„Historie sahá až do dob vlády krále Karla IV. Ten vydal nařízení, že u každé hory v královském městě musí být jižní svah osazen vinnou révou. Na to dohlížel perkmistr hor viničních. Vinaři měli tehdy zvyk, že zavírali vinohrady v době před sklizní, kdy začala réva dozrávat a tím ji chránili před před nenechavci,“ popsal Lukáš Rudolfský, proč naší předkové zavírali vinice.

Úroda tak byla chráněna před zloději. Kdo i přes zákaz do vinice vstoupil a utrhl některý z hroznů, byl přísně trestán, ve středověku dokonce i ztrátou ruky. Pokud byl takový zloděj přistižen při krádeži za tmy, mohl být i beztrestně zabit.

Kutnohorská vinice.Zdroj: Richard Karban

Když úroda hroznů dozrála, byla hora na příkaz vrchního vinaře otevřena a mohlo se začít se sběrem hroznů.

Na zavírání hory na vinohradě Pod Barborou nejprve všechny přivítal Lukáš Rudolfský, kterého pak vystřídal s krátkým proslovem jeho otec a předseda Cechu českých vinařů Stanislav Rudolfský. Úrodě pak požehnal jáhen Josef Poživil.

Po symbolickém zamčení vinice řetězem se všichni vydali průvodem do kláštera sv. Voršily, v jehož refektáři byla připravena degustace vín lokálních vinařů.