docela zajímavé čtení. Hned po prvních třech, čtyřech stránkách mě to tak chytlo, že se rodina musela při všech dovolenkových aktivitách obejít beze mě. Kniha má dobrých čtyři sta stran. A když jsem se dostal na konec, věděl jsem, že ten příběh musí před kameru,“ přiblížil Pachl.

„Lidsky Arvéda obhájit nemohu, jako herec musím,“ říká Michal Kern
Z osamělosti se může zrodit zlo. Jako u Arvéda, říká k náročné roli Michal Kern

Původně měla být Volha celovečerním filmem do kin. „A protože tento záměr nevyšel, napadlo producenta Josefa Viewegha rozpracovat Volhu do televizní minisérie. To se později ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože do filmu by se rozhodně nedostalo z příběhu tolik jako právě do minisérie,“ poznamenal Pachl s tím, že i tak je z příběhu vypuštěná část odehrávající se po roce 1989. „Shodli jsme se na tom, že devadesátá léta v tom příběhu už nepřinášejí nic objevného. Jak to období Karel Hynie v textu zpracoval, už bylo v televizních filmech a seriálech znázorněno,“ dodal tvůrce předchozích úspěšných počinů Cirkus Bukowsky či Rapl.

Zajímavosti:

Volha se pyšní výjimečným hereckým obsazením. Diváci se mohou těšit na Kláru Melíškovou, Annu Geislerovou, Jiřího Dvořáka, Jiřího Lábuse, Vandu Hybnerovou, Bohumila Klepla či Stanislava Majera, který si ve Volze zahrál v bundě po svém otci.

Celkově se pro minisérii v rámci výkupu dobového oblečení od lidí sešlo zhruba na pět set kostýmů. Spolu s fundusem České televize se jich použilo asi dva a půl tisíce.

Jenom pro Kryštofa Hádka vytvořili maskéři tři paruky. Výroba jedné trvala zhruba 150 hodin.

Potřeba bylo více než sto dobových automobilů.

Střihač a dramaturg Petr Pauer strávil v archivech dva roky, aby našel potřebné dobové záběry, kterými je minisérie protknuta.

Nesmyslná a dnes těžko uvěřitelná nařízení v Československé televizi:

Ženy musely nosit podprsenky jak do zaměstnání, tak před televizní kameru.

Muži nesměli nosit dlouhé vlasy a náušnice, zvláště u účinkujících se to bedlivě hlídalo.

Při natáčení písniček ve studiu se měli režiséři vyhnout diskotékovému barevnému osvětlení, které připomínalo buržoazní pojetí kultury.

Nesměly se natáčet výrazné postelové scény a v televizních hrách bylo zakázáno kouření – pokud to režisér porušil, hrozilo, že televizní hra bude na jeho vlastní náklady přestříhána.

Nesměly se natáčet kostely a další církevní stavby.

Na krku se nesměly nosit křížky.

Další seriálová retra:

Retro: Dokumentární formou mapuje design a trendy v Československu po roce 1948. Tvůrci pořadu si vzali za cíl představit divákům České televize fenomény naší nedávné všední minulosti. Tématem cyklu jsou fenomény a předměty, které nás v této době chtě nechtě ovlivňovaly.

Vyprávěj: Nabízí pohled do naší historie prostřednictvím osudů rodiny Dvořákových. Díky vzpomínkám vypravěče Honzy se před diváky odvíjí sága rodiny v průběhu roků, rozplétá se poutavá mozaika lidských osudů a vztahů tří generací.

První republika: Rodina je na prvním místě, dokud ji nepředběhne byznys. Klan Valentů se ocitá ve víru obchodních intrik a milostných vztahů na pozadí prvorepublikového společenského i technologického vývoje.

Devadesátky: Úspěšný krimiseriál, v němž se odkrývají spojitosti mezi policajty a grázly. Jde o klíčové kauzy z pohnuté porevoluční doby, kdy spravedlnost prohrávala boj se zločinem.

Rédl: Kdo stojí za tajnými vagóny směřujícími na východ? Nadpraporčík Rédl rozkrývá pozadí organizovaného zločinu v porevolučním Československu.

Zlatá labuť: Vypráví osudy lidí spjatých se stejnojmenným obchodním domem, ve své době nejmodernějším chrámem nákupů a luxusu v tehdejším Československu. To vše na pozadí turbulentních událostí přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století.