Vlastně to ale nejsou údaje hroznější než v minulosti, připomíná náměstek ředitele středočeské policie pro vnější službu Jan Tulach. V roce 2017 sice počet obětí mimořádně poklesl na 63, avšak v předchozích letech také na silnicích v kraji umíralo nad sto lidí: v roce 2016 rovněž 106, v roce 2014 dokonce ještě o deset více. Sto šestnáct.

Třebaže se nehodovost v kraji podle Tulachových slov přesouvá ze silnic I. a II. třídy i na takzvané trojky a místní komunikace, takže jsou bouračky rozloženy rovnoměrněji, stále platí, že ty nejvážnější s fatálními následky se stávají ponejvíce na hlavních tazích se silným provozem.

Kde je nebezpečno

Nejhustší síť pomyslných pomníčků v přepočtu na kilometr připadá na dálniční síť. Na 351,3 kilometru, které jsou ve středních Čechách v provozu, loni vyhaslo 19 životů. Jen nepatrně příznivější poměr počtu obětí a délky sítě vykazují silnice I. třídy: na 656,9 kilometru zemřelo 33 účastníků silničního provozu.

Bezpečněji už se jeví silnice II. třídy – s 29 mrtvými na síti o délce 2384,9 kilometru. Silnice III. třídy vycházejí z této smutné matematiky jako nejméně rizikové: na rovných 6237 kilometrech v kraji zaznamenala středočeská policie 21 obětí. Místní komunikace pak přinesly nehody se smrtelným následkem ve čtyřech případech.

Nehody ve středních Čechách v roce 2018.

Neplatí však, že by se všechny nezávažnější a nejtragičtější nehody loňského roku staly na dálnicích a výpadovkách. V tomto smyslu se naplnil kdysi hojně rozšířený slogan: „řidiči, smrt si nevybírá“. Po třech lidech zemřelo 12. ledna na silnici II/240 u Horoměřic (při nárazu osobního auta do autobusu navíc 16 lidí utrpělo těžká zranění a 35 osob se zranilo lehce) a 24. listopadu na I/32 poblíž Poděbrad.

Dvě oběti pak měly nehody, k nimž došlo 13. února na I/12 u Českého Brodu, 30. května na I/27 poblíž Oráčova, 18. září na I/3 u Votic, 28. září na D11 poblíž Sadské, 20. října na II/113 u Vlašimi, 1. listopadu v Radotínské ulici v Černošicích na II/115, 23. listopadu na I/16 u Horního Bousova a 9. prosince na D5 poblíž Hořovic.

Rizikovou mapu ČR najdete ZDE.

Opakované tragédie

Nejde vysloveně o místa, kde by se tragické nehody opakovaly v průběhu let. Loňské statistiky nicméně některé komunikace ukazují jako rizikovější. Tak se rýsuje především středočeský úsek dálnice D5, na Praze-západ i na Berounsku, I/3 na Benešovsku, úseky dálnic D1 i D11.

Nelze také přehlédnout, že na místě nehody autobusu u Horoměřic, v minulosti bezproblémovém, po lednu úřadovala smrt ještě 30. srpna. Obdobná je kumulace také na D5 při hranici kraje u Hořovic, kde se před prosincovou tragédií stala nehoda se smrtelným následkem už 21. července.

Dlouhodobější sledování, které přináší nehodová mapa pojišťovny Allianz, uvádí jako nejrizikovější místa v kraji silnice I/38 u Nepřevázky na Mladoboleslavsku, I/3 u Benešova a hned dvě lokality na I/9 na Mělnicku – u obcí Tupadly a Medonosy.

Silnice smrti aneb Kde se umíralo při dopravních nehodách (2016 - 2018) najdete ZDE.