Statistika, kterou nyní zveřejnila Drážní inspekce, není vůbec povzbudivá. Podle ní totiž v posledních letech znatelně stoupl počet mimořádných událostí, kdy došlo k nedovolené jízdě drážního vozidla za návěstidlo, které zakazovalo další jízdu.

„Trend posledních let je patrný i při srovnání počtu mimořádných událostí za 1. čtvrtletí roku 2019, kdy došlo celkem k 56 obdobným mimořádným událostem, při kterých bylo v důsledku srážky vlaků v Brně 5. března zraněno 22 osob. V roce 2018 jich bylo 33, což znamená nárůst o sedmdesát procent,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Při srovnání let 2013 a 2018 došlo k nárůstu počtu mimořádných událostí o sedmdesát osm procent. „Stejně tak je počet zraněných osob největší v letech 2017 a 2018, což je ale způsobeno větším počtem zraněných při nehodě z 3. května 2018, kdy došlo ke srážce vlaků mezi Křemží a Boršovem nad Vltavou, a při nehodě z dne 5. června 2017, kdy se srazil vlak se zarážedlem v Přerově, přičemž oběma těmto srážkám předcházelo projetí hlavního návěstidla zakazující jízdu vlaku,“ uvedl Martin Drápal.

Mezi lety 2013 až 2018 došlo na železnici celkem k 663 nedovoleným jízdám, v jejichž důsledku bylo 49 osob zraněno a vznikla celková škoda přes 295 milionů korun. Z rozboru okolností navíc vplývá, že za většinu všech mimořádných událostí, kdy dojde k projetí návěstidla zakazujícího jízdu, stojí pochybení nebo omyl strojvedoucího, jinými slovy nepozornost.

Pouze u přibližně jednoho procenta všech případů pak se vznikem mimořádné události souvisela i jiná okolnost než selhání lidského činitele, například v podobě technického stavu drážního vozidla nebo adhezních podmínek.

„Drážní inspekce v minulosti vydala řadu bezpečnostních doporučení, která měla za cíl předcházet vzniku těchto mimořádných událostí. V rámci bezpečnostních doporučení například uváděla, aby na železničních dráhách v rámci modernizace těchto drah bylo instalováno technické zabezpečovací zařízení, které by vyloučilo možnost selhání lidského činitele při řízení drážních vozidel, jenž by mohlo vést ke vzniku mimořádných událostí,“ popsal možné řešení Martin Drápal.

Na celém území České republiky by bylo vhodné zavést na železničním rádiovém systému GSM-R aktivní funkci „Generální stop“. „Tak, aby bylo v případě potřeby možné zastavit vlak bez součinnosti strojvedoucího,“ doplnil Drápal.