Klára Fidlerová: Jako gymnazistka jsem měla dvě velmi silná formanovská období
Klára Fidlerová je předsedkyní spolku Formanova Čáslav. Sama o sobě říká, že je „Čáslavačka“ jak Brno. „Narodila jsem se tu, vyrůstala a žiji „pod čáslavskou věží“ skoro celý život. Těch pár let, kdy jsem bydlela jinde, mi „patřit k Čáslavi“ hrozně chybělo, tak se tomu teď věnuju s o to větší vervou. Po třinácti letech jsem opustila práci učitelky češtiny, angličtiny a dramatické výchovy na své milované alma mater Gymnáziu a SOŠPg Čáslav, abych měla čas a energii i na jiné věci … a přišel divadelní spolek ATAKDÁL a posléze Formanova Čáslav,“ popisuje na úvod sympatická a výřečná Klára. To, co ji nejvíc baví, naplňuje a nabíjí, je, že ve svém okolí potkává další a další obětavé, laskavé a nadané lidi, kteří mají chuť se zapojit do dění v Čáslavi.
Zdroj: archiv Kláry Fidlerové
„Na zářijových Dvorcích nám s organizací nezištně pomáhalo kolem třiceti dobrovolníků A po skončení akce se mi nadšeně hlásili další, na projektu 24 oken adventu se nakonec také bez nároku na jakýkoli honorář podílelo kolem 50 lidí. A já najednou na náměstí nebo v parku potkávám spoustu známých lidí, každou chvíli volám přes ulici ono formanovské „ahoooj“ nebo dobrý den a začíná se mi moc líbit žít na malém městě,“ říká. Dvorky, sousedské setkání Čáslavanů, i projekt 24 oken adventu měl veliký úspěch. Kvůli nastalé epidemiologické situaci ale musel bohužel předčasně ve čtvrtek 17. prosince skončit.
Zdroj: archiv Kláry Fidlerové
A Čí to byl vlastně nápad, vytvořit adventní kalendář z oken čáslavské radnice? „Za tuhle myšlenku vděčíme zakládajícímu členovi Formanovy Čáslavi designéru Michalu Strachovi a jeho ženě sochařce Kateřině Strach Tiché. To oni si už před sedmi lety všimli, že průčelních oken čáslavské radnice je stejný počet jako okýnek na adventním kalendáři a instalovali do nich siluety vloček, které se postupně rozsvěcely. Po založení Formanovy Čáslavi jsme jejich nápad chtěli znovu přivést k životu, a tak Michal navrhl a naprogramoval světelnou animaci oken a my ostatní jsme získali své přátele a známé pro živá vystoupení z balkonu radnice.“
Zdroj: archiv Kláry Fidlerové
Za čáslavskými dvorky i 24 okny adventu stojí právě spolek Formanova Čáslav. „Vznikli jsme proto, že v Čáslavi nazrál čas a okolnosti. Do loňského září jsme všichni pracovali odděleně na svých verzích toho, co považujeme za dobré a krásné pro Čáslav a lidi obecně, a všichni jsme si přáli dokázat víc. Ten zásadní krok k tomu oslovit tvořivé a v umění a kultuře činné lidi v Čáslavi a dát je dohromady udělali akademická malířka Kamila Ženatá a předseda místního spolku Třiatřicet David Novák. Velkou myšlenku, že bychom jednou mohli mít Čáslav stejně krásnou, uměním a životem kypící a ke všem přívětivou, jako je naše „modla“ Litomyšl, pro nás dlouhé roky hýčkala ředitelka Dusíkova divadla Eva Albrechtová, která nás letos tak nečekaně opustila.“
Zdroj: archiv Kláry Fidlerové
„Spojení spolku s odkazem a jménem Miloše Formana pak vzešlo od pana starosty Vlastislava Málka, který byl už od svého zvolení před dvěma lety pevně přesvědčen, že Miloše Formana musí Čáslav znovuobjevit a vzdát mu náležitý hold. Pojmenování spolku po něm je jen začátek,“ popsala proces založení spolku. A proč jste si parta talentovaných Čáslavanů vybrala právě jméno režiséra Miloše Formana? „Jako gymnazistka jsem měla dvě velmi silná formanovská období, kdy jsem po několik týdnů žila Formanovým Valmontem, a dokonce několik měsíců jeho Vlasy, ale nevěděla jsem, že se jejich světově proslulý režisér narodil a vyrůstal ve městě, kterým já chodím s hlavou plnou vikomtů a hippies!"
Zdroj: archiv Kláry Fidlerové
„Miloše Formana, který sám na dětství strávené v Čáslavi a Starých Splavech tak rád vzpomínal, tu připomíná jen název místního kina a ulice, v níž stojí režisérův rodný dům. Že je třeba udělat z Čáslavi Formanovu Čáslav, tedy město, které bude sobě i všem kolem svého rodáka s hrdostí připomínat, nebylo proto třeba nijak prosazovat. Navíc spojení spolku plného tvůrčích, svobodomyslných a většinou umělecky založených lidí se jménem člověka podobného ražení mi přišlo jen logické.“
Zdroj: archiv Kláry Fidlerové