Dane, jak se slaví takové vítězství?
Slavil jsem ho doma v posteli. Spánkem.

After párty neproběhla?
Ne, na ně nechodím. Přeci jen je hlava po zápase otřesená, i když si člověk myslí, že rány nedostal. Stejně nějaký úder na hlavu přijde. Vůči zdraví mi přijde odpočinek rozumný. Abych šel hned kalit, to není dobré. V neděli jsem si dal dvě piva, ale jak už nejsem zvyklý pít, tak mi dvě pivka bohatě stačí.

Kolik jste dostal po zápase zpráv?
Strašně moc. Nepočítal jsem je. Nemám tolik prstů. (smích) Moc mě potěšilo, kolik lidí bylo i na místě. Zároveň mi hrozně moc lidí psalo na Facebooku a dalších sociálních sítích. Moc mě jejich zájem těší. Zápas od zápasu mi přijde, že je těch lidí, co mě podporují, více a více. Mám radost, že mě někdo sleduje.

Roli může hrát i současný fenomén MMA, a hlavně promotéři organizace XFN, která funguje skvěle. V ringu K1 jste asi takový ohlas neměl.
Určitě má vliv, že je MMA je populární. XFN dělá vše moc dobře a profesionálně. Promo i samotné akce jsou na úrovni. Galavečery mají super atmosféru. Zápasí na nich perfektní zápasníci. Rozhodně má na mé podpoře XFN velký vliv, plus samozřejmě osobnost člověka. Neříkám, že zrovna já, ale někteří bojovníci jsou lidem sympatičtí více a někteří méně. 

Na druhou stranu vy lidi bavíte. Na svůj nástup jste pustil píseň „Ital nezná ten zázrak“ a lidi řvali smíchy. Jak vás to napadlo a nebál jste se, že by italský soupeř mohl brát píseň jako zesměšnění?
Doufal jsem, že ne. Přeci jen textu nerozuměl. Jako zesměšnění jsem píseň nebral. Vše beru s humorem. Snažím se dělat srandu, aby se lidi bavili a zasmáli se. Nemám rád silné řeči a zesměšňování před zápasem. Radši utkvím lidem v hlavě jako bojovník, co umí pobavit. Na nadávky a agresi moc nejsem. Raději situaci odlehčím, než abych ji hrotil. Vážím si každého soupeře. Jsou to lidé jako já, kteří miluji svůj sport a věnují se mu naplno. Zaslouží si úctu.

Lidi v hale jste pobavil i svým pozápasovým rozhovorem. Možná byste na něm měl ještě zapracovat.
Rozhodně. (smích) Rozhovory po zápase nejsou moje silná parketa. Po zápase nemůžu ani mluvit. Chtělo by to natrénovat rétoriku. (smích)

V hale jsem viděl, že jste měl druhý největší kotel fanoušků po hlavní hvězdě večera Vémolovi. Kolik lidí z vaší strany dorazilo? Kolik jste distribuoval lístků?
Atmosféra byla fakt super. Strašně mě překvapila. Přes mě šlo sto lístků. Plus plno lidí chtělo lístky na poslední chvíli, ale odkazoval jsem je už na internet. Už jsem je ani neměl. Myslím, že takových dvě stě lidí bylo v hale přímo ode mě. Vyrazilo mi to dech. Nemám slov. Snažil jsem se jít po zápase za každým osobně, ale stoprocentně jsem na někoho zapomněl, což mě strašně mrzí. Zkrátka se vše nedá zvládnout. Když jsem nastupoval do zápasu, tak jsem míjel svou přítelkyni a vůbec jsem si jí nevšiml. (smích) V takovém množství lidí se to zkrátka stane. Tímto děkuji všem, kteří mě přišli podpořit.

Myslím, že vás fanoušci zcela chápou. Cítil jste se nesmrtelný, když vás trenér po zápase vyzdvihl nad hlavu?
Cítil jsem se dobře. Ten pocit je nepopsatelný, ale je strašně dobrý. (smích)

Co se vám honilo hlavou v posledních vteřinách druhého kola, kdy jste soupeře dostal do škrcení? Sám jste po souboji říkal, že jste slyšel někoho odklepat posledních deset vteřin, ale přitom šlo ještě o půl minuty.
Přesně, někdo tam klepal. Nevím, zda nešlo o jeho trenéry. Myslel jsem si, že je deset vteřin do konce jako vždy. Přemýšlel jsem, jestli mám zkusit škrcení, aby se na něm nevysílil. Zkusil jsem ho a měl jsem štěstí, že šlo o jiné klepání, než jsem si myslel. Tím, že mě soupeř tlačil na pletivo, tak jsem takticky vyčkával, abych se nevysílil. Ital měl nabodováno, jak mě shazoval. Na body vyhrával, ale já jsem pořád doufal, že ho natrefuji koleny na břicho, což mu ubíralo kyslík. Chtěl jsem, aby se postupně vyšťavil a pak jsem zaútočil. Čekal jsem na chvíli, kdy mohu zápas převzít.

Přišlo mi, že samotné škrcení netrvalo dlouho. Soupeř se vzdal rychle.
Škrcení je pak rychlé. Jakmile se páka dobře nasadí, tak jde o dvě nebo tři sekundy a je konec. Člověk začne mít tmu, brnění hlavy a ví, že odchází někam do snu.

Co vám pomohlo zvrátit zápas? Šlo o ta čtyři kolena, kterými jste trefil soupeře v krátkém sledu?
Od začátku do konce zápasu jsem tlak postupně stupňoval. Soupeř se do mě tlačil a já jsem čekal. Ze začátku byl hodně silný. Byl jsem na jeho styl připravený, akorát člověk dopředu neodhadne jeho sílu, dokud s ním nebojuje. Nechtěl jsem se s ním přetahovat. Šetřil jsem síly a když se naskytla situace, tak jsem se ho snažil trefit. Každá trefa ubere soupeři síly. Postupně se to nasčítalo, až došlo k tomu, že dostal čtyři kolena do hlavy, zvedák a šlo to rychle. 

Takticky jste zápas zvládl?
Podle mého ano. Samozřejmě chyby jsem udělal, ale o nich si popovídám s trenéry. Vždy je na čem pracovat. Bylo důležité, že jsem nezpanikařil, počkal jsem si na svou šanci a zápas ukončil.

Soupeři během prvního kola naskočil parádní monokl pod pravým okem, kdy jste ho stihl trefit? 
Myslím si, že jsem ho trefil hned na začátku, kdy jsem na něj nastoupil. Sám nevím přesně, kdy mu oko nateklo. Když mě naplácl na klec, tak už jsem mu do obličeje neviděl, ale viděl jsem kapat krev. Původně jsem si myslel, že je moje, ale byla jeho. Šla mu z oka.

Vy sám jste něco schytal?
Ne. Nejsem nijak bolavý. Nedostal jsem žádný silný úder. Trochu mě bolí stehna od jeho kolen, ale nic zásadního. Myslím si, že týpek je na tom hůř. (smích)

Jaká je odměna za vyhraný zápas v profesionální organizaci XFN?
U každého je odměna individuální. Záleží na dohodě. Někdo má smlouvu, někdo ne. Jinému roste odměna zápas od zápasu. Nechtěl bych říkat svá čísla, ale částka mi nepokryje ani přípravu. Zatím musím vyčkat, než budu jednou jako Vémola, abych bral za zápas statisíce. (smích)

Kdy vás uvidíme na dalším XFN?
Doufám, že co nejdříve.

V červnu v O2 aréně? 
Necháme se překvapit. Záleží na organizátorech XFN. Určitě bych měl být do prázdnin na dalším galavečeru. 

Kdo vám vybírá soupeře?
XFN. Pošle nám nabídku, zda s ní souhlasíme. Poslední slovo máme vždycky my. Já s týmem jsme takoví, že máme rádi výzvy. Moc si nevybíráme. 

Dalo vám MMA impuls do dalších bojů a zůstanete jen u tohoto bojového sportu?
Chci zápasit, dokud to půjde. MMA mě baví. Chci svou kariéru směřovat nyní tímto směrem. MMA je velmi populární. Přípravy jsou náročné, když člověk přeskakuje z klece do K1. Záleží na nabídkách, ale momentálně zůstanu u MMA.