Všimla jsem si, že z jejich úhlu pohledu jsou vlastně volby a mistrovství světa do puntíku to samé.

Mluví se o tom v hromadných dopravách. Když jste se pozorně zaposlouchali, před pár dny se řešilo, kdo je nejlepší hráč. Teď se řeší nejlepší politik.

Zaníceně se o tom hovoří i v hospodách. Tam se jde ale o kolo výš. Zdejší si už neberou servítky a hokejisty i politiky hází na jednu hromadu větou: „Nám by to šlo lépe!“. Mezi půllitry rázem postaví útok, končící pukem v soupeřově síti a chvíli na to schválí kompletně novou ústavu, protože to, co je tam teď je holý nesmysl ničící národní blaho.

Když člověk přijde domů, zadoufá, že se toho všeho v rodinném zázemí na kratičký moment zbaví. První, co ale vidí na stole jsou volební lístky a vedle nich noviny s radujícím se Jardou Jágrem na titulní straně.

Zkrátka, snažit se tomu všemu vyhnout je nemožné. Je to všude! A co je nejhorší, prolíná se to!

Já osobně jsem si užívala hokejový šampionát do poslední vteřiny. Ale ve chvíli, kdy šli naši kluci do kabiny nabrat síly na další třetinu a tím jsme dostali chvilku i my diváci si odpočinout od toho napětí a rozčilování se, spustila reklama o porodu, kde všichni mlčí a náhle je slyšet jen čerstvě narozené miminko. Pod ním se okamžitě objeví heslo, které křičí do světa, že každý máme svůj hlas, tak ho nezahazujme.

Přestože byla ještě přestávka vytrysknul všechen můj vztek z neproměněných gólových šancí skrze větu, která ve volné interpretaci sdělila mému okolí, že už mě ty volby rozčilují. Že je dají i do hokeje. Rozčilují mě politici a jejich předvolební billboardy, plakáty a házení špíny z jednoho na druhého v televizních diskuzích. A hlavně, že si přeji, aby už bylo po nich.

Samozřejmě jsem to v tu chvíli řekla trochu jinak, ale stojím si za tím i teď. Republice se uleví, až volby a jejich aktuálnost vyšumí. Takže, už aby byl příští víkend a další velká novinka k probíraní pro české kuloáry.

IRENA BLAHNÍKOVÁ