„Odbory jsou zrušené, takže se vedení nikdo nepostaví. Někdo tvrdí, že by odbory ve firmě chtěl, ale spíš mi přijde, že lidé už na celou situaci ve firmě spíš rezignovali a jsou rádi, že mají práci,“ popsala žena, jejíž manžel v ČKD pracuje.

Firma má od září loňského roku problémy s vyplácením mezd zaměstnancům v řádně stanoveném termínu. Výplaty se k lidem dostávají po částech a s několikatýdenním zpožděním.

„Naši zaměstnanci se nemusí schovávat za žádné odboráře,“ oponoval generální ředitel společnosti Pavel Krenk.

Podle jeho odhadu nefunguje odborářská organizace přibližně patnáct let a zatím to podle něj vypadá tak, že zaměstnanci nepotřebují nikoho, kdo by jim překládal, co vlastně chtějí.

„Dáváme přednost individuálním dohodám před nějakými zástupci, kteří spíše razí politická hesla či plní metodické pokyny. Nikdy nám tady odboráři nechyběli,“ uzavřel Krenk.

Podle jeho slov se do ČKD navíc vrací někteří bývalí zaměstnanci.

„Ti, co se vrátili, tak asi zjistili, že je všude chleba o dvou kůrkách a že je někdy skutečně lepší se individuálně domluvit na nějakých pravidlech, než sedět na úřadu práce nebo jít do firmy, která vůbec nevyplácí. Naše fabrika dává určitou záruku stability,“ uvedl Krenk.

Firma podle něj navíc permanentně nabírá nové pracovní síly.

„Mám ale takový pocit, že lidé moc nechtějí pracovat. Teď jsme dělali nábor na posílení ostrahy. To není funkce nijak náročná na kvalifikaci. Nabízeli jsme tam okolo osmnácti, devatenácti tisíc a zájem byl téměř nulový. A neřekl bych, že by se lidé báli, že nedostanou výplatu. Ale za tyhle peníze se spíš lidem nechce dělat,“ dodal Krenk.

Ředitel kutnohorského úřadu práce Václav Kaše však hovoří jinak.

„Dle informací od zprostředkovatelek se jednalo o kumulovanou funkci ostraha a hasič a námi poslaní uchazeči neprošli fyzickými a zdravotními testy. Zájem o nabízená místa uchazeči projevovali,“ uvedl Kaše.