Pelety jsou vyráběny z odpadů dřevařské výroby, z pilin nebo hoblin. Při výrobě se před slisováním piliny dosouší, tím je zaručena výhřevnost 17 MJ/ kg (srovnatelná s uhlím) a také bezproblémová skladovatelnost.

Dřevo je zároveň obnovitelným zdrojem, a je proto ideálním dlouhodobým řešením pro udržitelnou výrobu tepla. Stromy produkují fotosyntézou tolik potřebný kyslík pro náš život. Potřebují k tomu však CO2, a to přesně tolik, kolik se uvolní při hoření, hovoříme o neutrální bilanci emise CO2.
„Kromě ekologického aspektu nabízejí pelety i stejně vysoké pohodlí a komfort ovládání jako například zemní plyn, avšak s lepší cenovou jistotou,“ uvedl Radim Tvrdík z firmy Dřevo Tvrdík, která se zabývá prodejem a zpracováním dřeva a právě prodejem pelet.

„Zatímco ceny zemního plynu, elektřiny, uhlí a jiných zdrojů energie rostou, pelety si zachovávají stabilní cenovou úroveň již déle než pět let, a to při rychle rostoucí poptávce po peletách,“ dodal Tvrdík.

Pelety jsou podle jeho slov oblíbeným zdrojem tepla v rakouských, německých, italských, dánských a švédských domácnostech, rychle se vyvíjí irský a britský trh.

Topení peletami je podporováno dotacemi v celé Evropské unii a podobně tomu je i u nás formou dotací na kotle. „Avšak nedostatek státních prostředků, pozastavování dotací a složitá administrativa zavádění tohoto ekologického paliva brzdí,“ dodává Tvrdík.

Ze stejného materiálu jako pelety se vyrábějí dřevěné brikety, které lze použít prakticky ve všech druzích topidel. Hodí se pro kotle na dřevo i uhlí, otevřené krby a krbové vložky, v neposlední řadě pak pro kachlová kamna.

„Bezkonkurenčně nejvyšší výhřevnosti pak dosáhnete, když spalujete dřevěné brikety v kotli na dřevoplyn. Tento jev je způsoben velmi nízkou vlhkostí lisovaných dřevěných pilin, a tudíž jejich vysokou výhřevností, která je vyšší než u běžného palivového dřeva,“ upozornil Radim Tvrdík.
Cena briket se pohybuje mezi 4,50 až 5,50 Kč za kilogram. Doporučuje se nakupovat mimo topnou sezonu, kdy cena klesá. Díky mnoha firmám zabývajícím se výrobou těchto paliv nejsou problémy s dostupností.

Nejčastěji jsou pelety baleny v patnáctikilogramových igelitových pytlích a expedovány na paletách o hmotnosti tisíc kilogramů.

Jak začít s vytápěním peletami…

„V zásadě je třeba pelety a tím i kotel vybírat podle roční spotřeby. Při spotřebě do 4 tun není prakticky potřeba řešit levnější druhy pelet, protože problémy způsobené při spalování se nekompenzují s ušetřenými penězi. Při spotřebách nad 6 tun je již ekonomické uvažovat o spalování levnějších druhů pelet, ale je to kompenzováno vyššími pořizovacími náklady na hořák s mechanickým čištěním strusky.

Výběr pelet a jejich kvalita se řídí dvěma základními charakteristikami, což jsou množství popela a jeho charakter. U dřevních světlých pelet se množství popela pohybuje od 0,5 do 0,7 procenta, u tmavých pelet s kůrou od 0,6 do 0,8 procenta. Důležitý faktor je také ten, že dřevní popel se taví při 650 stupních Celsia.

U pelet ze stéblovin (tráva, seno, řepka, otruby, obilí,..) se množství popele pohybuje od 8 do 15 procent. Odvod tohoto popela vytváří první problém a druhým je, že popel z těchto druhů pelet se taví přibližně při 350 stupních Celsia, takže daleko snadněji dochází ke vzniku strusky a zanesení roštu hořáku. Spalování těchto druhů pelet vyžaduje mechanické čištění. Další problém, se kterým je potřeba u pelet ze stéblovin počítat, je vysoký podíl dusíku a chlóru v těchto peletách. Při spalování následně dochází k vytvoření kysličníku chlóru a dusíku, které zpětně reagují se vzdušnou vodní párou, která přichází s nasátým vzduchem, a dochází k chemické reakci a vytvoření kyseliny dusičné kyseliny chlorovodíku. Spalování těchto pelet tedy doporučujeme pouze ve velkých teplárnách se speciálními filtry.

Cena dřevěných světlých pelet bez kůry se pohybuje mezi 5 až 6 Kč za kilogram, u alternativních pelet je to zhruba polovina, ale musíme počítat, že protopíme větší množství kvůli menší výhřevnosti.“

Autor: Radim Tvrdík, firma Dřevo Tvrdík