„Samotné žně byly vlivem deštivého období zahájeny přibližně o deset dnů později než v předchozích letech. Na pozemcích s vyšším poškozením a následným prorůstáním plevele bylo obtížné určit nejvhodnější termín pro zahájení sklizně. Porosty byly mnohdy nevyrovnané. Vlivem celkového vyššího objemu srážek se na některých pozemcích nepodařilo část úrody sklidit z důvodu podmáčeného terénu a boření sklizňových strojů,“ popsala ředitelka Okresní agrární komory Kutná Hora a Územní organizace Zemědělského svazu ČR Kutná Hora Veronika Vraná.

Podle ní ale při porovnání výsledků letošního a loňského roku lze zaznamenat nárůst výnosů téměř u všech sledovaných komodit. „S celkovým výsledkem sklizně i vzhledem ke stavu ostatních plodin, především kukuřice, cukrové řepy a pícnin, jsou zemědělci spokojeni,“ doplnila Vraná.

To ostatně potvrzují i sami zemědělci. „Ve srovnání s loňských rokem byly výnosy lehce nadprůměrné,“ sdělil ředitel Zemědělského obchodního družstva Úmonín Jan Sixta. Srpnové kroupy ale prý poškodily porosty kukuřice.

Začátky žňových prací se kvůli počasí posunuly i v Zemědělském družstvu Potěhy. „Na začátku žní byla kvalita zrna velmi dobrá. Po deštích se kvalita zhoršovala, po posledních deštích došlo k prolehnutí porostů. Výnosy jsou ale celkově slušné. Zklamáním byly jarní ječmeny,“ uvedl vedoucí úseku rostlinné výroby Zemědělského obchodního družstva Potěhy Jakub Lauda.

V Agru Pertoltice byl dokonce u řepky dosažen nejvyšší výnos v historii podniku. „U obilovin jsme dosáhli průměrných až nadprůměrných výnosů. Kvalita pšenic je průměrná, deště nesnížily kvalitu úrody. Problém s kvalitou je u sladovnických ječmenů, které obsahují více dusíku,“ řekl předseda představenstva a vedoucí rostlinné výroby Jaroslav Bělina.

Výsledky žní v Zemědělské obchodní společnosti Kačina korespondují se všemi faktory, které je ovlivňují: založení porostů, suchá a mírná zima, jarní mrazíky, působení škůdců a v neposlední řadě i lokální přemnožení hlodavců. Podnik hospodaří na lehkých písčitých půdách na pomezí okresů Kutná Hora a Pardubice, kde nedosahují výnosy průměru okresu.

„Část pozemků leží od Labe podél toků Doubravy a Klejnarky. Zde dosahujeme na středně těžkých půdách průměrných výnosů. Vlivem lokálních přívalových srážek v květnu došlo k podmáčení pozemků, což jsme na výnosech při sklizni pocítili propadem až o 30 procent běžných let. Část pozemků se sklidit vůbec nepodařilo,“ uvedl hlavní ekonom Miloš Buňka.

Průměrný výnos v tunách na hektar ( porovnání rok 2020 / 2019):
pšenice ozimá 7,09 / 6,97
pšenice jarní 6,31 / 4,59
ječmen ozimý 6,91 / 7,16
ječmen jarní 5,61 /6,16
žito 6,00 / 6,39
oves 6,13 / 4,69
obiloviny celkem 6,80 / 6,76
řepka 3,75 / 3,42.