V ČLÁNKU SE DOVÍTE: close Vylodění vikingské flotily v roce 841 v Dublinu, obraz Jamese Warda info Zdroj: Wikimedia Commons, James Ward (1851-1924), volné dílo zoom_in Vylodění vikingské flotily v roce 841 v Dublinu, obraz Jamese Warda

Byli vikingové nezvykle krutí?

Pili vikingové z lebek?
Žili byste raději v době vikingů, nebo v současnosti?
Byli vikingové vysocí a světlovlasí?
Více pak v tišteném vydání National Geographic

Vikingové jsou obestřeni mýty a mylnými představami. Legendy se zrodily v době jejich prvních vpádů na Britské ostrovy na sklonku 8. století a od té doby close National Geographic - obálka červnového čísla 2023 info Zdroj: Se svolením National Geograhic zoom_in National Geographic - obálka červnového čísla 2023 zaměstnávají naši představivost. Staly se inspirací pro opery, filmy, romány, komiksy, a dokonce i videohry – a díky tomu všemu je krajně obtížné oddělit fakta od smyšlenek. Badatelé se těmto otázkám stále věnují, nacházejí artefakty a zkoumají jejich původ. Nálezy z poslední doby svědčí o tom, že vikingové byli prvními Evropany, kteří stanuli v Novém světě, a stalo se to nejméně o 400 let před Kolumbem.

První studie DNA pocházející z jejich ostatků naznačují, že vikingové byli různorodou skupinou. Badatelé odkrývají poklady ukryté pod zemí, například šperkovnici, která byla letos nalezena nedaleko Stockholmu. To všechno podporuje naše okouzlení dávnými nájezdníky. Zatímco archeologové doplňují podrobnosti, my se podíváme na přetrvávající mýty, v nichž vikingové hrají hlavní roli.

360° vikingská bitva:

| Video: Youtube

Byli vikingové nezvykle krutí?

„V Británii nikdy nezavládla taková hrůza jako nyní, s tímto pohanským plemenem… Tito barbaři prolili krev svatých kolem oltáře a v chrámu Božím šlapali po tělech svatých jako po hnoji na ulicích.“

Tento vyděšený popis útoku na převorství Lindisfarne na jednom ostrově nedaleko severovýchodního pobřeží Anglie sepsal v roce 793 učenec Alcuin z Yorku. Byla to událost vyznačující počátek vikinské éry v Evropě, která trvala déle než 250 let.

Vikingové sice skutečně rozsévali strach, ale odborníci říkají, že násilí bylo v té době zcela běžné. „Krutost vikingů se nijak nevymyká tomu, co se v té době dělo běžně,“ říká Joanne Shortt Butlerová z univerzity v Cambridge. „Nebyli o nic krutější než příslušníci jiných národů nebo kmenů. Vraždy, žhářství a drancování byly tehdy na denním pořádku.“

Pili vikingové z lebek?

Legendy o krutosti skandinávských nájezdníků připisovaly vikingům některé zavrženíhodné zvyklosti – například zálibu pít z lebek nepřátel. Častá mylná představa vyvěrá z jednoho nedorozumění.

Ole Worm, dvorní lékař dánského krále v 17. století, byl také lingvistou a zajímal se o runové kameny – balvany popsané runami (písmeny germánské a severské abecedy). V roce 1636 uveřejnil spis pojednávající o runách. Citoval staroseverskou báseň, jejíž hrdina tvrdí, že ve Valhalle – ráji mytických padlých severských válečníků – bude pít pivo ze zakřivených výběžků lebky.

Básník se zmiňoval o výběžcích vyrůstajících z lebky zvířat – tedy o rozích. Ale dvorský lékař přeložil tento básnicky obrat do latiny slovy **ex craniis eorum quos ceciderunt** – z lebek zabitých. Byl to další příspěvek ke špatné pověsti vikingů. Z lebek nepřátel údajně pili příslušníci jiných etnických skupin, ale tento zvyk bývá spojován s vikingy.


Nahrává se anketa ...

Byli vikingové vysocí a světlovlasí?

Zazní-li slovo „viking“, představíme si urostlého, plavovlasého a modrookého muže. Někoho jako Chris Hemsworth ve filmu **Thor**. Avšak Lise Lock Harvigová z Kodaňské univerzity analyzovala DNA získanou z koster uložených ve středověkých hrobkách a došla k závěru, že vikingové měli stejně jako dnešní lidé plavé, ryšavé i tmavé vlasy.

Vikinská společnost nebyla výlučně skandinávského původu. „Máme co do činění s kulturní i etnickou směsicí,“ říká Lise Harvigová. Oči Vikingů měly stejně rozmanitou barvu jako vlasy.

Podle Briana McMahona patří do říše mýtů dokonce i představa o neobvyklé tělesné výšce vikingů. Průměrný muž žijící tehdy v severní Evropě byl vysoký asi 173 centimetrů, tedy stejně jako průměrný evropský muž. Podstatným faktorem byla možná výživa; krátká skandinávská léta a kruté zimy znamenaly omezené potravinové zdroje a přepadávání mohlo být prostředkem, jak získat obživu.

Více o o mýtech spojených s vikingy se dozvíte v červnovém vydání časopisu National Geographic, které najdete na stáních od 1. června 2023 nebo na webu nationalgeographic
Jednotlivé tištené vydání lze získat na stáncích nebo prostřednictví e-shopu National Geographic.
E-vydání můžete získat na webu mojepredplatne.