„V jednom domácím utkání byla naplněna kapacita haly z poloviny. Spoluhráči mi říkali, že kapacita je plná na každý zápas, což je nějakých sedm set diváků. Na to se těším,“ prozradil v rozhovoru pro Deník.
Ondro, jak často do Německa dojíždíte? Nebo jste se do Freibergu přestěhoval?
Nepřestěhoval. Město je kousek za hranicemi v Sasku. Leží třicet kilometrů od Drážďan. Dojíždím asi dvě a půl hodiny. Jezdím vždy dvakrát v týdnu. To jsou dva tréninky plus zápas. Většinou v úterý a pátek, který je režimem, že v pátek odtrénuji, přespím do druhého dne na zápas a pak jedu domů.
Nevadí vám dojíždění?
Nevadí, ani mě to neotrávilo. Bohužel i v Německu se soutěže v jednu chvíli zastavily, takže jsem tam nebyl tak často v kuse.
Jedná se o poloprofesionální soutěž?
V Německu je samozřejmě házená úplně někde jinde. První dvě soutěže jsou plně profesionální. Třetí liga je napůl. Od čtvrté soutěže, kterou hraji, jde o amatérské ligy. Všichni v týmu nemají házenou jako primární zdroj příjmů. Příjem tam je, ale každý má ještě buď svou práci, nebo studuje.
Kolik jste na podzim stihl zápasů?
Přesně nevím. Nebylo jich ani deset. V průběhu podzimu jsem prodělal koronavirus, a to ještě soutěž běžela, což mi nějaké starty ubralo. Začínali jsme později. Německé soutěže nemohly začít dřív než na začátku října. Zápasů moc nebylo a vše se brzy zavřelo. I s ohledem na fakt, že nejde o profesionální soutěž, tudíž nemohl platit režim, jako u prvních dvou nejvyšších soutěží. Tam probíhá pravidelné testování a hráči jsou v bublině, což v naší soutěži nejde.
Okusil jste i tamní atmosféru s fanoušky?
Okusil jsem ji jen částečně. Počty diváků se snižovaly každým kolem. Vše bylo přísnější a přísnější. V jednom domácím utkání byla naplněna kapacita haly z poloviny. Spoluhráči mi říkali, že kapacita je jinak naplněná na každý zápas, což je nějakých sedm set diváků. Na to se těším. I tři sta padesát lidí bylo pro mě hezkým zážitkem, i když kluci z týmu si stěžovali, že byl zápas komornější. (smích)
Jakou máte v týmu pozici?
Přišel jsem do týmu primárně kvůli obraně. Ve Freibergu vnímají mou zkušenost z Dukly, kde jsem hrál na pozici středního obránce. Do útoku se dostanu jen při rychlém přechodu. Chvílemi i v postupném útoku na levé spojce, ale to jen okrajově. Hlavní moje pozice je obranářská. Nešel jsem do týmu jako hvězda nebo vůdčí osobnost, přišel jsem zkrátka posílit obranu.
Má čtvrtá německá liga podobnou úroveň jako česká nejvyšší?
Soutěže bych nesrovnával. Spíše jen s některými týmy. V přípravě jsme totiž hráli s extraligovými týmy. S Duklou jsme prohráli o pět branek, což byl zápas, který se nám povedl. Výsledek odpovídá částečně. S Lovosicemi se nám utkání nepovedlo a prohráli jsme o jedenáct. Řekl bych, že úroveň soutěže je na úrovni spodku extraligy, možná přelomu extraligy a první ligy.
Což na čtvrtou nejvyšší soutěž v Německu není úplně špatné.
Není to špatné. O soutěži jsem už věděl, protože jsme proti těmto týmům hráli za Duklu v přípravě. Ponětí jsem měl a splnilo mé očekávání. Soutěž má mladé hráče, kteří vypadají hodně dobře. Zároveň má i zkušené házenkáře. Kvalita je dobrá. Navíc chodí hodně lidí na zápasy a práce lidí v managementu klubu je srovnatelná s naší extraligou. To už nevypadá jako amatérská činnost. Má to úroveň.
Plánujete tam minimálně dohrát sezonu?
Podepsal jsem smlouvu na dva roky. Hodlám ji dodržet. I kdyby byla sezona normálního charakteru, tak tam chci být dva roky, kdy člověk může něco předvést. Pak by se vidělo. O to více, že je současná situace špatná, tak tam chci zůstat i další sezonu. Samozřejmě bude záležet, jak se dohodneme na spolupráci.
Jaké má Freiberg ambice?
Nejsme tým, který by měl hrát o záchranu. Než nám přerušili soutěž, tak jsem se pohybovali na druhém místě. Cílem je držet se v horní polovině tabulky. Loni kluci skončili, pokud se nepletu, šestí. V soutěži je sedmnáct účastníků. Netroufám si říct, zda je ambicí postoupit do třetí ligy. Tam už se finance pohybují jinak. Případný zisk medaile by byl splněný cíl.
Pro vás osobně je čtvrtá nejvyšší soutěž dostačující? Nemáte vyšší ambice?
Pro mě je to stoprocentně dostačující úroveň. To nejvíc jsem si už odehrál a mám jiný režim než dřív. Primární mám pracovní zaměření, což je mým hlavním cílem. Házenou jsem nechtěl opustit, takže je pro mě Freiberg ideální variantou, kdy mohu skloubit práci s tréninkovou i herní zátěží. Nebere mi to tolik času.
