Jak jste se dostala k florbalu?

Florbal jsem hrála už na základní škole, na kutnohorské olympiádě škol a na různých okresních přeborech. Myslím, že první florbalový trénink jsem absolvovala v osmé třídě základní školy. Když jsem potom dostala první florbalku k Vánocům, tak bylo jasné, co pro mě bude sport číslo jedna.

Věnovala jste se před florbalem ještě nějakému jinému sportu?

Hrála jsem korfbal, to je hra na dva vysoké koše, při něm se ale moc neběhá. Taky jsem chvíli trénovala stolní tenis, tam jsme před tréninkem vždycky hráli i fotbal. To mě hodně bavilo.

Začínala jste tedy v Kutné Hoře, jaké byly vaše první florbalové zkušenosti?

Vybavuji si úplně první trénink na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře, kdy se začal formovat ženský florbal v Kutné Hoře, který organizoval pan Bochníček. První rok jsme jen trénovali a následující rok jsme se přihlásili do ligy juniorek. Od patnácti let jsem hrála 2. ženskou ligu.

Kam jste zamířila z Kutné Hory? Byla po vašem přesunu znát nějaká změna v přístupu k florbalu ve vašem novém působišti?

Dostala jsem nabídku na Chodov a taková nabídka se nedala odmítnout. To bylo na podzim roku 2011. Nejdřív jsem absolvovala několik zkušebních tréninků s juniorkami. Potom jsem odehrála čtyři zápasy za juniorky Chodova na střídavé hostování. Zbytek sezony jsem odehrála v Kutné Hoře, ale na tréninky jsem jezdila i na Chodov. Loňskou sezonu jsem hrála za juniorky a za ženský B-tým na Chodově. V této sezoně nastupuji za extraligové áčko Chodova. Je to obrovský rozdíl jak v intenzitě a systému trénovaní, tak v přístupu hráček a trenérů.

Na Chodově působí takové hráčky jako Lucie Paulovičová nebo Jana Vojáčková, které si zahrály na posledním florbalovém mistrovství světa? Jaké to je nastupovat vedle takových florbalistek?

Není pochyb o tom, že jsou obě velmi kvalitními hráčkami. S Janou Vojáčkovou hraji přímo v jedné lajně. Hraje přede mnou na levém křídle. Je vůči mně tolerantní a chápe, že hraji extraligu první rok. Hodně diskutujeme o tom, co by se dalo zlepšit, jak v založení útoků, tak ve hře na útočné polovině. Bavíme se i o zahrávání standardních situací. Rozhodně se mám ještě hodně co učit.

Dvakrát byly nedávno vašimi soupeřkami hráčky Herbadentu. V lize jste je porazily a dotáhly se na ně v tabulce. Ve finále poháru se vám totéž nepodařilo, čím myslíte, že to bylo?

Byly to dva těžké zápasy, ten ligový se nám povedl více. Hrály jsme celých šedesát minut. V úterý to byl pro mě osobně mnohem těžší zápas. Ve třetí třetině bylo vidět, že Herbadent má bohaté zkušenosti a gólově nám utekl. Z takového zápasu se musíme poučit a v dalších podobných zápasech si nenechat vítězství sebrat.

V této sezoně jste dala zatím tři branky, dvě proti Bohemians a jednu Herbadentu. Ceníte si těchto gólů?

Proti Bohemce jsme v letošní sezoně odehrály dva zápasy a oba byly vyhecované. Hrálo se hodně do těla. Na postu obránce si více než gólů cením, když se nám s Gejby (Gabriela Tožičková) podaří úspěšně založit přechod do útočného pásma, a taky když něco ubráníme. Branka je pro mě bonus, mnohem radši na góly přihrávám.

Odehrála jste i nějaké zápasy za reprezentaci České republiky. Co pro vás znamenalo obdržet pozvánku do národního týmu?

První pozvánka byla pro mě velkým šokem. Čekalo mě něco úplně nového, co jsem nikdy nezažila. První tři zápasy jsem odehrála proti Švýcarkám. Právě v těchto zápasech jsem se poprvé objevila v obraně. Následovaly další tři zápasy proti ženské reprezentaci Slovenska. A na EFT v Göteborgu jsem poprvé nastoupila proti Finsku a Švédsku. Je to nádherný pocit nastoupit v národním dresu a bojovat za naši zemičku. Je to jako velký splněný sen.

Máte nějaký florbalový vzor? A proč právě tato osoba?

Florbalový asi ne. Mám pár hokejových vzorů, asi největším je Peter Forsberg. Už jen pro jeho kličku, kterou dokázal rozhodnout finále Zimních olympijských her v Lillehammeru v roce 1994 proti Kanadě.

Vaše plány do nejbližší budoucnosti?

Vrcholem sezony je pro mě mistrovství světa WU19 v Polsku. Dalším cílem je dostat se co nejdále v play-off. Bylo by prima zahrát si v O2 aréně superfinále. Po sezoně se uvidí, co dál. Chtěla bych ale zůstat na Chodově.

Adam Procházka