Ondro, na pódiu Tylova divadla jste vypadal hodně překvapeně, když jste přebíral cenu za 1. místo.
Byl jsem velice překvapený. Vůbec jsem to nečekal, ani nevím, čím jsem si první místo zasloužil, ale rozhodně jsem rád.

Třeba jste si ji zasloužil za svůj střelecký um v házené.
Je pravda, že v roce 2012 jsem nějaké branky dal, ale mohlo jich být více.

Jste vůbec prvním sportovcem, který tuto anketu vyhrál. Už si tento fakt uvědomujete?
Ještě asi ne. (smích) Zřejmě to docením s dalšími roky, kdy vyhlášený třeba nebudu. Je to velký úspěch.

Jak hodnotíte jarní část roku 2012, kdy jste s mužstvem Sparty vybojovali postup do II. ligy?
Postup byl důležitý a jsem moc rád, že jsme to zvládli. Akorát ve vyšší soutěži už je hra mnohem složitější. Tam nám trochu chybí taktická vyzrálost a lepší přístup k tréninku. Na tom musíme zapracovat.

Jak moc se na vašich výkonech podepisuje fakt, že musíte hrát domácí zápasy v Kostelci nad Černými lesy?
Vnímám to tak, že na každý zápas jezdím ven. Není to prostě domácí prostředí. I v Kutné Hoře, když přišlo padesát diváků, tak to za něco stálo. V Kostelci je atmosféra úplně mrtvá.

Jaký bude z vašeho pohledu rok 2013 a co je třeba udělat proto, abyste mohl sportovce roku Kutné Hory obhájit?
Pokud bych měl anketu znovu vyhrát, tak bychom se jako tým měli udržet v soutěži a ještě postoupit na nějaké vyšší příčky. Určitě bych chtěl zlepšit i vlastní hru, protože můžu mužstvu dát více, než momentálně dávám.

Odjakživa jste byl házenkářem nebo jste zkoušel i jiné sporty?
Několikrát jsem začínal s házenou, ale vždy nás bylo málo, takže jsme to nedotáhli. Dělal jsem i karate a fotbal. Po čase pak konečně vyšla házená, protože se sešla dobrá parta kluků a mohli jsme hrát.

Takže všeobecný sportovní rozvoj vám v házené hodně pomáhá?
Určitě. Ještě jsem zapomněl na sportovní aerobik, ten mi hodně pomohl v koordinaci a pohybu. Je lepší dělat více sportů než jen jeden.

Říká se, že házená je nejtvrdší sport. Platí to i u vás?
Těžko říct, já jsem ostatní tvrdé sporty nevyzkoušel, ovšem rozhodně házená patří mezi tvrdší sporty.

Jak se vám tedy vyhýbají zranění?
Bohužel, čím jsem starší, tím je to horší. Občas si něco obnovím. Naštěstí jsem fyzioterapeut i moje přítelkyně je výborná fyzioterapeutka, takže mi pomáhá.

Co byste vzkázal sportovcům v Kutné Hoře?
Chtěl bych jim vzkázat, ať se sportu drží a nepřestávají. Ať své děti také vedou ke sportu a je jedno k jakému. Věřím, že to bude lidi stále bavit. Pohyb i sportovní emoce jsou pro život hodně důležité.