Olympiáda v Deníku

V sobotu 10. srpna vyběhne několik stovek závodníků na kratší trať 5,2 km, hlavní závod o délce 12 km a děti ve třech kategoriích na tradiční kolečka kolem dominanty města.

„Startovní pole hlavního závodu každým rokem vábí velmi dobré běžce, dá se říci i elitu českého běhu,“ uvedl Michal Vavák za tým pořadatelů.

Loni zde v traťovém rekordu 41:26 vyhrál Jáchym Kovář, mistr republiky v přespolním běhu, vynikající stýplař a mistr světa v běhu do vrchu v družstvech. Pro letošní ročník ulovil management Clubu deportivo a spol. hvězdu současné domácí atletiky Martina Zajíce. „Martin je stříbrným medailistou z letošního MČR v bězích na dráze - 5000 metrů za 0:14:10, loni tento závod opanoval a koncem května tohoto roku se na mítinku v Bruselu Martin dostal pod magických 14 minut časem 0:13:52. Třikrát za sebou byl v posledních třech ročnících legendárních Běchovic nejrychlejším Čechem a tím pádem mistrem ČR na silničních 10 kilometrů. Minulý rok zaběhl ve Valencii půlmaraton za 1:04:28 a byla to nejrychlejší česká půlka za poslední čtyři roky. Na dráze i na silnici umí čas na 10 km stlačit pod vynikajících 30 minut,“ řekl Vavák.

Právě Martin Zajíc poskytl pořadatelům kutnohorského běhu exkluzivní rozhovor.

Martine, jak jste se vůbec o D12 dozvěděl a jak zapadá 12 km kolem Kutné Hory do vašeho běžeckého programu?

O závodu jsem se dozvěděl od Radka Práška, se kterým spolupracuji v rámci značky Oakley. Nevědomky jsem ale o závodu věděl už dříve od mého strejdy (strýc bude působit jako předjezdec na kole celého závodu - pozn. red.). Závod mám v rámci objemové přípravy na druhou polovinu sezony a také pro zpestření.

Jste přece jen dráhař a vyznavač silnice a asfaltu. Jak si věříte na terénní Dáču?

Přestože primárně závodím na dráze a silnici, tak si moc užívám běh v terénu. Musí to být ale stále běhatelné. Sám dost trénuji v přírodě, kde chodím např. dlouhé běhy, klusy nebo kopce. Takže se i díky tomu na závod moc těším a věřím, že to poběží.

Traťový rekord drží z loňska jiný český elitní běžec Jáchym Kovář za 41:26. Zkusíte ho atakovat?

Pokusím se o to. Uvidíme, co bude v nohách, ale myslím si, že bych to měl zvládnout.

Vaším trenérem je bývalý vynikající český vytrvalec Robert Štefko. Jak si chválíte spolupráci, jaké jsou tréninky pod jeho vedením? Jaký je váš nejoblíbenější a naopak neoblíbený?

Je to super, jsem spokojený. Róbo je mi velkou inspirací, díky tomu, co dokázal v atletice, ale i proto, jaký je člověk. Moc si ho vážím a jsem rád, že mě trénuje. Vkládá do mě plno času, a rok co rok se díky tomu stabilně zlepšuji. Tréninky jsou postupné, jsou udělané přímo pro mě, ale zároveň nejsou přehnané. Trénuji vždy na co mám a v tréninku nezávodím, což je klíčové. Moje nejoblíbenější tréninky jsou tréninky na dráze, přesněji krátké úseky do čtyř set metrů. Rád ale taky klušu, ideálně někde v lese na šotolině, když je sychravo nebo lehce mrholí. Naopak nejméně oblíbené mám kopce, například třikrát pět tři sta metrů. Obzvlášť v Keni, kde je vysoká nadmořská výška, to hodně bolí.

Jste českým vytrvaleckým králem posledních let, reprezentujete. Jaké jsou další běžecké cíle po Dačického 12?

Po D12 mě čeká ještě další příprava přes celý srpen a v září mi začne plno závodů - pražský Birell GP 10 km, MČR družstev na dráze, Prievidza 10 km a Běchovice. Vrchol ale bude až koncem října, kdy poběžím půlmaraton ve Valencii, kde bych rád prolomil hranici šedesát čtyři minut.