Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Známé rčení by se krásně dalo napasovat na žhavou aktualitu těchto dní. Ministerstvo životního prostředí už zanedlouho do vlády předloží návrh obalového zákona, který Čechům zavede povinné čtyřkorunové zálohy na plastové lahve a plechovky. A jako „nevyžádaný bonus“ přijde i zdanění oblíbených slevových letáků formou recyklačního poplatku.

Jak se blíží termín vládního rozhodnutí, začínají na povrch postupně vyplouvat problémy a nejasnosti, které zdánlivě bohulibý nápad na zálohování staví do jiného světla.

Zkusme to vzít popořadě. Kdo momentálně jásá, jsou ekologové, ministr životního prostředí Petr Hladík a hlavně nápojáři, kteří díky zálohám získají cennou surovinu plast a kov. V případě plastu musejí dnes nápojáři o surovinu na světových trzích soupeřit s ostatními, především s automobilkami. Pokud jim PET i hliník zůstane doma, budou mít polovinu starostí a ušetří stovky milionů korun. Z jejich pohledu jasné plus. Radovat se částečně bude i příroda. Bezdomovci vyrazí do lesů a příkopů na sběr PET a plechovek a pokud najdou nějaké obaly (musejí být nezmačkané), vydělají si na pivo.

Jenže pak je tu i velká část společnosti, která nejásá, protože to bude platit. Jsou to starostové, obchodníci, odpadové firmy a v konečném důsledku i běžní lidé zákazníci. K návrhu zákona z dílny lidoveckého ministra Petra Hladíka se sešel rekordní počet několika stovek připomínek, svůj nesouhlas s takto navrženým systémem přitom poslalo i ministerstvo průmyslu či sněmovní výbor pro životní prostředí. Většinou žádají další vyčíslení finančních dopadů na lidi a firmy či jeho přepracování. Jenže nic z toho se zatím neděje.

Přitom argumenty, které překládají odpůrci, stojí za to slyšet. Předně Češi jsou v recyklaci do žlutých kontejnerů premianti, vytřídíme zhruba 80 procent PET. Řečí čísel: v kontejnerech skončí 42 tisíc tun PET lahví z celkových 50 tisíc tun ročně. V čase se ale zlepšujeme, takže povinnou míru recyklace, kterou nám nařizuje EU, bychom podle obalových expertů zvládli. Do roku 2030 musíme přidat „jen“ pět tisíc tun PET. Zlepšit se musíme u plechovek, kde nám k dosažení cíle chybí asi deset tisíc tun. To nás mimochodem odlišuje od Slovenska, které zálohuje už dva roky. Jenže naši východní sousedé v případě PET lahví vysbírali jen 60 procent, teď se to zlepšilo přes 75 procent, nicméně slovenská vláda nyní hodlá systém změnit, protože dle názoru ministra životního prostředí Tomáše Taraby (za SNS) je sběr příliš finančně výhodný pro správce sběrného systému (do nějž patří i nápojáři).

| Video: Youtube

V Česku starostové upozorňují na fakt, že v posledních letech města a obce masivně investovaly do odpadového hospodářství. Jsou podílníky na třídících linkách, výnos ze suroviny je jejich a díky tomuto systému mohou částečně „dotovat“ i odvoz běžného komunálního odpadu. Když o peníze přijdou, některým nezbude, než zdražit svoz popelnic. Sdružení místních samospráv odhadlo růst cen o 200 až 300 korun ročně. Obce sice mají po zavedení záloh dostávat podíl z výnosů, ministerstvo jim dokonce připravilo kalkulačku očekávaných zisků, ale jejím výsledkům část starostů nevěří. Naopak představili svůj výpočet (na základě dat ze Slovenska), podle nichž bude nový systému zálohování až sedmkrát dražší než stávající házení do kontejnerů a následný svoz a recyklace.

Obdobně jurodiví jsou z chystané změny i někteří obchodníci. Ministerstvo samo v návrhu uvedlo, že správa systému svozů bude ročně stát minimálně 1,3 miliardy korun. Vedle toho je ale dalších pět miliard korun, které je třeba investovat do budoucího svozu a sběrových automatů. Tyto stroje si větší obchodníci pořídí a následně by investice měli dostat zpět od správce systému. Sběr nezmačkaných lahví a PET má probíhat na 11 tisících místech, v provozovnách nad 50 metrů čtverečních. Takže i malé obchody či benzínky si budou muset zřídit nějaké místo v provozovně, kde lahve budou skladovat, než přijde svoz. A prodavači budou muset na lahve sahat a přepočítat si je, což v provozech typu řeznictví asi příjemné nebude.

Vysloveně jako UFO působí v zákoně o obalech nápad na zavedení poplatku (chcete-li daně) za tisk slevových letáků. Podle údajů ministerstva tvoří letáky 14 procent obsahu modrých popelnic. Jenže to není možné ověřit, protože se do tohoto údaje počítají i další tiskoviny, které ale daň platit nemají. Tiskaři ani pořádně netuší, kolik by daň měla být. Nejprve padala částka 2500 korun za tunu, pak dvojnásobek a naposledy padla suma deseti tisíc za tunu. Tisk letáků i bez nové daně klesá, do dvaceti procent území Česka už se ani letáky dnes nezavážejí. Pro seniory, samoživitele či rodiny je to ale pořád užitečný nástroj. Mobilní aplikace s nabídkou slev starší lidí nezachrání, když ve skupině nad 65 let nemají chytrý telefon dvě pětiny lidí.

Takže i s letáky to dopadne jako vždycky: Obchodnici si zvýšené náklady přenesou do cen, nebo letáky dál utlumí, případně je nechají vytisknout v cizině, což se už částečně děje. Tiskárny v Sasku či Bavorsku se na to těší. Naše tiskárny a jejich šest tisíc zaměstnanců přijdou o kšeft a další až dva tisíce převážně hendikepovaných lidí, kteří letáky v Česku roznášejí může přijít o práci. Což má až bizarní nádech, když vezmeme v potaz, že jeden lidovecký ministr Marian Jurečka letos hendikepovaným citelně pomohl, protože po letech zvýšil příspěvek na jejich zaměstnávání a druhý ministr Petr Hladík z téže strany udělá krok, který jde proti tomu.

Co si o tom všem myslet? V Evropě je 14 zemí, které mají povinné zálohy na PET či plechovky. Tradici to má třeba v Německu či Skandinávii. Naopak země jako Francie či Itálie systém záloh odmítly jako nákladný a spoléhají se na barevné kontejnery. U nás ale zatím tlačíme zálohování „na sílu“ a je až nápadně výhodná pro výrobce nápojů. Než se vypořádají výhrady obcí, obchodníků či Rady seniorů, je dle mého lepší zákon stáhnout a přepracovat. Zálohovat za každou cenu, nemá cenu.