Zvěř se na silnicích nemusí ocitnout pouze ve chvíli, kdy přebíhá z jedné strany na druhou. Za deštivého počasí někdy asfalt dokonce cíleně vyhledává, protože na něm oschne lépe, než v porostu. Obecně se předjaří a jarní měsíce považují za jedno z nejrizikovějších období roku, a to zvláště v časných ranních hodinách. Vyplatí se proto sledovat i dění u obou krajnic. Organizace Besip potvrzuje, že například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku – nicméně její varování je jednoznačné: ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu. Pokud řidič spatří zvíře, měl by ztlumit dálková světla (oslnění světlomety způsobuje, že zvíře zůstane strnule stát na vozovce a neutíká), snížit rychlost a být ve střehu. Zvlášť důležité je mít na paměti, že zvířata se často pohybují ve skupinách; znamená to, že v okolí lze očekávat i další kusy.

Často se uvádí, že pokud se srnka nebo divočák objeví před autem náhle, může být bezpečnější (a v konečném důsledku i levnější) náraz spojený s poškozením vozidla, než pokusy o riskantní vyhýbací manévr, který by mohl skončit i těžkou nehodou s vážnějšími důsledky pro posádku. Zvlášť moderní auta jsou ostatně konstruována tak, aby podobný střet byl pro lidi co nejbezpečnější.

To, že řidiči po střetu volají policisty, je poměrně běžné. Často potřebují policejní protokol pro pojišťovnu – nebo i pro zaměstnavatele, pokud při nárazu došlo k poškození firemního vozidla. Policisté si také snáz poradí s odklizením uhynulého zvířete, kvůli čemuž je potřebné přivolat členy místního mysliveckého sdružení nebo majitele honitby (a stejně je na místě postupovat v případě, že zraněné zvíře z místa odběhne). Z pohledu paragrafů je ostatně přivolat policejní hlídku nutné: újma způsobená při střetu zvířeti je vlastně poškozením majetku třetí osoby.

Více o tom, jak se chovat při střetu se zvěří: http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasady-bezpecne-jizdy/stret-se-zveri