„Řada porostů je polehlých, což prodlužuje dobu nasazení kombajnů,“ vysvětlil ředitel Zemědělského obchodního družstva Kačina Jaroslav Havránek. Podle jeho slov je sláma příliš měkká a kosa ji jen „žmoulá“. Je proto třeba počkat, až stébla ztvrdnou. Pak bude možné sekat například ve dvacetiprocentní vzdušné vlhkosti a obilí začít sušit.
Řešení? Je nutné zkrátka využít každou chvilku, kdy bude možné vyjet do pole. „Vyhlídky počasí jsou i podle předpovědí špatné. Musíme sklízet ne na dny, ale na hodiny. Když půjde vyjet například ve čtyři odpoledne, vyjedeme ve čtyři odpoledne a budeme sekat třeba jen čtyři hodiny,“ ví ředitel.
Ruku v ruce s vlhkostí jde ovšem taky plíseň, obilí takzvaně černá.
Jaroslav Havránek si kvalitu sklizně před dešti jen pochvaloval. „Mělo to prvotřídní kvalitu. Ta teď ale pravděpodobně klesne. A to nejen v důsledku plísní, ale také toho, že obilky mohou naklíčit. Tak ztratí lepek a tím i potravinářskou kvalitu,“ řekl Havránek. Sklizené obilí tak může být použitelné třeba jen jako krmné.
Stejnou zkušenost mají v Zemědělské akciové společnosti Zbizuby. Klíčení obilí v klasech se zde ale zatím naštěstí ještě neobjevilo. „Obilí se ale znehodnocuje, aniž by muselo nakličovat. Hodnoty potravinářského obilí i sladovnického ječmene se zhoršují každým deštěm. Snižuje se hmotnost, obsah lepku a objevují se plísně,“ nebyl právě nadšen z vývoje počasí také zbizubský ředitel Jiří Tvrdík. „Když budou přeháňky trvat, tak se klíčení obilí v klasech může stát skutečností,“ varoval.