Ideální místo pro zipaře. Čáslavský obchvat. Obzvláště táhlý úsek od kopce za Církvicí až po Drobovice. Jako na potvoru se v jednom pruhu „táhne“ traktor. A za ním se vytvořil vláček z aut a náklaďáků plných netrpělivých šoférů. Každé druhé, třetí auto je nalepené na vnitřním pruhu, jak řidič vykukuje dopředu, aby vystihl vhodný okamžik a vystřelil vpřed. A nebo se prostě jen tak zvědavě kouká dopředu a doufá, že onen lenochod brzy odbočí. Takhle to vypadá až k samému konci šňůry. Auta se šinou za sebou a vždy někdo z řady vybočuje a vzniká tak, no prostě takový zip.

Zipování ovšem někteří praktikují třeba i v předjíždění. Pro příklad opět nemusíme daleko. Táhlý církvický kopec prostě některé nedočkavce vybízí k tomu, aby těch pět, šest vozidel srovnaných před sebou brali jednoho po druhém. Vyjedou, předjedou, a protože naproti už na této frekventované silnici jede další auto, tak zase hned zajedou. Takhle objedou oněch pět zdržujících vozidel, pěkně jednoho po druhém, přesně ve stylu slavného zipování.

No a kdy tedy doopravdy zipovat? Jak „správný“ řidič se samými jedničkami ví, tak zipování se uplatňuje například v místech, kdy se dva pruhy stahují do jednoho. Sjíždí se tam auta na přeskáčku z jednoho a druhého pruhu tak, aby se v jednom „nešťastném“ pruhu nedělala kolona jen proto, že v tom druhém jsou zrovna agresivnější řidiči. Takže střídavé řazení, toť je to pravé zipování.