Jejich účast nastředeční akci potvrdil předseda Zemědělského svazu na Kutnohorsku Antonín Šárovec. „Nastává čas se do akcí nespokojenosti zapojit přímo v Praze a ve větším počtu, dokud ještě existujeme,“ uvedl emotivně.

Jak připomněl, většina zemědělců z území bývalého okresu Kutná Hora podporovala dosavadní protestní akce jako nesouhlas s hospodářskou politikou státu, ale zúčastňovali se jich v omezené míře. Byly to známé blokace dopravních komunikací a vylévání mléka jako projev zoufalství.

„Proč komplikovat složité dopravní problémy krásného města Kutné Hory, když víme, že větší část obyvatelstva nám zemědělcům fandí a ta nepřízeň, někdy pramenící i od neznalosti problému, přichází od pražských úředníků,“ konstatoval Šárovec, podle něhož se české zemědělství vydalo na cestu úpadku.

Co zemědělci chtějí a co se jim nelíbí

Upozornit veřejnost a politiky na ohrožení existence českého zemědělství díky dlouhodobému propadu tržeb a příjmů, na likvidační procesy v chovech živočišné výroby a odvětvích produkce rostlinné výroby a na absenci účinné pomoci ze strany MZe a EU. Po vstupu do Evropy konstatujeme, že je dvoukolejná a např. zemědělec rakouský či německý dostává i v době krize dotace dvojnásobné. To přece nejsou podmínky zajišťující konkurenceschopnost.

Nesouhlasíme se sociálními důsledky prohlubující se krize v zemědělství. Naše žebrácké měsíční mzdy jsou o 6 tisíc Kč pod průměrnou mzdou ČR a nyní se opět snižují. Nelíbí se nám propouštění zaměstnanců navazující na vyprazdňující se stáje a likvidaci dobytka a následnou likvidaci mlékáren. To přece není politika zaměstnanosti na venkově slibovaná vládnoucími politiky!

Je velmi důležité pro záchranu klasického českého zemědělství, aby byla okamžitě zpracována koncepce záchrany. Abychom mohli nadále obdělávat krasnou českou zemi , produkovat pro její občany kvalitní a zdravé potraviny a rozhodně lepší než ty dovozové nehlídané ze třetích zemí. Jeden český zemědělec je schopen dál živit 80 spoluobčanů. Nechceme, aby to dělal někdo jiný za nás a nechceme skončit na Úřadu práce, nebo v předčasném důchodu.

Chceme, aby se dále neprohlubovaly rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi. Proto požadujeme vyplacení národních doplňkových plateb (tzv.Top Up) do výše vyjednané přístupovou smlouvou (t.j. 2000 Kč/ha) celkem za celou ČR to činí 7 mld Kč.

Antonín Šárovec, Zemědělský svaz Kutná Hora