Veronika Muchová vystudovala Fakultu sportovních studií na Masarykově Univerzitě v Brně a právě funkční trénink ji padl do oka. A to ještě v době, kdy nebyl tak populární. V obsáhlém rozhovoru plném rad se dozvíte nejen co je funkční trénink, ale také jak správně trénovat nebo jíst.

Veroniko, vás jsem poznal na funkčním tréninku na začátku léta. Od té doby už uběhla nějaká doba, je na mně znát nějaký progres?

Poslední dobou jste ale kvůli fotbalu moc často nechodil. (smích) I tak vidím zlepšení v technice cvičení, větší flexibilitě a určitě v nárůstu fyzické kondice. Při skupinových lekcí je někdy obtížné mít v oku detailně všechny klienty. Ideální jsou k tomu soukromé lekce, kdy znám konkrétní cíle, můžeme se více věnovat zdravotním aspektům cvičení a řešíme klienta od pohybu přes stravu až k regeneraci. U vás jsem vlastně ani nevěděla, jaký je váš konkrétní cíl. U většiny lidí, co chodí cvičit, ho znám. Cíle jsou různé, ať už uběhnutí Dačického dvanáctky za hodinu a pět minut, hubnutí do plesových šatů nebo bolavá záda. Když mi však někdo neřekne, proč začal trénovat, tak mohu posuzovat pouze jeho všestranný rozvoj, ale už ne, zda se posouvá k tomu svému cíli.

Po každém tréninku však většinou s někým diskutujete.

To je i tím, že všichni tam máme velmi kamarádské vztahy. Většinou se bavíme, jak jim to jde, anebo i nejde. Když vím, že někdo chodí čtyřikrát týdně a i vzhledem k velké aktivitě se např. nedostavuje úbytek tuků, pak bude pravděpodobně chyba ve stravování. A řešíme tedy jídelníček. U vás to bylo co? Chtěl jste zlepšit fyzičku kvůli fotbalu?

Také. Pak mě chytly závody Spartan race a trénuji i hodně kvůli síle a pohybu.

Nárůst síly tam určitě je a hlavně se zlepšila technika jednotlivých cviků jako například dřep, díky tomu můžete zvedat větší váhy. Zlepšení vidím i ve větším rozsahu pohybu. Jestli se vám zlepšilo to, co jste chtěl, nemůžu posoudit, když jsem neznala váš cíl.

Pro práci trenérky je tedy hodně důležité vědět cíl sportovce?

Ano. Většinou se o tom s lidmi bavím. Ženské mi to říkají samy, chlapi ne. Ti jsou více anonymní. Jdou si zacvičit a moc se nebaví. U žen vím, jaký mají problém a co dělaly předtím, a jestli to mělo efekt nebo ne. Stravování pak probíráme i přes smsky nebo na Facebook. Rozhodně to chce zpětnou vazbu.

Když znáte cíl sportovce, tak mu dokážete poradit i během tréninku, co třeba zlepšit?

Tréninky mám nastavené hlavně tak, aby lidé hubli, protože většina má za cíl lepší postavu. Nebo aby zvyšovali fyzičku, což je většinou cílem kluků. Je super, že na funkčním tréninku jde skloubit oba dva cíle. Tím, že cvičíme intervaly, tak to jak zvyšuje fyzičku, tak i poté po tréninku dokáže odbourávat tuky. Během tréninku pak můžu například pohlídat, s jakou váhou náčiní cvičíte a upravit podle konkrétního cíle. Někdo si vezme lehčí a někdo těžší kettlebell (kulatá činka s úchytem).

Spousty lidí nezná přesnou definici funkčního tréninku. Prozraďte mi ji.

Funkční trénink je cvičení, při kterém se v jednom pohybu zapojí co nejvíce svalů. Ideálně tak, aby napodobovaly různé životní modelové situace včetně zrychlení, zpomalení a všech tří rovin pohybu. Je to úplný opak posilovny. V posilovně se většina cviků jede izolovaně. Samostatně se cvičí biceps, samostatně triceps, předkopávání nebo zakopávání. Zkrátka jednu svalovou skupinu. Všiml jste si někdy, že bychom při tréninku seděli a zaměřovali se pouze na jeden sval?

S funkčním tréninkem začala před dvěma roky

Součástí funkčního tréninku je i odborná pomoc.Nikdy. Jsme stále v nějakém pohybu.

Trénink stavím tak, abychom procvičili celé tělo, nemáme rozdělené tréninky na záda, nohy, břicho. Lidé si často myslí, že když na konci neděláme sklapovačky nebo sedy-lehy, že neposilujeme břicho. To není pravda. Břicho se posiluje téměř při všem, ať máte v ruce kettlebell, běžíte na gumě, jste ve vzporu nebo jste na TRX. Není potřeba věnovat několik minut na konci tréninku jen břichu. Ze začátku za mnou lidé chodili, zda bychom ještě nemohli cvičit břicho. Tak jsme ho cvičili. Asi trochu jinak, než byli zvyklý a už se ptát nechodí. (smích) A pokud lidé nemají zpevněný střed těla, nemá cenu posilovat povrchové svaly jako je například přímý břišní sval (sixpack). Je důležité pracovat na hluboce uložených svalech, tzv. core, jak se všude říká. To je hluboký svalový stabilizační systém. Neplatí však, že funkční pomůcka rovná se posilování core. Pokud je někdo na TRX špatně nastavený, tak střed těla nezapojí. To už na člověku poznám. Kolikrát vám také rovnám záda.

Funkční trénink začal v Čechách kdy?

Historie funkčního tréninku je poměrně velká. Jsou to cvičení, která se jela už za dob gladiátorů. Cvičilo se s vlastní vahou a volným náčiním.

Kdo tedy přišel s tím názvem?

Za zakladatele funkčního tréninku se považují Gary Grey a Paul Check, ten rozdělil trénink do šesti základních skupin – tah, tlak, rotace, předklon, dřep a výpad.

Jak vy osobně jste se dostala k funkčnímu tréninku?

Viděla jsem skvělé video, kde byly použity lodní lana, pneumatiky, kettlebally a někdo mi řekl, že to je crossfit. Začala jsem tedy zjišťovat, co crossfit je a tehdy jsem objevila funkční trénink. Myslím si, že ještě dnes mnoho lidí vidí tyto dva názvy jako synonymum. Chtěla jsem si jít funkční trénink vyzkoušet, ale nebylo kde. Tehdy toho nebylo tolik jako teď. Nyní je funkční trénink v každém městě. Začala jsem tedy tím, že jsem zjišťovala, co se při tréninku využívá. Krom vlastní váhy těla to jsou třeba kettlebally, TRX, lodní lana, gumy, bosu, míče, powerbag a další. Našla jsem si školení a začala se na jednotlivé funkční pomůcky školit. První lekci FT jsem si zacvičila až na školení. A byla to pecka.

Kdy to bylo?

Zhruba před dvěma lety. Od té doby jsem věděla, že to chci dělat, jenže předtím neexistovalo žádné školení. Funkční trénink je zkrátka směr cvičení, nejde o licenční cvičení jako je například již zmíněný crossfit. V současné době je v ČR tuším pouze šest oficiálních tělocvičen na Crossfit. Když chcete cvičit s konkrétním nářadím, musíte o něm vědět maximum. To se dozvíte jen na školení. Nyní si třeba dělám zdravotní tělesnou výchovu.

Dokážete tedy lidem poradit i při zdravotních potížích?

Nemocný člověk do fitness nepatří. Instruktor může pomoci s ochablým, zkráceným svalstvem, s nadváhou, bolestmi zad. Ideální by bylo s lidmi pracovat půl roku jen na zemi, protože většina lidí má nějaký problém s držením těla, má špatné pohybové vzorce, ale chtějí makat, a kdyby se půl roku váleli na zemi, tak by je to nebavilo. Jde mi o to, aby si lidé trénink užili a zpotili se. Beru však také ohled na zdravotní aspekty, což je dost obtížné. Být Instruktor funkčního tréninku se mi líbí i v tom, že se pořád musím něco nového učit.

Líbil se jí seriál Komisař Rex

Ondřej Kozák na funkčním tréninku.Studovala jste Fakultu sportovních studií, obor tělesná výchova a sport v Brně. Měla jste tedy kladný vztah ke sportu od malička?

Jako malá jsem tancovala a pak jsem přešla na kickbox. To bylo asi ve dvanácti.

U tancování bylo málo kontaktu? (smích)

Chodila jsem tancovat, ale protože byla tehdy éra seriálu Komisař Rex, tak jsem chtěla být detektiv se psem (smích) a kvůli přijímačkám na policejní školu jsem začala chodit na kickbox. Paradoxně jsem na policejní školu nešla, protože jsem chtěla zůstat v SK Valdman´s Gym. Docela mi to šlo a vedl mě jeden z nejlepších trenérů u nás Petr Valdman. Pak mě blbost s Komisařem Rexem přešla. (smích)

Jste v tuto chvíli s tím, co děláte, naprosto spokojená?

Ano, jen bych tomu chtěla věnovat ještě více času a dál si doplňovat vzdělání. Chtěla bych mít vlastní tělocvičnu se všemi úžasnými pomůckami na FT. Udělala bych z toho ráj na zemi. (smích)

Vaším snem je tady vlastní tělocvična?

Ano.

Evidentně jsou vaše tréninky dost oblíbené. Lidí chodí čím dál víc.

A já jsem za to ráda, pamatuju si trénink i jen s jedním člověkem a nebyla to soukromá lekce. Když jsem začala cvičit po porodu vedle ve vesnici, tak tam chodilo třeba i třicet žen. To jsem ještě necvičila FT, využívala jsem znalosti ze školy. Mělo to velký úspěch. Po půl roce za mnou jedna paní přišla a řekla mi s nadšením: „Já si zavážu tkaničky." Je to úsměvné, ale jí cvičení zlepšilo každodenní život. To mě hodně zahřálo na srdci. Pyšná jsem na všechny ženy, co si svůj cíl splnily nebo se k němu vytrvale blíží. Zatím nejvíc viditelný je úspěch dnes již mé kamarádky Moniky. Ta dokázala za rok shodit 20 kilo a určitě nebude mít jo-jo efekt. Racionální jídelníček a pohyb se pro ni staly samozřejmostí a je důkazem toho, že když se chce, tak to jde. Takže nic není nemožné. Jen se musí chtít a ne jen o tom mluvit. Hodně lidí by chtělo něco za nic. Super tělo bez práce. Zázračnou pilulku. Tak to bohužel nefunguje. Bez pohybu to nepůjde. Dříve jsem dělala i výživové poradenství a přestala jsem. Stojí to hodně času a energie věnovat se klientovi individuálně a většina lidí bez pevné vůle to vzdá.

Kdyby někdo vyloženě chtěl, a vy jste to na něm viděla, poradila byste mu s jídelníčkem?

Dělám to pořád a zadarmo. (smích) Bavíme se po tréninku. Lidé mi přinesou, co jedli a já jim to opravím a poradím, jak dál.

Jak moc velkou roli hraje strava při cvičení? A jaká je vlastně ta správná strava?

Hraje klíčovou roli. Bez správného jídelníčku se výsledky dostaví za hodně dlouho. Jestli vůbec. Článků o hubnutí je v každém časopise mraky, pozor ale na diety, které striktně omezují denní energetický příjem nebo jsou založeny na abnormálním příjmu bílkovin, nebo naopak velmi nízkém příjmu sacharidů. Všeho musí být správné množství, nic nesmí chybět. Dokonce ani tuky nesmí z jídelníčku zmizet úplně. Jedině racionální stravou nenastane tolik obávaný jo-jo efekt. Samozřejmě je to individuální, ale obecná rada např. při redukci je: „Jezte!" Většina lidí tak hodně omezí svůj energetický příjem, že tělo místo toho, aby začalo hubnout, začne naopak ukládat. Jídlo rozvrhněte do pěti až šesti porcí za den. Zařaďte několik porcí zeleniny denně, mírně navyšte příjem bílkovin a omezte jednoduché cukry a smažené pokrmy. Hodně důležité je najíst se po cvičení. I při redukci by už v šatně měl člověk sníst kus ovoce, jako je např. jablko a doma si dát večeři v podobě ryby a velkého zeleninového salátu.

V poslední době mi přijde, že lidé se sebou chtějí něco dělat a snaží se i za cenu sportu měnit životní styl. Co říkáte na ten obrovský boom? Lidé chodí do posiloven, běhat nebo na cvičení.

Je úžasné, že lidé chtějí něco dělat. Pokud někdo celý život necvičí, je důležité jaký pohyb si do začátku vybere. Pokud je člověk obézní, je dost limitován kily navíc, které mu zatěžují klouby, páteř, šlachy či vazy a bolesti pak většinou způsobí i konec snažení. Pro takové lidi není třeba vhodný běh. Ideální by bylo poradit se s lékařem. Co se běhání týče, tak bez správné techniky běhání si mohu i více uškodit než udělat něco pro zdraví. Dobré je začít od začátku, zpevnit si tělo a pak začít s náročnějším typem cvičení. Mohou třeba přijít na funkční trénink a tam se o tom začneme bavit.

Ve zkratce řečeno. Pokud, chce někdo se sebou začít něco dělat, měl by jít nejprve za odborníkem, než nazuje tenisky.

Ano, přesně tak. Je super, že ten člověk chce, ale musí to dělat správně. Devadesát devět procent populace nemá správné držení těla a správnou techniku běhu. Spousty lidí si hledá cvičení třeba na youtube, ale tam je asi osmdesát procent videí se špatnou technikou. To také není nejlepší nápad, jak začít cvičit. Lepší je jít opravdu nejprve za odborníkem.

Spousty lidí, když je zvu na funkční trénink, se bojí, že to nevydrží. Říkají doslova, že to je velká dřina. Co byste jim na to řekla?

Že ta dřina za to stojí. (smích) U nás cvičíme formou kruhového tréninku, ale každý instruktor to může mít jinak. Funkční trénink není synonymum pro kruhový trénink, „kruháč" je princip stanovišť a dá se dělat i v posilovně na strojích. Výhodou tohoto principu je, že každý má pro sebe na určitý čas své stanoviště, nemusí být ve stresu, že někoho zdržuje. A každý může jet různou obtížnost cviku. U nás je třeba na jedné lekci Dan Brunclík – skvělý profi thajboxer - a úplný začátečník. Já jim akorát ukážu varianty obtížnosti a každý si pak vybere. Jsem ráda, že Dan chodí. Jeho tempo je motivace pro všechny ostatní. Dan zkrátka půjde nejvíc makačku a začátečník půjde základ, aby se naučil techniku. Stejně tak má každý svých třicet vteřin na stanovišti. Vy se tam můžete servat a polije z vás pot, zatímco někdo jiný si pojede svým tempem, než se dostane do stádia, aby to mohl napálit naplno. Každý by tam měl jet to své „naplno".

Veronika MuchováVeronika Muchová.Bydliště: Kluky
Věk: 27
Vzdělání: vysokoškolské
Zaměstnání: trenér, instruktor v SK Valdman´s Gym
Děti: syn 3 roky
Koníčky zájmy: funkční trénink, rodina
Oblíbené jídlo: úplně vše, ráda jím
Oblíbené pití: voda

Funkční trénink
tělocvična SK Valdman´s Gym, stadion Olympie Kutná Hora
PO 18-19
ST 19-20
PÁ 18-19
NE 18-19
Kapacita je omezená, v případě zájmu se hlaste předem na tel. 721 194 841