„Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Obchodníci v souvislosti se Dnem matek podle dlouhodobého průměru zaznamenávají u vybraného, jmenovaného zboží nárůst tržeb o zhruba deset procent nad normál. Svátek si ale připomíná jenom část Čechů. Jiná část dává přednost březnovému Mezinárodnímu dni žen (MDŽ), který v posledních letech zažívá určitý „comeback“. Lidé si jej totiž dlouho spojovali s obdobím totality a „povinnými“ dary typu karafiátů nejrůznějším soudružkám.

„Střetávání těchto dvou svátků, Dne matek a MDŽ, vede k jisté rozpolcenosti mezi Čechy, takže ti si nakonec často raději plně nepřipomínají ani jeden z nich. A pokud ano, tak zhusta bez obdarování matky či ženy, ale jen například blahopřáním. Toho si již před lety povšimla socioložka Jiřina Šiklová, třeba v článku pro Lidové noviny z května 2008, nazvaném „Proč neslavíme Den matek?“," zmínil Luboš Kovanda.

Zaplněná sokolovna se stala svědkem pestrého programu, který potěšil všechny přítomné, a to především maminky a babičky.
Točte se pardálové. Den matek oslavili v kácovské sokolovně tancem a kabaretem

Například v sousedním Rakousku, které má o zhruba dva miliony obyvatel méně než Česko, letos lidé u příležitosti Dne matek odhadem utratí zhruba 220 milionů eur, tedy v přepočtu necelých 5,5 miliardy korun. To je více než desetkrát více než v Česku. Samozřejmě, část tohoto propastného rozdílu lze vysvětlit vyšší kupní sílou Rakušanů v porovnání s Čechy či obecně vyšší rakouskou cenovou hladinou.

Nicméně i tak je zřejmé, že Den matek je v Rakousku dramaticky populárnější než v Česku. Svoji matku, případně babičku nyní u našich jižních sousedů obdaruje přibližně 70 procent Rakušanů. V Rakousku zkrátka tradice Dne matek nebyla rozmělněna z ideologických důvodů jako v Česku.

Den matek komunisté zrovna nemuseli

„Den matek byl za totality upozaďován právě za MDŽ. Jeho velkou propagátorkou byla ještě před druhou světovou válkou Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigue Masaryka, prezidenta Osvoboditele, jehož komunisté zrovna „nemuseli“. V některých rodinách si však Den matek, připadající na druhou květnovou neděli, připomínali i v době komunismu. Tradici se tedy zcela zpřetrhat nepodařilo a po roce 1989 se částečně obnovila,“ připomněl ekonom Luboš Kovanda.

Z hlediska obchodníků je ovšem stále výnosnější Mezinárodní den žen. Z tabulky níže plyne, že Den matek je pro ně až sedmý nejvýnosnější svátek či jinak významný den. Žebříčku suverénně vévodí Vánoce, před Dnem matek se ale umisťují třeba Dušičky nebo Valentýn.

Zájem o květiny na Den matek v posledních letech roste.
Ne atomovce, ano socialismu. Komunisté svátek matek využili a pak nahradili

V Česku žilo v době Sčítání lidu 2021 celkem 4,4 milionu žen starších patnácti let, z čehož takřka milion žen ovšem bylo bezdětných. Matek tak je nyní v ČR zhruba 3,5 milionu. Daru, nejčastěji kytice v průměrné ceně kolem 600 korun, se však dočká jen zhruba pětina z nich. To je příkrý rozdíl oproti zmíněnému Rakousku, kde to bude nikoli jen pětina, ale hned zmíněných sedmdesát procent.

TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz?

1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – útrata 12 500 korun na osobu

2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 2100 korun na osobu

3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 1200 korun na osobu

4. Dušičky (věnce, svíčky) – 170 korun na osobu

5. Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen

6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let

7. Den matek (květiny, šperky, kosmetika) – v řádu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, případně babiček

8. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let

9. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)

10. Svatý Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)

Zdroj: Luboš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank