Starší děti a dospělí se nejsou schopni učit jazyk tak snadno jako předškoláci do 6 let. V rozhovoru to potvrzuje i lektorka Barbora Černá z rodinného centra Domeček v Ústí nad Labem, civilním povoláním učitelka na ústecké ZŠ Vinařská.

V jakém věku je ideální začít s výukou cizího jazyka?
Sama mám zkušenosti s dětmi již od jednoho roku až do 70 let. Proč tedy začít brzy? V 21. století je to trend, je populární navštěvovat předškolní kroužky cizího jazyka, v našem případě angličtiny.

Řada lidí je ale skeptických nutit své dítě do výuky dalšího jazyka, když ještě nemá úplně osvojený ten mateřský.

Cizí jazyk otvírá dětem zcela nové možnosti a rozvíjí jejich schopnosti:

Děti v tomto věku čelí tomu, že ještě neumějí efektivně komunikovat. Cíl lektorů ale není primárně ten, aby se děti jazykově posouvaly, ale především jim připravit takové prostředí, kdy si nebudou připadat, že se učí.

Stejně tak je pro ně důležité vytvořit takovou atmosféru, aby si k výukovému prostředí vytvořily pozitivní přístup a získaly k jazyku vztah. Díky tomu se ho v budoucnu nebudou bát používat a získají k němu hezkou vazbu.

Názory na včasnou výuku cizího jazyka se často ale liší?
Někteří jazykovědci tvrdí, že ideálně je dobré začít do pěti, jiní do 15 let. Ale dle mých zkušeností se děti do devíti let učí nebo spíš získávají znalosti druhého jazyka jinak, než když jsou starší.

Ten rozdíl je v tom, že v útlém věku jsou děti jako houby, dokážou nasát spoustu vědomostí přirozeně jako když se učí svůj mateřský jazyk. Z mého pohledu je proto důležité, a je to podloženo i spoustou materiálu v literatuře, když lektor mluví na děti pouze v cizím jazyce.

Cizí jazyk se učí stále mladší děti:

Děti totiž nevyžadují nějaká pravidla či význam a dokáží reagovat, aniž by všemu rozuměly.

Co zde děti kromě výuky čeká?
V areálu je také herna, což je výborná věc. Děti se totiž před hodinou či po ní můžou odreagovat, v herně může probíhat i jejich socializace a vytváření vzájemných vztahů.

Zdejší komunita v Domečku nabízí a pořádá spoustu doprovodných akcí, kde se děti můžou scházet i v rámci dalšího programu jako jsou karnevaly, diskotéky, stejně jako na akcích pro rodiče. Ta socializace je tady úžasná, jsme pak všichni na stejné vlně.

Učení se cizího jazyka od malička má mnoho výhod:

Další věcí, proč vlastně začít s cizím jazykem tak brzy, je fakt, že se později nestydí při jeho používání nějakých posměšků svých vrstevníků. Pro malé děti je důležitější se zalíbit spíš lektorovi než svým kamarádům.

Nemají pak problém, když po nich chci vyslovit anglické slovíčko s určitým přízvukem, kdy ta imitace přízvuku je přirozená a nezní jim to zvláštně.

Příprava výuky nejmenších je náročnější v tom, že pozornost neudrží tak dlouho a jednotlivé aktivity musí být krátké.

Jak hodina probíhá?
Metody střídám, aktivizační za zklidňující, jinak by nastal chaos a děti by mi lezly po hlavě nebo naopak spaly. Hodina má 45 minut jako ve škole, ale je důležité nastavit určitou rutinu, na kterou jsou zvyklé a budou se v ní cítit bezpečně.

Metoda WoW English je pro děti atraktivní:

| Video: Youtube

Na začátku tedy máme uvítací aktivitu na rozehřátí, v první části se věnujeme učení nové slovní zásoby, později pak už jsou unavené a nedávají tolik pozor. I když rodiče očekávají, že dítě bude ihned mluvit anglicky, máme vyzkoušené, že se během vyučovací hodiny naučí tři až pět slovíček.

Pak následují hry typu anglické podoby Chodí pešek okolo, Rybičky, a na konci máme zklidňující aktivitu, kdy si kreslíme, zopakujeme si všechno, co jsme dělali a připravím jim i k tomu materiály.

Jakými metodami děti učíte?
Co se týče vybírání témat pro předškoláky, takhle malé děti nejraději mluví hlavně o sobě a sdílejí s dospěláky své zážitky. Takže pro nás je důležité vybírat témata, která jsou založená na jejich zálibách, zkušenostech, vzpomínkách, aby to v nich vyvolávalo nějaké emoce a vazbu.

Tento kurz je určený pro děti od tří do šesti let rozdělených do několika věkových skupin. Ty menší na mě někdy mluví česky, ale mé angličtině již rozumějí. Ty starší už víc reagují anglicky. Je potřeba, aby nebyly vystaveny angličtině jen jednou týdně na kroužku, takže spolupráce s rodiči je důležitá.

Mezi oblíbené zájmové kroužky patří angličtina:

V Domečku používáme metodu Wow English, ke které děti mají vytvořené vlastní materiály, videa, poslech písniček a rodiče si zaplatí přístup na webu. Já jim posílám, co probíráme a oni to dětem v průběhu týdne pouštějí. Pokud chtějí rodiče vidět u svého potomka posun a pokud má mít výuka smysl, musí spolupracovat.

Jak rodiče mají při výuce postupovat?
Děti s rodiči anglicky moc mluvit nebudou, protože vědí, že umějí česky a není potřeba používat cizí jazyk. Nahradit je můžou pomocníci v podobě nějakého plyšáka, maňáska Maggie či člověka v rodině, který s dětmi bude mluvit pouze anglicky a ty budou mít dojem, že se s ním jinak nedomluví.

Wow English je metodika pozitivního přístupu, přirozeného osvojování si řeči. Jde o to, že děti jsou vystaveny cizímu jazyku zábavnou formou, není to tedy tak, že se sedí v lavici jako ve škole a uvědomují si, že jde opravdu o učení.

Příměstský letní tábor s angličtinou láká:

Pro mě osobně je nejdůležitější si jako lektor vytvořit s dětmi přátelský vztah, protože zpětná vazba je nejdůležitější. Kolikrát sem přijdu ze školy, kde učím, unavená, ale po kroužku odcházím nabuzená energií, kterou do mě děti nalijí a vrací mi tak moji snahu. Když to člověk dělá správně, je to hodně vděčná práce.

Jakou formou probíhá výuka těch nejmenších?
Odmala je pro ně ideální postup nejdříve se naučit pokyny jako sedni si, vstaň, zatancuj, zaskákej. To všichni umí hned a rádi na to reagují, potom nastupují barvičky, čísla, která se rovněž naučí rychle stejně jako název hraček, části těla, nábytek, své pocity, prostě něco, s čím se setkávají denně.

Nejosvědčenější metoda pro tuto věkovou skupinu je metoda TPR, založená na učení jazyka prostřednictvím fyzické aktivity. Děti na cizí jazyk nereagují ústně, ale svým tělem na pokyn lektora.

Proč by měl být druhý cizí jazyk nadále povinný:

Jde třeba o písničku s tanečkem, zkusíme to jednou, dvakrát a potřetí už to zpívá celá třída. Tím, že do té výuky mají zapojeno více smyslů, přirozeně jazyku porozumějí.

Jak velký kolektiv je pro lektora optimální?
Z mých zkušeností je to pět až deset dětí, optimální šest až osm. Některé učitelky zvládnou i patnáct, pro mě osobně už by to znamenalo určitou ztrátu kvality výuky. Mluví za mě desetiletá zkušenost.

Je vhodné přibírat v tomto věku i další jazyk, případně kdy?
Tady může nastat problém, je to taková kritická hranice, že to dítě už se jazyk učí jiným způsobem než ten mrňous a nenasává to takto přirozeně.

Potřebuje tam mít určitou strukturu výuky, překlad jako dospělý člověk. Za mě by na základní škole měl být druhý cizí jazyk pouze jako volitelný a začít s tím až na střední škole. Ne všechny děti totiž zvládají dva cizí jazyky hned na základní škole.