Problém spočívá v tom, že bleskurychlý přechod povětrnostních podmínek ze zimy do jara včely takříkajíc zaskočil. Nestihly se zkrátka dostatečně zaktivizovat, takže hrozí, že část květů zůstane neopylována. „Každé včelstvo je po zimě svým způsobem unavené, zesláblé. Nejdřív musí zesílit, aby mohlo fungovat. Poté, co se namnoží, tak už funguje v plné síle,“ popsal Václav Šulc z kutnohorského ovocnářského družstva Vitamina, které si samo chová sto čtyřicet včelstev za účelem opylení svých stromů. Jak ovocnář dodal, jaro se otevřelo během krátké doby a ve značné míře, takže včelstva se nestačila rozmnožit tak, aby dokázala v plné síle opylovat a fungovat.

Vývoj podle Šulce ale nelze zatím předpovídat. Zároveň totiž platí, že rostliny kvetou v o poznání menší míře, než to bývalo v minulých letech. „Zima nás trochu potrápila a kvetení není příliš velké. Málo nasazeno je například u odrůdy Golden delicious,“ dodal Šulc.

Samotné včely však počasím, které v této době panuje, nijak neutrpí. Myslí si to alespoň čáslavský včelař František Starý. „Je pravda, že včely mají teď hodně „práce“, ale je samotné ani kvalitu nektaru to neovlivní,“ sdělil s tím, že nynější počasí pro tento hmyz není sice ideální, přesto však poměrně příznivé.

Počasí trápí rostliny i pracovníky

Včelaři tedy jsou se současnými podmínkami relativně spokojeni. Na rozdíl od ovocnářů. Těm dělá počasí navíc starosti i z dalších důvodů. Už jen proto, že péče o stromy je nyní velmi hektická. „Vše rozkvetlo velmi rychle, navíc „vylétla“ tráva. Jen tak tak vše stíháme,“ podotkl Václav Šulc. „Navíc jsme teď téměř čtrnáct dní bez vody. Je sice pravda, že letos bylo poměrně dost sněhu a poté i vydatně pršelo, ale v uplynulých týdnech stihla země opět vyschnout,“ zmínil další problém.

… a já si myslím
Komentovat rozmary počasí a vykládat si je různými způsoby je dnes téměř módou. Podobné úvahy se dokonce stávají i předmětem politických debat. Je ale třeba říci, že za podobné akademické diskuse si třeba takoví pěstitelé ovoce „nic nekoupí“. Jsou totiž na počasí existenčně závislí a na jeho změny potřebují rychle reagovat, aby utrpěli co nejnižší ekonomické ztráty. Nikoli filozoficky rozebírat klimatické odchylky a pátrat po jejich příčinách. To rádi přenechají otitulovaným vědcům. Vtírá se však trochu kacířská otázka, zda tyto „hlavy pomazané“ mají vůbec představu o tom, co skutečně znamená muset se na počasí spolehnout v dobrém i ve zlém a zcela se jeho náladám odevzdat.
Ondřej Dvořák