Od samého počátku se Aero zaměřilo na vývoj a výrobu letadel a leteckých součástek, stejně jako na opravárenské služby. Již v roce 1919 výrobce představil svůj první stroj – vojenský cvičný letoun Aero A-1. Následovala objednávka od ministerstva obrany, která umožnila sériovou výrobu.

Během dvacátých a třicátých let firma rostla, a to jak co do objemu výroby, tak do škály produktů. Rodinu průzkumných, bombardovacích a cvičných strojů A-11 a A-12 následovaly pokročilé bombardéry i cvičné letouny, civilní dopravní letadla využívaná mimo jiné čerstvě založenými Československými státními aeroliniemi i několik typů vyráběných v zahraniční licenci.

Pod cizí taktovkou

Během německé okupace továrna vyráběla stroje Focke-Wulf Fw 189 a Siebel Si 204 pro Luftwaffe. Po skončení války bylo Aero znárodněno. Modifikované německé typy letadel dodávalo vzdušným i civilnímu letectvu.

V roce 1953 začal v Aeru proudový věk. Firma se přestěhovala do Vodochod severně od Prahy. V nové továrně po následující desetiletí vznikaly letouny MiG-15, MiG-19 a MiG-21 pro Sovětský svaz a jeho satelity.

Ale již v padesátých letech Aero vyvinulo i první vlastní proudový cvičný letoun – L-29 Delfín. Ten byl v roce 1961 za nejvhodnější cvičný stroj pro země východního bloku. Během následujících deseti let proto vzniklo více než 3600 Delfínů.

V listopadu 1968 absolvoval první let jeho výkonnější nástupce, L-39 Albatros. Těch Aero vyrobilo téměř 2 900, většinu z nich dodalo SSSR. Celkově tyto letouny sloužily u více než 40 vojenských a 15 civilních uživatelů. Díky snadné ovladatelnosti a dobré obratnosti si je oblíbily i akrobatické týmy. Dodnes jich létají po celém světě stovky.

Po rozpadu trhů

Na L-39 navázal pokročilejší L-59 Super Albatros, ten byl ale v důsledku ztráty trhů způsobené rozpadem východního bloku a posléze i Československa vyroben v pouhých šesti exemplářích. Ty skončily u civilních amerických uživatelů.

Veselejší osud potkal lehký bitevník L-159 ALCA z konce 90. let, který byl původně vyrobený v počtu 72 kusů pro českou armádu. Dnes slouží i v iráckých vzdušných silách a u americké výcvikové firmy Draken International. Aero začalo předloni tento letoun opět aktivně nabízet, připravilo i jeho modernizovanou verzi F/A-259 Striker, která využívá moderní avioniku od izraelské firmy IAI, světového lídra v obranných systémech.

Od roku 2000 Aero působí jako dodavatel v řadě mezinárodních projektů. Dodává například kokpity pro vojenské vrtulníky Black Hawk nebo kompletní vrtulníky bez dynamických částí na nedávno ukončený program S-76 americké firmy Sikorsky/Lockheed Martin.

Prioritou firmy nicméně i po sto letech zůstává výroba vlastních letounů v čele s L-39NG. „První let před-sériového letounu představuje významný milník, kterým vysíláme důležitý vzkaz našim zákazníkům, že jsme schopni zcela plnit své závazky a že budeme připraveni dodat první letoun našemu zákazníkovi v prvním čtvrtletí roku 2020,“ řekl v prosinci po úspěšném testu stroje prezident a předseda představenstva Giuseppe Giordo. 

Aero v číslech a datech

  • Aero vyrobilo 11 000 letounů s celkovým náletem více než 13 miliony letových hodin
  • Letouny Aera nalétaly asi 70 procent celkové produkce cvičných proudových letounů na světě
  • Aero dodalo a podporovalo letouny v 60 zemích světa

1919 založení firmy Aero - továrna létadel

1919 A-1, první vojenský cvičný letoun vlastní konstrukce

1921 A-10, první civilní dopravní letoun vlastní konstrukce

1923 A-11, rodina úspěšných vojenských dvouplošníků (bombardovacích a průzkumných)

1925 De Havilland DH-50, dopravní letoun vyráběný v britské licenci

1929 A-34 "Blackbird", první z rodiny sportovních a cvičných lehkých dvouplošníků

1932 A-100, rodina úspěšných vojenských dvouplošníků (bombardovacích a průzkumných)

1937 MB-200, celokovový bombardér vyráběný ve francouzské licenci (Marcel Bloch)

1938 A-304, dvoumotorový dolnoplošný vojenský letoun

1938 A-300, dvoumotorový dolnoplošný bombardér

1939 C4/C-104 (Bucker Bu-131 Jungmann), cvičný a akrobatický dvouplošník

1943 C-3 (Siebel Si-204D), dvoumotorový vojenský letoun

1947 Ae-45, dvoumotorový civilní letoun

1953 Aero se přestěhovalo z Prahy do nové továrny do Vodochod

1954 Zálet proudového bojového letounu MiG-15 vyráběného pod sovětskou licencí (3 405 letounů dodáno v letech 1954-1962)

1958 Zálet nadzvukového bojového letounu MiG-19 Farmer vyráběného pod sovětskou licencí (103 letounů dodáno v letech 1958-1962)

1959 Zálet L-29 Delfin, prvního vlastního cvičného proudového letounu (3 500 letounů dodáno v letech 1963-1974)

1962 Zálet nadzvukového bojového letounu MiG-21 Fishbed vyráběného pod sovětskou licencí (194 letounů dodáno v letech 1962-1972)

1968 Zálet L-39 Albatros, cvičného proudového letounu vlastní konstrukce (2 900 letounů dodáno v letech 1971-1999)

1986 Zálet L-39MS, cvičného letounu, pro export označovaného jako L-59 Super Albatros (60 letounů dodáno v letech 1992-1996)

1997 Zálet L-159 Advanced Light Combat Aircraft, ALCA (72 letounů dodáno českému letectvu, od roku 2014 slouží v iráckých vzdušných silách a u firmy Draken International)

2000 Zálet civilního letounu Ae 270

2000 Zahájena výroba vrtulníků S-76 pro Sikorsky Aircraft Corporation (ukončeno v roce 2017)

2007 Investiční skupina Penta se stala jediným majitele Aera

2007 Zahájena výroba centroplánů pro C-27J Spartan pro firmu Alenia (dnes Leonardo)

2009 Podpis smlouvy s firmou SONACA na vývoj a výrobu pevné náběžné hrany křídla pro letoun CSeries, později začalo Aero dodávat přímo firmě Bombardier Belfast, v roce 2017 koupil většinu v programu CSeries Airbus a letouny dnes létají pod označením A220

2010 Aero podepsalo kontrakt na výrobu kokpitů pro helikoptéry UH-60M Black Hawk pro Sikorsky Aircraft Corporation

2011 Začátek partnerství Aera a Embraeru ve vývoji a výrobě nového vojenského letounu KC-390

2014 Aero oznámilo zahájení vývoje L-39NG

2018 Dne 22. prosince absolvoval letoun L-39NG první let