Jirko, prozraďte mi, jak jste se vůbec k házené dostal a kolik vám bylo?
Jelikož bydlím pár metrů od hřiště a několik hráčů jsem znal ze školy, tak jsem zašel na trénink a už jsem u toho zůstal. Bylo mi asi 10 let.

Proč jste si vybral zrovna post brankáře?
Už od mala mě bavilo chytat, když jsem přišel na první trénink, řekl jsem trenérovi, což byl zrovna aktuální trenér mužů Vítek Šnajdr, že bych chtěl chytat, tak mě poslal do brány, kde jsem dodnes.

Zkoušel jste to někdy i na jiných postech?
Ne, akorát jsem jednou na nějakém turnaji v žácích kvůli nedostatku hráčů nastoupil na pivotu.

Co ostatní sporty? Nelákalo vás zkusit něco jiného?
Rád si zahraji fotbal, za školu jsem chytal florbal a dělal jsem další sporty, ale závodně jsem nic jiného nehrál.

Máte nějaký házenkářský vzor?
Ze světové házené to je brankář české reprezentace Petr Štochl. Z extraligy se mi líbí Tomáš Petržala. Bohužel vzhledem k tomu, že tito brankáři měří přes 190 centimetrů, se u mě nedají všechny jejich triky použít.

Házená je poměrně tvrdý sport. Já osobně bych si do brány asi nestoupl. Jak to děláte, že ani nezavřete oči?
No podle mě by žádný brankář neměl zavírat oči a je jedno, jestli chytá fotbal, házenou, hokej nebo něco jiného. Je to jenom o zvyku.

Kam to bolí nejvíce a dají se nějak chránit slabiny?
Jediný chránič, co nosím, je suspenzor. Nejhorší střely jsou do krku, proto je nutné mít při střele hlavně z blízkosti trochu skloněnou hlavu. Jinak samozřejmě do obličeje.

Měl jste nějaké vážnější zranění z házené?
V osmnácti letech jsem měl zranění lokte, kvůli kterému jsem nemohl půl roku hrát. Problémy s loktem mám dodnes a asi už budu mít pořád.

Pojďme přímo ke Kutné Hoře. Co vám dala loňská druholigová sezona?
Pro mě byla velká zkušenost si zahrát například proti bývalým ligovým a reprezentačním hráčům z Prahy 4 a jsem velmi rád, že jsem si mohl tuto soutěž zahrát za Kutnou Horu a ne za nějaký jiný tým.

Proč se podle vás spadlo?
Důvodů je podle mě několik. Druhá liga je mnohem kvalitnější soutěž než Společná regionální liga, všechny zápasy se hrají v halách, což byl pro nás problém jak s dojížděním do Kostelce nad Černými lesy, kde jsme hráli naše domácí zápasy za neúčasti diváků, apod. Hráli jsme prakticky stále v nedomácím prostředí. Poslední tři zápasy jsme hráli na zimním stadionu v Kutné Hoře a z toho jsme dvakrát vyhráli. Mně osobně se v tomto atypickém prostředí hrálo mnohem lépe než v Kostelci. Podle mého názoru, kdybychom hráli naše domácí utkání v Kutné Hoře, tak bychom nespadli.

Co říkáte na aktuální složení týmu?
Já jsem se složením týmu spokojen. Tým omladil díky příchodu loňských starších dorostenců, což je dobře, protože další minimálně tři až čtyři roky do týmu kromě dvou hráčů, nikdo z našich zdrojů nepřibude.

Trenér Šnajdr říkal, že postup do vyšší soutěže není na místě. Souhlasíte s ním?
Souhlasím, dokud v Kutné Hoře nebude hala s vyhovujícími parametry, což tuto sezonu určitě nebude.

Hodně se diskutuje o sportovní hale u Kamenné stezky. Jaký je váš názor?
O hale se diskutuje hodně a hlavně už dost dlouho. Podle mě je varianta u Kamenné stezky nejlepší.

Sparta dobře pracuje s mládeží, v čem tkví podle vás kouzlo úspěchu?
Je to hlavně o lidech, kteří si najdou čas a mají chuť se o mládež starat. To v dnešních podmínkách není jednoduché a já si těchto lidí velmi vážím.

Jiří Červenka

Věk: 22
Bydliště: Kutná Hora
Vzdělání: ÚSV
Zaměstnání: pracovník ostrahy
Oblíbené jídlo: kachna
Oblíbené pití: pivo
Koníčky, zájmy: sport, tv, četba