„Můj návrat bude znamenat přestěhování na Moravu za přítelkyní a začátek nové životní etapy,“ přiznal v rozhovoru pro Deník Filip Brtnický.

Filipe, v březnu jste mi říkal, že se chcete do Číny brzy vrátit. V tu dobu přicházela první vlna pandemie do Čech. Povedl se vám brzký návrat?

V době našeho posledního hovoru jsem věřil, že brzký návrat nastane. Nakonec se z toho stalo sedm měsíců a do Číny jsem odletěl zpět v polovině září se svým kolegou ze stejné akademie Lukášem Vejvarou.

Co jste tedy dělal, než jste se do Šen-čenu vrátil?

Spolupracoval jsem s jedním z našich nejlepších juniorů Martinem Krumichem a také s tří stou hráčkou WTA Jesikou Malečkovou.

V čem byla Čína jiná, když byste porovnal dobu před pandemií a po vašem návratu?

Neřekl bych, že by byla v něčem výrazně jiná. Samozřejmě člověk musí absolvovat různá kontrolní opatření při příletu, poté zase dodržujeme hygienická opatření jako roušky a podobnné. Co mě spíše překvapilo, tak na místech, kde jsem se běžně pohyboval, stál nový mrakodrap, nové silnice a bylo otevřeno asi pět nových linek metra. Jejich schopnost v rychlosti budování je opravdu fascinující až strašidelná.

Číňané Covid poměrně brzy zvládli. Čím si to vysvětlujete? Jsou na sebe přísní, jsou promoření nebo zkrátka lžou?

Myslím si, že jejich udávaná čísla o počtu nakažených nejsou pravdivá. Ale to se s jistotou zřejmě nikdy nedozvíme. Největší rozdíl vidím v tom, jak sami lidé berou tuto pandemii vážně a zároveň dodržují, co vláda nařídí. Samozřejmě hraje hlavní roli, v jakém režimu tu žijí, ale troufnu si říct, že ve zvládání této pandemie vítězí komunistický režim nad demokratickým.

S jakým nejbizarnějším opatřením proti Covidu jste se v Číně setkal?

Opatření v Číně mi nepřijdou bizarní, naopak velmi systematická, jednoduchá a účinná. Při vstupu do Číny jsem absolvoval čtrnáctidenní karanténu ve vybraném hotelu. Do vnitřních prostor jako jsou veřejné budovy, supermarkety a obchodní centra se většinou prokazujete vygenerovaným QR kódem, který máte v mobilu a jsou v něm informace o vás. Je to ale citlivé téma. V demokratické společnosti to není možné. Samozřejmostí je také rouška.

Stále trénujete v Čeng Tie Academy? Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Jsem stále ve stejné akademii. Přes týden je pouze odpolední fáze tři až čtyři hodiny, protože hráči mají dopoledne školu. V sobotu tři hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. Neděle je většinou volný den.

Spolupracujete i s některými tenisty, které už dneska můžeme vidět poměrně vysoko?

V akademii máme s Lukášem na starost hráče v rozmezí deset až třináct let. Ve svém ročníku patří mezi top hráče v Číně. Kam až se dostanou v juniorském a dospělém tenise, je ve hvězdách.

Nechci být až moc zvědavý, klidně mě odpálkujte, ale zajímá mě, na kolik si přijde tenisový trenér v Číně?

To je v pořádku, je to pro mě nejčastější otázka. (smích) Cenu určuje více faktorů. Ať už je to nejvyšší dosažený ATP či WTA žebříček. Jestli zde máte smlouvu pro profesionální hráče nebo trénujete takzvaně od hodiny. Obecně je reálná cena mezi třemi až šesti tisíci euro měsíčně. Pokud je tu někdo jako bývalý hráč z top 100 na světě, může se cena pohybovat i kolem deseti tisíc euro měsíčně.

Jaké máte další benefity od zaměstnavatele? Plátí vám i bydlení?

Benefity jsou bydlení v rámci smlouvy. Proplacené náklady na zřízení pracovních víz a jedna zpáteční letenka ročně.

Jste v Číně sám nebo s přítelkyní?

Přítelkyně zůstala v Čechách. Jsem tu sám s Lukášem.

FILIP BRTNICKÝ je osmadvacetiletý kutnohorský tenista, který za své největší úspěchy považuje účast ve finále dvouhry turnaje ITF s dotací 10 000 dolarů. Dvakrát vyhrál stejně dotovaný turnaj ve čtyřhře. Momentálně se věnuje trénování v čínské Čeng Tie Academy. Filip je svobodný, ale má přítelkyni Natálii. K jídlu má nejraději vrabce s knedlíkem a špenátem, což rád zapije vodou. Během své kariéry si zahrál kromě Kutné Hory i za Tk Neridé Praha a TC Realsport Nymburk.

Dá se momentálně v Číně cestovat? Podíval jste se na nějaká zajímavá místa?

Není to všude tak volné jako před pandemií. Vím, že v nějakých částech Číny musíte znovu podstoupit karanténu. Někde jsou vyžadovány Covid testy. V tuto dobu rozhodně žádný výlet neplánuji. V samotném Šen-čenu je spousta zajímavých míst, parků či budov. Ty si ve volném čase procházím.

Číňané mají díky vládnímu režimu zakázané či omezené sociální sítě. Jak je to s cizinci? Dostanete se na své sociální sítě v pohodě?

Je důležité si před vstupem do Číny nainstalovat program VPN, jinak můžete na sociální sítě zapomenout. I tak není jisté, že se vždy připojíte. V tomhle je to pro nás velmi komplikované. Číňané používají jednu aplikaci WeChat, ve které mají komunikační systém, platební rozhraní a slouží i jako facebooková zeď ke sdílení fotek a příspěvků.

Co jste si na Číně za tu dobu opravdu oblíbil a co naopak do teď nemůžete pochopit?

Líbí se mi tu určité technologické věci. Platební systém je velice rychlý. Peníze si mezi sebou posíláte jako SMS. Na nějakých místech už lze zaplatit pouhým naskenováním obličeje. Objednávací systém jídla, potravin a zboží funguje přes jednu aplikaci. Do metra vstupujete přes QR kód. Tyto technologie zjednodušují běžný život. Co naopak nemůžu pochopit je jejich verbální komunikace a způsob myšlení. Je diametrálně odlišný od našeho selského rozumu. Pro nás jasně řešitelná situace je od nich naprosto složitě vyřešena. Často si kladu otázku, jak s takovým sociálním myšlením můžou být technologicky tak napřed.

Jak dlouho se ještě hodláte v Šen-čenu zdržet? Neplánujete návrat do Čech?

V Číně už se dlouho nezdržím. Během příštího roku mě čeká nová pracovní výzva v České republice. Bude to pro mě velmi významný kariérní krok. Detaily si zatím nechám pro sebe.

Nechybí vám aktivní tenis? Mám na mysli soutěžní zápasy a turnaje. Boj o body. Až se vrátíte, zahrál byste si ještě za tým v Kutné Hoře?

Upřímně občas ano. Proto se také těším zpět do ČR, kde bych se rád dál účastnil ligových zápasů a také se pokusil dostat na zápasy do Německa či Rakouska. Obávám se, že za tým v Kutné Hoře už nenastoupím. Můj návrat bude znamenat přestěhování na Moravu za přítelkyní a začátek nové životní etapy.