Do výstavy se letos zapojilo osm autorů, kteří se pravidelně i méně pravidelně v rámci klubu schází na Nové scéně čáslavského divadla. Návštěvníci výstavy se tak mohou těšit na obrázky Miroslava Perného, Petra Veseckého, Igora Slobody, Josefa Spěváka, Moniky Pravdové, Zdeňka Kohoutka, Jaroslava Brunera, Miroslava Lepešky a také na snímek jedenáctiletého Eduarda. Ten na své první výstavní fotografii, kterou pořídíl tabletem, zachytil labuť rozevírající křídla nad hladinou.

Každý autor měl ve výběru snímků pro výstavu zcela volnou roku. Proto příchozí na výstavě uvidí nejen fotografii labutě, ale i portréty, přírodu v okolí Doubravy, netradiční objekty nebo dokonce snímky z kulturních akcí. Kdo si bude chtít fotografickou výstavu prohlédnout, bude si však muset pospíšit, expozice bude ve Výstavní síni k vidění pouze do neděle 28. září.

Čáslavský fotoklub patří v Čechách k nejstarším svého druhu. Byl založen již v roce 1919 a podílel aktivně se na rozvoji kultury ve městě. Jeho členové zachycovali nejen proměny města a jeho okolí, ale i historické události. Díky nim vznikly například fotografie, které zvěčňují osvobození Čáslavi v roce 1945. Tvorba fotoklubu není neznámá ani v Kutné Hoře. Ta si si ale na výstavu na svém území musela přes letitou existence klubu počkat do loňského listopadu. Tehdy fotografové připravili expozici pro kutnohorskou Arcus Gallery.

O snímku lebky jsem přemýšlel dlouho

Vernisáž tradiční výstavy Čáslavského fotoklubu.

Igor Sloboda patří mezi stálé členy čáslavského fotoklubu. Na pondělní vernisáži zodpověděl Deníku několik otázek, mimo jiné i proč je výstava fotografií tak tématicky rozmanitá: „Každý má volné téma," řekl jasně.

Zaujalo mě, že na jedné straně jsou na výstavě k vidění fotografie zcela nové a na druhé tu jsou vystavené snímky z kutnohorského Stříbření, které se odehrává na náměstí Palackého, čili hodně staré fotografie. Jak je to možné?

Je zcela na vystavujících, jaké fotografie se rozhodnou vystavit. Jak vidíte, není ani jednotné téma. Je to naprosto volné.

Taky jsem si povšimla, že jsou tu vystavené starší fotografie, respektive hodně staré obrázky…

Ano, ty jsou mé.

Vaše? Rodinné dědictví?

No, popravdě jsou to kusy z mé sbírky. Sbírám staré fotografie. Je to má záliba. Ale neměly tu původně vůbec být.

Jak to?

Už jsme měli výstavu připravenou a najednou se ozvala paní Jelínková z čáslavského muzea, že se musí zabrat i vitríny. Tak jsem zašel do sklepa a něco jsem vybral a oprášil.

Jsou to krásné obrázky. Vy je nemáte doma vystavené?

Ne, ono by se to všechno na vystavení doma nevešlo.

A máte tu vystavené fotografie, které jste sám vytvořil?

Jistě, několik. Například tu mám snímek, co jsem pořídil na prohlídce vystavené lebky Jana Žižky. Dlouho jsem přemýšlel. Mám ji do výstavy dát, nebo ne. Pak jsem si ale řekl, že se mi líbí a doufám, že se bude líbit i návštěvníkům výstavy.