Nižborský křišťál patří v České republice mezi ty nejkvalitnější, v Rücklu si přitom zakládají především na precizním designu. Autorem nových kolekcí je český sochař, designér a profesor Rony Plesl, který působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a zároveň je uměleckým ředitelem sklárny Rückl.

Brand manažerka sklárny Denisa Schönigerová vyzdvihuje jeho kolekci Krakatit, která získala svůj název podle románu Karla Čapka. Kolekce znázorňuje jasnou noční oblohu s explozí zářivých hvězd.

„Práce našich sklářů a brusičů je velice precizní. Dekor kolekce Krakatit vychází z tradiční sklářské hvězdy, která je ale pojata moderní formou, přitom se stále drží původního návrhu, který se v podniku předává po generace. Kolekce od Ronyho Plesla jsou založeny na odvážném designu, kterému rádi říkáme ‚noblesní punk‘. Například ty nesoucí název Herritage jsou naopak založeny na léty prověřených tradičních designech, které se v rodině Rücklů dědí už od založení sklárny,“ přiblížila Schönigerová.

Nejvzácnější Koruna

Za nejvzácnější výrobek v podniku považují paprskovitou vázu nesoucí název Koruna, která vznikla podle návrhu profesorky Ludviky Smrčkové. Tento mistrovský kousek vlastní například anglická královna Alžběta II. a získal jej také bývalý český prezident Václav Havel. Vázu si lze prohlédnout v prodejně, která se nachází v nižborském areálu.

Revolution Train v Hořovicích
FOTO: Revolution Train přivezl do Hořovic barvitou protidrogovou osvětu

Jako výrobní surovinu v Rücklu používají extrémně čistý písek těžený ve Střelči u Jičína. Unikátem je bezpochyby tavení barevného skla podle původních receptur, díky nimž se sklářská surovina zbarví do jedinečných odstínů – například ikonické růžové. Jednotlivá díla pak vznikají v rukou zkušených sklářů. Jenže práce to není ledajaká a určitě není pro každého, především ne pro ty, kterým vadí horko.

„Samozřejmostí je specifická ruční výroba, a to jak foukáním, tak broušením. Skláři v létě pracují i v padesátistupňových vedrech. Po generace se v Rücklu používají dřevěné formy, kdy je každý kus vyráběn z tvrdého bukového dřeva, těch tu máme přes deset tisíc různých druhů. Žhavé sklo o teplotě až 1200 stupňů formu při výrobě postupně vypaluje, takže je potřeba ji za čas vyměnit. Formy si vyrábíme sami,“ připomněla manažerka.

Sklářská pec vyhasne jednou za deset let

K tavení dochází v klasické sklářské peci, která je rozpálena nepřetržitě. A když už musí vyhasnout, děje se tak zhruba jednou za deset let. V době, kdy dosáhne hranice své životnosti, musí se zbourat a postavit nová.

Pohádkový zámek v Králově Dvoře.
FOTO: Vodník, rytíř i strašidlo. Králodvorský zámek ožil pohádkovými postavami

Drahota v Česku dolehla také na nižborskou výrobu. Vzhledem k tomu, že sklářů je nedostatek, v Rücklu určitě nechtějí přistoupit k propouštění. „Stále se snažíme o zefektivnění výroby a zmírnění nákladů. Nechceme, aby naši zákazníci pocítili zdražení. V současné době tak především hledáme možnosti jinde než v rapidním zvýšení cen nebo snížení stavu zaměstnanců. Sklářů je málo a my si těch našich velice vážíme,“ ujistila Schönigerová.

V pátek 3. června se vůbec poprvé v Nižboru uskuteční Mistrovství světa v broušení skla, v pořadí už osmý ročník. Pořadatelem soutěže je sesterská sklárna Bomma. Horkým sklíčkem, tedy želízkem v ohni, bude také domácí borec Martin Janecký.