Vyzkoušejte si, jak dobře umíte česky:

| Video: Youtube

Znáte některé staré české výrazy a víte, kde jedině potkáte „boroka“ a musíte pracovat „vartko“? Víte, kolik zhruba umí běžný Čech slovíček a který jazyk je pro nás Čechy nejjednodušší k učení? Pokud ne, čtěte dál. Čeština je plná netypických a zábavných zajímavostí a faktů, které v jiných jazycích možná ani nenajdete.

1. První a nejjednodušší slova dítěte

V období kolem 1. roku věku dítě začíná komunikovat jednoduchými slovy, ve kterých se opakují slabiky. Slovo „máma“ tak skutečně často je tím prvním a nejjednodušším. Stejně tak si dítě dále hraje s podobnými slovy jako „bába“, „táta“, „pipi“ a tak dále. U dětí tato slova mají velký význam, protože jimi často vyjádří své potřeby, radost i přání, zmiňuje ve své závěrečné práci Vývoj jazykových schopností u dětí předškolního věku autorka Tereza Paštiková z Univerzity Hradec Králové.

2. Kolik má čeština slov

Čeština má nad 300 tisíc slovních kořenů a stejně se neustále vyvíjí. Zatím nejrozsáhlejší Příruční slovník jazyka českého, postupně vydaný v letech 1935–1957, má zhruba 250 tisíc hesel. Obsahuje však slova, která dnes málokdo zná, a naopak neobsahuje některé dnešní tvary a vulgarismy, informuje internetová encyklopedie Wikipedie.

Česká vlajka na speciální grafice k jejím sto letům:

3. Písmeno Ř

Pokud naleznete v textu písmeno Ř, z 99 % se jedná o český text. Přestože písmeno Ř najdeme i ve slezštině a hornolužické srbštině, užívání Ř v českém jazyce má prvenství – žádný z těchto dalších jazyků totiž není úřední. České Ř se v našem jazyce váže už ke 13. století, píše web Jazykový koutek.

4. Nejdelší české slovo

Prvenství mezi českými slovy s největším počtem písmen vyhrává slovo „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšího“. Má celkem 38 písmen, informuje web iČeština. Prvenství v nejdelším slově bez samohlásek pak má slovo „čtvrtsmršť“, zmiňuje web Akademie věd České republiky.


Nahrává se anketa ...

5. Nejznámější původně české slovo

Spisovatel Karel Čapek možná ani netušil, co všechno jednou bude znamenat slovo „robot“, které vytvořil pro své drama R.U.R. Slovo mu původně poradil jeho bratr Josef Čapek, když byl spisovatel bezradný, jak pojmenovat umělou bytost. Slovo je dnes jedno z nejznámějších českého původu a bylo přejato především do nejpoužívanější světové angličtiny, píše internetová encyklopedie Wikipedie.

6. Které jazyky jsou pro Čecha nejjednodušší

Existují tři základní kritéria, která určují další jazyk jednoduchým nebo obtížným. Zaprvé, kolik toho má daný jazyk společného s mateřským jazykem, případně jazyky, které znáte. Zadruhé je to zvukový systém jazyka a zatřetí, jak složitá je gramatika.

Česky mluví přibližně 13,2 milionu lidí světové populace:

Pro Čechy je podle žebříčků nejjednodušší naučit se anglicky, polsky, italsky, rusky, nebo indonésky, informuje web Presto. Slovenštinu vzhledem k jazykové podobnosti pochopí alespoň z velké části každý Čech.

7. Příjmení mohou překvapit

Víte, na které písmeno začíná nejvíce českých příjmení? Je to písmeno K a mezi typická česká příjmení můžeme zařadit například Kopecký, Kratochvíl, Karas nebo Komárek. Avšak nejdelší české příjmení začíná na neobvyklé Č a je jím „Červenokostelecký“, které má 17 písmen, jak zmiňuje web iČeština.

8. Záhadné palindromy

Znáte věty jako „Kobyla má levý bok“ nebo „A dál vidí lítat netopýry potentát i lid i vláda“, případně vtipnější útvar „Jelenovi pivo nelej“? Jde o takzvané palindromy, které se vyznačují tím, že je můžeme přečíst i pozpátku a budou mít stále stejný význam. Největším specialistou na palindromické věty byl učitel českého jazyka Josef Wimmer z Benešova nad Černou, který jich sesbíral několik tisíc, píše web Hvězdárna Františka Pešty.

9. Vztah se slovenštinou

Všichni se dobře dorozumíme s našimi slovenskými sousedy, a to nejen kvůli společné minulosti. Vzájemná srozumitelnost obou jazyků se totiž oficiálně odhaduje na 95 %.

Český jazyk není příliš rozšířený, ale je květnatý, složitý a plný jinotajů:

V letech 1918-1938, tedy v meziválečném Československu, byly dokonce čeština i slovenština považovány za dvě spisovné varianty jednoho jazyka, jak zmiňuje internetová encyklopedie Wikipedie.

10. Slova přejatá z pro nás netypických jazyků

Kromě toho, že je zřejmé přejímání pojmů a slov z „klasických“ jazyků, kterými jsou například němčina a latina, můžeme nalézt i slova další. Ta vycházejí například i z pro nás exotické arabštiny (káva, algebra), finštiny (sauna, kreslit), japonštiny (gejša, mikádo, kimono, džudo) nebo i z indiánských jazyků (čokoláda, kánoe), informuje kniha Průvodce českým jazykem autorek Věry Dobešové a Vladimíry Fialové.

11. Běžná slovní zásoba

Přestože českých slov a výrazů je kolem 300 tisíc, k domluvě jich potřebujeme zhruba 5 tisíc. Průměrná slovní zásoba Čecha je asi 50 tisíc – 60 tisíc slov (aktivní i pasivní), z toho aktivní zahrnuje asi 10 tisíc slov, píše kolektiv autorů z Masarykovy univerzity ve skriptech Slovní zásoba dětí v předškolním věku.

12. Jazykolamy hlavně pro moderátory a herce

Přestože běžný člověk bere klasické české jazykolamy jako zábavu a zkoušku, jiní je berou jako nástroj pro profesionály, píše web Didacticus. Projev a řeč si na nich cvičí především mluvčí, moderátoři nebo herci.

V Praze převládá středočeské nářečí, jinak se zde mluví obecnou češtinou:

Zkuste si třeba méně známé „Zvíře zařve, zvíře zavře“, „Náš pan kaplan v kapli plakal“ nebo „Pudl prdl pudr“ a uvidíte, jak byste obstáli jako profesionální rétoři.

13. „Boroka“ potkáte jen ve Slezsku

Těšínské nářečí, které pokrývá především oblast Těšínského Slezska na východě České republiky, je v této oblasti známé především pod pojmem „ponašymu / po naszymu“. Jedná se o velmi specifické nářečí, kombinující češtinu, polštinu, slovenštinu, němčinu a určité ojedinělé slezské výrazy, píše internetová encyklopedie Wikipedie.

Jenom zde se můžete setkat se slovy jako borok (chudák), štrample (punčocháče), cukle (sandále), majtky (kalhotky), vartko (rychle) nebo bravek (prase). Celkem existuje asi 16 nářečí českého jazyka.

14. Archaismy, které už nepoužíváme

Téměř každý jazyk má určité archaismy. Archaismy jsou v podstatě zastaralá pojmenování, která ustupují novým výrazům. Mezi typické a přesto pozapomenuté české archaismy můžeme zařadit „drahný“ (dlouhý, například čas), „anžto“ (protože), „peku“ (peču), „arci“ (zajisté, ovšem) nebo „škamna“ (školní lavice), jak informuje web Moje čeština.

15. Kde domov můj

Věděli jste, že česká národní hymna vlastně nemá pouhé dvě sloky a byla mnohokrát osvojována i dalšími slovanskými národy? Například vznikla třetí sloka „pro Moravu“, u níž je autorství dodnes neznámé, nicméně čtvrtou sloku „pro Slezsko“ sepsal v roce 1881 orlovský učitel František Polášek. Existuje také pátá sloka „pro Slovensko“ a nespočet dalších parafrází, jak informuje internetová encyklopedie Wikipedie. Ve slokách se pak objevují přímo místa, kterým jsou věnovány.