Michale, mistrovství světa jste dokončil na 193. místě mezi muži. Jste spokojený?

Ano jsem. I když to číslo vypadá bůhvíjak, vím, že jsem se vydal ze všech sil. Startoval jsem s těmi nejlepšími spartany na světě a na více jsem neměl. Obdivuji borce přede mnou. Já jsem více za dva roky závodění nestihl natrénovat.

Co jste si vzal jako plusy a jako mínusy ze závodu?

Plusem pro mě bylo zlepšení v běhu oproti loňsku. Práce trenéra Smetany byla vidět. Sám jsem celý rok makal na síle vršku těla a hlavně úchopu. Potěšilo mě, že jsem zvládl všechny nové překážky, to je pro mě to nejcennější. Mínus je odhalení mé slabiny v plné kráse, kterou je nošení těžkých břemen. Těmi jsem strávil přes hodinu. Nosili jsme kládu, dva pytle s pískem a nakonec i kýbl se štěrkem. To vše do kopce a z kopce. Mě to hodně zdržuje a na tom musím zapracovat.

V čem byl závod jiný oproti loňsku?

Asi byl náročnější běžecky. Šli nebo jsme běželi do dvou velkých kopců. Pak tam bylo hodně nových silových překážek. Letošní trať se mi líbila více, asi možná i díky tomu, že jsem byl lépe připravený.

Měl jste během závodu krize?

Nevím, zda to nazývat krizí. Psychicky ano. Když něco nesete na zádech a děláte malé krůčky, trať vám vůbec neutíká, tak to je na zbláznění. Běžecky jsem se vydal až na vrchol parádně, to byl nějaký dvanáctý kilometr. Pak začaly ty břemena a na mém běhu se to podepsalo hodně. Křeče jsem dostal jen dvě, ale na překážkách, kde se člověk různě kroutí. A pak mě samozřejmě rozhodilo ledové jezero, po něm jsem měl tělo jako v ohni.

Kde jste dělal angličáky?

Naštěstí jen na dvou překážkách až v cílovém prostoru. Nevytáhl jsem pytel na kladce, ten měl snad o deset kilo méně než já. A na poslední překážce jsem došel k posledním dvěma provazům a vinou špatné techniky mi došla síla.

Jaká byla atmosféra závodu?

V cílovém prostoru parádní. Na startu to bylo také pompézní. Hrála americká hymna. Američané to prostě umí udělat velké. Líbilo se mi i vyhlášení. Vychutnali jsme si ho o to více, že mezi ženami vyhrála Češka Zuzana Kocumová. Moc jí tímto gratuluji.

Jak probíhal váš předzávodní týden v USA? Kde jste bydleli?

Kutnohoráci bydleli pohromadě. Měli jsme bydlení u krásného jezera ve městě Truckee asi dvacet minut od závodiště. Jako kvalifikovaní závodníci jsme dostali ubytování i od pořadatelů, kde jsme mohli využít bazény a horké lázně. V týdnu před závodem jsme chodili s Marťou běhat a zkoumali okolí. Žádné velké výlety. To přišlo až po závodě – Las Vegas, Grand Canyon a Sekvoje.

Jak jste se stravovali?

Vařil nám taťka. Musím ho pochválit, jak se všeho zhostil na jedničku. Hodně nám to v USA ulehčil. O dobrou náladu se staral kameraman jedné nejmenované televize Pavel Kruliš. (smích)

Na všem facebookovém profilu jsem četl, že příští rok na MS nechcete?

Letos mě stálo hodně sil se do USA dostat. Závodil jsem na čtrnácti Spartanech a na několik dalších jiných tohoto typu. Příští rok se chci zaměřit na českou scénu, vyzkoušet i jiné druhy závodů. Nechci vynechat ani závody v Rakousku a Německu, které byly fakt top. Věřím, že v jedné z těchto zemí bude i mistrovství Evropy. Svět bude zřejmě v USA. Pokud by se konal v Evropě, ještě svou účast zvážím.

A co máte v plánu do konce roku?

Od listopadu mi začne čtyřměsíční zimní příprava. První pod trenérem Smetanou, tak si od ní hodně slibuji. Po MS jsem byl hodně vyčerpaný, takže jsem odmítl cestu na posledního Spartana do Tokaje, ale zaběhnu si v Praze narozeninový závod – Predator Run. To bude můj poslední překážkový závod roku.

Nedá mi to se nezeptat. Jak jste odměnil svou přítelkyni Martinu Fabiánovou za skvělý výkon na MS?

Zahrnul jsem ji zlatem. (smích) Ne, na to ona naštěstí není. Užili jsme si to po závodě po svém. Jsem na Martinu strašně pyšný. Když jsem doběhl, mysleli jsme, že na ni budeme ještě tak dvě hodiny čekat, ale ona neskutečně překvapila. Do hodiny byla v cíli s časem 5:03! Na to, že byla celé léto zraněná, zvládla mistrovství světa na jedničku. Věřím, že příští rok se dočká nějaké elitní bedny na středoevropských závodech. Zaslouží si to. No a nebudu vám říkat, co se dělo ve Vegas, protože co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas. (smích)

Michal Pavlík na MS Spartan Race 2016Čas: 4:26:39
Výsledek: 193. muž na světě
Délka trati: 23,5 km
Převýšení: 1400 m
Počet překážek: 36
Počet angličáků: 60

Adam Procházka