Kliknutím zvětšíte„Vždycky nám říkali, že jim na závodnících záleží, a v tuhle chvíli rozhodnutí nebylo na základě vůle závodníků. Bylo to na základě nějakých politických bojů uvnitř federace,“ mrzí olympijského vítěze z Tokia Jiřího Prskavce.
Mezinárodní kanoistická federace povolila ruským a běloruským kanoistům návrat do závodů. Co tomu říkáte?
Jsem upřímně hodně naštvaný, protože jsem minulý týden nedělal prakticky nic jiného, než že jsme s Eilidh Gibson, která je druhá zástupkyně slalomářských závodníků, řešili dopis. Udělali jsme relativně velký dotazník na naše sportovce. Máme společnou skupinu na WhatsAppu, kde je zastoupených 95 procent států, které ve slalomu jezdí.
Všichni měli možnost se vyjádřit, odpovědí nepřišlo úplně málo a odpověď byla jednoznačná. 80 procent hlasovalo pro úplné vyloučení Ruska a Běloruska, dalších 15 by je tam pustilo jen po odsouzení války. 95 procent se tedy vyjádřilo dost jednoznačně. V tomhle duchu jsme na Mezinárodní kanoistickou federaci odeslali dopis s tím, že tohle je vůle slalomových závodníků. Oni si to udělali podle sebe.
Proč?
V tuhle chvíli neznám další podrobnosti, četl jsem jen to, co je v médiích. Tento týden bych měl mít hovor s naším předsedou, kde předpokládám, že mi bude chtít vysvětlit jejich rozhodnutí. Mrzí mě to ale. Vždycky nám říkali, že jim na závodnících záleží, a v tuhle chvíli rozhodnutí nebylo na základě vůle závodníků. Bylo to na základě nějakých politických bojů uvnitř federace. To mě mrzí. V tu chvíli sport malinko prohrál.
Zmiňujete politiku ve federaci. Mohl hrát roli tlak Afriky, Latinské Ameriky a části Asie?
Upřímně fakt nevím, jak to bylo. Jeden argument, který jsem slyšel, byl ten, že naše mezinárodní federace neměla klíč k tomu, aby je vyhodila. To je ale informace, kterou jsem dostal dva měsíce zpátky. S tím, že kdyby vyloučila Rusko, což udělala už rok předtím, tak by ji ruská strana mohla zažalovat. V tu chvíli by Mezinárodní kanoistická federace mohla soud prohrát. Nicméně tohle byl jediný argument, který jsem slyšel.
V tuhle chvíli vůbec nevím, na základě čeho se rozhodlo. Nemohl jsem tam být, protože tam může být jenom jeden hlavní zástupce závodníků. Nás je tam šest členů a mezi sebou si volíme ještě toho hlavního, který má hlas na boardu. Za slalom jsme opravdu udělali maximum, co jsme mohli. Člověk nemůže donutit ostatní, aby hlasovali a vyjádřil se každý. V tomhle ohledu je to jako ve volbách. Všichni naši závodníci ve slalomu měli možnost se k tomu vyjádřit. Pokud se nevyjádřili, tak musí brát výsledky těch, kteří se vyjádřili a měli názor.
Nemůžu to úplně říct, ale odpovědí bylo hodně. Byly tam odpovědi ze tří kontinentů, což je opravdu pádlovací svět. Jiní tam startují, ale nepatří k nejlepším. Výsledky byly jasné. Dopadlo to ale jinak, než jak jsme se vyjádřili. Nevím, jaká diskuse byla v rychlostní kanoistice. Za slalom ale můžu říct, že názor byl jednoznačný a opačný, než jak se rozhodlo.
Jak to bude v praxi vypadat? Pořadatelé totiž nemusí Rusy a Bělorusy na své závody pustit ani tak. Je možné, že se tedy na většině závodů ani neobjeví?
Já tomu pevně věřím, že jen přehodili rozhodnutí na organizátory, což je úplně špatně. Může dojít k paradoxním situacím, že Rusové pojedou tři závody a čtyři nepojedou. Do toho ale úplně nevidím. Záleží taky, za jakých to bude podmínek. Zatím jsem viděl jen strohé prohlášení, kde to není úplně specifikované. Odborná komise má rozhodnout, jestli ti lidi podporovali válku, nebo ne. Pro mě ve chvíli, kdy mají fotku s Lavrovem na sociálních sítích, tak tam nemají co dělat.
Takových je hodně?
Samozřejmě. Sergej Lavrov je čestný předseda Ruské kanoistické federace, takže prakticky všichni, kteří jsou dobří, s ním mají fotky na sociálních sítích. Já nevím, na základě čeho to budou rozhodovat. Náš sport není sponzorsky silný a ti lidi jsou závislí na státu, za který jezdí. Ten je platí, financuje jim přípravu a všechno. Rusové tam v tu chvíli prostě nemají být. Stejná vláda platí válku. Přijde mi to absurdní, ale počkám si na finální stanovisko, se kterým ICF přijde. Nerad bych se do toho pouštěl víc, protože opravdu nevím, jaké budou podmínky. Pokud řeknou, že nesmějí být v armádě, tak nikdo nepojede, protože v armádě jsou všichni.
Je vidět, že vám hodně vadí, že zatímco na Ukrajině umírají lidé, tak ruští sportovci by měli startovat na mezinárodních závodech…
Je to tak. V rámci našeho dotazníku se vyjadřovalo i dost Ukrajinců. Byla tam možnost odpovědět, jestli ano, nebo ne, ale pak jsme od nich chtěli i doplnění odpovědi. Zrovna Ukrajinci tam psali opravdu slohy. S Eilidh jsme to spolu procházeli a opravdu to bylo strašně smutné. Představa, že jsou zavření, nemůžou trénovat a každému z nich někdo blízký umřel… Z tohohle pohledu je to strašně těžké, když Rusové strávili tři měsíce v Emirátech. Bylo to hodně smutné a tím spíš nechápu rozhodnutí, které padlo.
Rusové a Bělorusové nejsou aktuálně ani pod dopingovou kontrolou. Nemáte trochu obavu i z toho?
Samozřejmě je to další věc. Ani dříve nevím, jak to s dopingem v Rusku bylo. RUSADA nebyla certifikována od Soči, takže bych řekl, že ten problém možná byl i dříve. Co se týče našeho sportu, tak si myslím, že doping tam nikdy nebyl. Ani si nedovedu představit, jak by to sportovcům mohlo pomoct. Tomu, kdo to v rukách nemá najeté a není dostatečně fyzicky zdatný, samotný doping nemůže pomoct k tomu, aby byl najednou nejlepší na světě. Je to ale další aspekt. Já jsem upřímně z toho rozhodnutí byl včera hodně smutný. Nečekal jsem to.
Přejděme ale ke sportu samotnému. Jak se vám osobně vydařila příprava na novou sezonu?
Jsem spokojený, i když to nezačalo úplně nejlépe, protože jsem byl celé Vánoce nemocný. Pak se to ale rozjelo, byl jsem v Itálii a na ostrovu Réunion, kde jsem odtrénoval, co jsem chtěl. Teď se cítím moc dobře, uvidíme, jak to půjde na závodech.
Kromě kajaku trénujete i na kánoi. Co vám to může dát do závodů na kajaku?
Člověk na to kouká trochu jinak, protože tam tu druhou lopatku nemá. Musí proto některé věci řešit víc vodou, někde si nechat víc pomoct. Zároveň záběr, tím, že je jen jeden, musí být daleko efektivnější. Člověk do toho musí dávat víc síly a tím pádem asi trochu sílím, což je dobré. Zároveň jsem prodloužil čas na vodě. Jsou to samá pozitiva, zatím jsem neměl žádné trable, že by mě něco začalo bolet. Toho jsem se bál nejvíc, protože záběr je přece jenom jiný než kajakový. Horní ruka je níž, takže i pozice ramene je malinko jiná. Díky tomu jsem začal dost cvičit, což naše fyzio říká, že mi taky pomáhá. Já vím, že kdybych necvičil, tak by tam nějaký problém mohl být. Proto tomu dávám víc. Samá pozitiva.
Je to pro vás i motivace, když na kajaku sbíráte stále skvělé výsledky?
Je to spíš taková radost. Motivace je v tom, že se zlepšuju, ne v tom, že chci vyhrát támhleten a támhleten závod. To zatím vůbec ne. Je to zábava, radost, to si chci udržet co nejdéle. Čím víc se budu zlepšovat a bude tam méně chyb, tak pak už se to začne víc přelévat do profesionálního sportu, jako to mám na kajaku. Tam už udělám chyb málo a už se tam řeší jen desetinky. Tady mám vždycky radost, když projedu všechny branky, trefím to a řeknu si „jo, tohle bylo dobrý!“. To bych si chtěl udržet co nejdéle a takhle to brát. Že je to psychická vzpruha, díky které mě trénink baví zase víc.
Jaké jsou cíle do sezony? Pojedete si na mistrovství světa pro titul?
Takhle bych to úplně neviděl, i když to bude první mistrovství světa, kde budu obhajovat. V Londýně jsem vyhrál svůj první titul v roce 2015 a trať mám od té doby strašně rád. I kvůli tomu bych tam chtěl co nejvíc uspět. Cesta je ale ještě dlouhá. Budu se na to chtít hlavně perfektně připravit. Ta trať není jen zábavná, ale taky fyzicky náročná, takže člověk musí být opravdu v top formě, aby zejména na posledním skoku byl schopný těžké kombinace zajet. Bude to v době přípravy hodně bolet, ale věřím, že když budu v dobré formě, je pro mě trať dobrá a jsem schopný tam předvést nějaký pěkný výsledek.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
