„Aktuální hospodářská situace navrhovatele byla dne 31.08.2018 projednána a důkladně analyzována na zasedání představenstva. To většinou svých hlasů rozhodlo o řešení této neuspokojivé situace podáním tohoto insolvenčního návrhu, a to bez zbytečného odkladu,“ uvedl v návrhu předseda představenstva ČKD Kutná Hora Andrej Košeljuk.

Insolvenčnímu soudu nyní běží patnáctidenní lhůta, ve které musí posoudit, zda je ČKD Kutná Hora skutečně v úpadku. Pokud ano, může být úpadek ČKD Kutná Hora řešen reorganizací, tak jak sám Košeljuk navrhuje, musí ji však schválit věřitelé. Šance na oživení podniku je tak stále možná.

Existují však i další možné scénáře vycházející z aktuální situaci. Zatímco zaměstnanci Slévárny Kutná Hora jsou doma od úterý 11. září a výroba stojí, v pátek se do podniku nedostal jediný zaměstnanec a ČKD zůstalo zavřené celé. Podle informací Deníku přitom vedení ČKD části zaměstnanců dluží mzdy ještě za červenec. Sobota 15. září je přitom posledním dnem, dokdy je má zaměstnavatel vyplatit.

„Pokud zaměstnavatel mzdu nevyplatil do konce srpna, museli zaměstnanci podle zákona čekat ještě 15 dní - tedy do dnešního dne,“ uvedla Jiřina Matyášová, právnička z Právního oddělení Krajské pobočky v Příbrami, pod kterou spadá kutnohorský úřad práce.

Pokud mzdu zaměstnanci skutečně neobdrží, mohou od neděle 16.září skončit pracovní poměr sami od sebe (podle paragrafu 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). „Jde o okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Při tomto způsobu skončení má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši dvou průměrných platů. To je rozdíl od skončení pracovního poměru dohodou, kdy zaměstnanci nevzniká nárok na žádné vyrovnání,“ doplnila Matyášová.

Výplata z úřadu práce

Protože  ČKD je momentálně v platební neschopnosti, nastupuje mimo to ještě zákon 118/2000Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V takovém případě mají zaměstnanci nárok na výplatu až tří nezaplacených měsíců, které rovněž vyplácí úřad práce a to do výše 44.256 korun jednomu zaměstnanci za měsíc.

„Zaměstnanci si vyplní  žádost o uspokojení mzdových nároků. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, ale jsme na ni připraveni. Když bylo ČKD v insolvenci naposledy, jeli jsme se žádostmi přímo do podniku, kde jsme je lidem pomáhali vyplnit a rovnou je od nich vybírali, aby nemuseli stát dlouhé fronty na úřadě. Podobně tomu bylo i v případě kutnohorské nemocnice, kde se insolvence týkala tří set zaměstnanců,“ uvedla šéfka kutnohorského úřadu práce Iva Pospíšilová.

Existuje však i jiný scénář. A sice, že vedení ČKD dlužné mzdy vyplatí, ale ukončí činnost a se zaměstnanci rozváže pracovní poměr. V tu chvíli jim začne běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. „V takovém případě lidem vzniká nárok na odstupné, které je diferencované podle délky pracovního poměru. Pokud už zaměstnavatel na výplatu odstupného nemá prostředky a zaměstnanec se zaeviduje na úřadu práce, vyplácí úřad práce náhradu za odstupné ve výši 65 procent, takzvanou kompenzaci,“ doplnila Matyášová.

Zbývající část dlužných mezd  jim opět úřad práce v rámci insolvence  vyplatí. Návalu nových uchazečů se vzhledem k situaci na trhu práce šéfka kutnohorského úřadu práce neobává. „Je pravda, že jde v mnoha případech o ohroženou skupinu klientů ve věku kolem šedesáti let, na druhou stranu z ČKD jsme měli od začátku roku v evidenci 19 uchazečů a většina z nich práci našla do tří měsíců. Ostatní, kteří v ČKD pracovní poměr ukončili, si novou práci našli hned,“ vysvětlila Iva Pospíšilová.

O tom, jak se bude situace vyvíjet, rozhodnou příští dny. „Co k tomu dodat. ČKD mělo tradici, přál bych si, aby sehnalo partnera, který výrobu pomůže udržet. Nechtěl bych ve městě vidět další zarůstající pomník. Vždycky to byl významný hospodářský partner," uvedl starosta Kutné Hory Josef Viktora.