Martine, kolik let se již věnujete stolnímu tenisu?
Stolnímu tenisu se věnuji přibližně už třicet pět let. Začínal jsem hrát v pěti letech se svým tátou u nás doma v garáži.
Jak doposud probíhala vaše kariéra?
Celý život hraji v Kutné Hoře. Začínal jsem pod panem Františkem Růžičkou v bývalém pionýrském domě. Poté jsem přestoupil do tehdejší Sparty Kutná Hora, která se momentálně jmenuje Sokol Kutná Hora a působím zde dodnes.
Jaké jsou vaše osobní největší úspěchy?
Největší úspěchy jsem měl v mládeži, kdy jsem skončil na třetím místě v krajském přeboru dorostu. V mužích jsem byl okresním přeborníkem, ale takové úspěchy jako v mládeži už nemám.
Jak je stolní tenis finančně náročným sportem?
Celkově si myslím, že se člověk vejde za sezonu do pěti tisíc korun. A to včetně členských příspěvků a pálky, jejíž cena se pohybuje od dvou do tří tisíc korun. Finančně náročný sport tedy stolní tenis až tak není.
Kromě toho, že patříte dle žebříčku k nejlepším kutnohorským hráčům jste se věnoval i trénování mladších stolních tenistů, proč jste skončil?
Bohužel už trénovat nemohu, protože jsem změnil práci a časově nestíhám. Trénování za mě převzal pan Štus.
Co je při takovém tréninku nejdůležitější?
Nejdůležitější věcí u stolního tenisu je, mít do hry zapálenou hlavou. Není důležitá ruka nebo styl, ale fakt, aby člověka sport bavil. Kdo není pro sport zapálený v hlavě, tak dříve nebo později skončí.
Měl jste nějaký vzor, podle kterého jste se snažil zlepšovat?
Určitě ano. Musím zmínit Zdeňka Jiráska, který odchoval veškeré hráče v mém ročníku. Co se týče vzoru z okruhu známých stolních tenistů, tak takový jsem neměl. Ale největší podíl na tom, jak hraji má právě Zdeněk Jirásek.
Jako vzor jste tedy žádné světové hráče neměl. V čem je ale podle vás jejich výjimečnost?
Jde o vůli obětovat stolnímu tenisu absolutně vše. Trénují šestkrát týdně, navíc dvoufázově. My v našem kutnohorském měřítku trénujeme dvakrát. Vše je to o tréninku, na kterém je stolní tenis založený.
Kromě stolního tenisu hrajete také fotbal za Malín. Je těžké stíhat tyto dva sporty?
Paradoxně je to relativně jednoduché. Stolní tenis a fotbal se kryjí asi jenom jeden měsíc v roce. Co se týče mistrovských zápasů, tak jeden rok upřednostňuji fotbal a další zase stolní tenis. Ping pongová sezona končí v dubnu, takže poté se s fotbalem nekryje. Fotbalu se tedy mohu stále věnovat. Sice už v Malíně hraji jen III. třídu za náš B tým se svými vrstevníky, a to hlavně pro radost, ale stále hraji.
Máte nějaký cíl, kam byste to chtěl ve stolním tenise dotáhnout?
Co se týče stolního tenisu, tak jsem si nikdy v životě nezahrál divizi. V současné době hrajeme krajský přebor, což je o jednu soutěž níže. Určitě bych se chtěl jednou do divize podívat a vyzkoušet si ji zahrát.
