Ondro, načal jste další sezonu v extraligové Dukle, jak jste zatím spokojený?

Loňská sezona se nám nadmíru podařila, a proto jsme do té letošní vstupovali s poměrně vysoko nasazenou laťkou. Ke spokojenosti proto musíme předvádět mnohem vyrovnanější výkony. Spokojen se svými výkony zatím nemohu být zcela stoprocentně a to právě díky jejich nevyrovnanosti, zatím je to takové buď a nebo.

Jak probíhala letní příprava? Co všechno za dril jste si užil?

Co se týče načasování a lokalit, kde jsme ji trávili, byla naše letní příprava tradiční. Neboť jsme její začátek prožili v krkonošském Harrachově, další část pak v Praze dvoufázovými tréninky na Julisce a naší domovské hale bývalého VG na Ruzyni. Co se změnilo bylo to, že jsme navázali spolupráci s kondičním trenérem Ladislavem Jenčíkem, který nám vypracoval značnou část tréninkových jednotek zaměřených specificky na rozvoj rychlostní vytrvalosti a zejména výbušné síly. Zároveň jsme však dbali i na kompenzaci jednostranné zátěže v rámci házenkářských tréninků, a to s fyzioterapeutkou Ninou Čechovou.

V Challenge Cupu jste loni s Duklou došli hodně daleko. Jak to vypadá s vaší účastí letos?

Letos se vedení našeho klubu rozhodlo přihlásit se místo do Challenge Cupu, ve kterém jsme se v loňské sezóně probojovali do semifinále, do Poháru EHF. To je o stupeň kvalitnější soutěž, ve které již pravidelně nastupují i kvalitní týmy z dánské, francouzské i německé nejvyšší soutěže. V prvním předkole této soutěže jsme zvládli postoupit přes mistra kosovské ligy a nyní budeme bojovat o co nejlepší výsledky a postup z druhého předkola v souboji s vicemistrem chorvatské ligy RK Nexe Našice. Tohoto soupeře jsme zvládli v úvodním domácím zápase o gól porazit a tuto sobotu nastoupíme na jejich horké půdě k odvetnému utkání.

Počítáte ve svých letošních plánech i s reprezentací, do které jste v loňské sezoně nakoukl?

Pro letošní reprezentační sezónu bylo do širšího výběru národního týmu nominováno hned několik hráčů z našeho klubu, já jsem však mezi nimi nefiguroval. Jak jsem již zmiňoval, budu muset ještě hodně zapracovat na zkvalitnění a zejména stabilizaci svých výkonů, abych mohl ještě kdy vůbec pomýšlet na účast v národním mužstvu.

Jaký má vůbec Dukla cíl v extralize?

Cíle jsou i přes úspěchy v minulé sezóně stanoveny obdobně, tedy v první řadě postup do play-off, a tedy zajištění si účasti v interlize, která vzniká od sezony příští, následně pak postup do semifinále a tedy boj o medaile.

Házená není profesionálním sportem. Co vás tedy živí? S čím kombinujete tento atraktivní sport?

Kromě házené jsem stále aktivním studentem, konkrétně pátého ročníku na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Abych však neměl zbytečně moc volného času, snažím se získávat i pracovní zkušenosti, konkrétně v prostředí sportovní marketingové agentury MKMA s.r.o. Odpověď na otázku co mě živí, je však třeba doplnit, neboť i přes všechny moje aktivity stále spoléhám na podporu mých rodičů.

A co vy a Kutná Hora? Je opět reálný nějaký start za rodnou Spartu?

Kutnohorská Sparta je pro mě srdeční záležitostí, proto se v každé sezoně snažím svou zátěž rozvrhnout tak, abych měl možnost pomoci v co nejvyšší míře. V letošní sezoně tomu není jinak, proto jsem v letošní podzimní části stihl již dva zápasy, bohužel s bilancí jednoho vítězství a jedné porážky, a tak se dá o mém reálném přínosu do týmu úspěšně polemizovat.

Sledujete výkony Kutné Hory v letošní sezoně, když nehrajete?

V případě, že nemohu nastoupit osobně, sleduji každý zápas a na dálku držím klukům palce. Neboť jsem přesvědčen, že jak složením týmu, tak trenérským vedením má Sparta na to postoupit do druhé ligy. Co klukům chybí je více tréninkové zátěže, za což mohou většinou jejich zaměstnání, které jim brání v lepší tréninkové účasti. Věřím však, že jakmile bude v Kutné Hoře dostavena nová sportovní hala, dá to všem spoustu motivace do našeho krásného sportu.