Druhý ročník Dačického 12 jsem si nemohl nechat ujít. Tento závod mě zaujal už loni, kdy jsem v padesátičlenné konkurenci doběhl osmý s časem něco přes 56 minut.

Letos jsem byl po příchodu na registraci do závodu překvapen ještě více. Klára Domasová mi hned ohlásila počet běžců: „S Tebou devadesát jedna.“ V tu chvíli se mi rozplynula naděje obhájit loňské osmé místo.

Na start závodu jsem přišel už pěkně promoklý a postavil se do druhé řady. Michal Vavák oznámil start a já klidným tempem vyrazil a šetřil síly do velkého kopce k „Velasu“. Někteří to napálili. V duchu jsem si říkal: „Asi nevíte, co tam čeká za krpál.“ Jenže…

close zoom_in …Před zmiňovaným kopcem nás čekal průběh velkými kalužemi a se skupinkou, ve které jsem se držel, jsem dokonce musel zdolávat dva popadané stromy. Cross, jak se patří.

Nahoru k „Velasu“ jsem to hodně kousal, braly mě záda, ale nějakou ztrátu jsem smazal. Nahoře jsem se ale musel asi na 5 vteřin zastavit, vtom probíhal kolem mě basketbalista Jirka Dastych a pobídl mě k běhu. Zato jsem mu vděčný. Vyhecoval mě.

Pak už jsem se v klidu občerstvil u kostelu sv. Trojice a na panelové cestě do Bylan začal předbíhat ty, co si mě dávali na „Královské.“

close zoom_in Seběh údolím Bylanky byl krušný, ale když jsem se dostal zpět na „Královskou“ věděl jsem, že už svou pozici udržím. V cíli už mě vítal Michal Vavák a já stylově špinavý a promáčený dojel do cíle po kolenou.

Další mé kroky směřovaly k pípě, kde mi Milan „Hejma“ Mašín podal orosený kelímek Dačického 12. Jenom to zasyčelo a už jsem šel zjišťovat čas a pořadí. Celkově dvacátý šestý a osobák zlepšený o padesát vteřin!

Závod jsme s několika běžci a pořadateli rozebrali na večerní after párty. Jak jinak, než s Dačického dvanáctkou.

Statistika

Michal Pavlík – celkové 26. místo (0:55:51, 2009 – 0:56:41), 22. místo v kategorii Muži.