Lidé však na druhou stranu jeví jen pramalou ochotu stěhovat se za prací. Situace je tedy prakticky stejná, jaká byla ještě před šesti lety. Vyplynulo to z průzkum společnosti STEM z letošního dubna.

Pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci by v případě možné ztráty pracovního místa bylo přijatelné pro 85 procent ekonomicky aktivních občanů. Niž〜ší finanční ohodnocení by bylo ochotno přijmout až 70 procent dotázaných. Možnost stěhování za prací, pokud by hrozila nezaměstnanost, však připouští jen 41 procent pracujících.

Z průzkumu STEM přitom vyplynulo, že ženy volí na trhu práce trochu jinou strategii udržení pracovního místa než muži. Jsou znatelně méně ochot〜ny stěhovat se za prací do jiného města v jiném kraji a spíše zvažují variantu nižšího finančního ohodnocení.

Za nižší mzdu by jich bylo ochotno pracovat 73 procent, zatímco u mužů výsledky průzkumu hovoří o 67 procentech. Ke stěhování za prací by ale bylo svolných jen 36 procent žen, ale 47 procent mužů. Ochota pracovat mimo obor je u obou pohlaví zhruba stejná. Výrazný rozdíl se projevuje
v úvahách o stěhování také podle jednotlivých věkových skupin.

Mladí lidé jsou podle očekávání mnohem svolnější přestěhovat se za prací než lidé starší a ochota ke stěhování se rostoucím věkem klesá. V názorech na práci za nižší mzdu ani v ochotě pracovat mimo svou kvalifikaci se jednotlivé věkové skupiny příliš neliší.

Zatímco ochota pracovat mimo obor je u obou pohlaví i ve věkových skupinách přibližně stejná, s ohledem na vzdě〜lání se poněkud liší. Především vysokoškolsky vzdělaní lidé projevují méně ochoty pracovat mimo svůj obor v porovnání s těmi, kdo dosáhli nižšího vzdělání. I tak ale 75 procent vysokoškoláků připouští, že kdyby jim hrozila ztrata práce, pracovali by mimo svou kvalifikaci.