Kliknutím zvětšítePodle rostlinolékařského portálu patří některé oblasti na Kutnohorsku k místům, kde je zaznamenán škodlivý výskyt hraboše polního a kde počet nor na hektar výrazně převyšuje práh škodlivosti. Jaká je situace nyní?
Stav na Kutnohorsku je jiný lokalita od lokality. Paradoxně podstatně menší škody způsobené hraboši jsou v místech, kde jsou přemnožená divoká prasata, která hraboše s oblibou vyhledávají. Divoká prasata ale způsobují škody srovnatelné, ne-li větší. Největší výskyt hrabošů obecně je na loukách a porostech pícnin, kde není možné při obhospodařování použít hlubší zpracování půdy. U pozemků, kde jsou naseté ozimy, došlo ke snížení stavu hrabošů, ale ne k úplné likvidaci. Obecně se ale hraboši na pozemky vrací z mezí, škarp a remízků, kde nejsou prováděné žádné zásahy.
Ministerstvo zemědělství umožní zemědělcům aplikaci jedu proti hrabošům. Využijí toho zemědělci na Kutnohorsku? Jak se na tuto problematiku díváte?
Nemáme informace o použití povrchové aplikace přípravku. Zemědělci mohou také aplikovat přípravek cíleně do nor. Aplikace do nor je velice časově náročná, v případech extrémního výskytu hrabošů nereálná a logisticky nezvládnutelná. Dochází k použití většího množství aplikované látky a zemědělci si nedovolí, aby došlo k obvinění, že způsobili úhyn zajíců, bažantů, dravců apod. I když by to mohlo být i z jiného důvodu. Samotná aplikace by mohla v očích veřejnosti způsobit větší škody než hraboši. V místech, kde populace hraboše překročí pětinásobně práh škodlivosti, budou moci inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) povolit povrchovou aplikaci přípravku na hubení hrabošů na základě pravidelného monitoringu. Situaci na konkrétním pozemku posoudí inspektoři přímo v terénu a poté případně vydají mimořádné rostlinolékařské opatření, které bude platit jen pro konkrétní pozemek. Jeho součástí budou i podmínky aplikace tak, aby byly minimalizovány dopady na necílové organismy. Takto ošetřené pozemky by měly být označeny informačními cedulemi.
Jak se stavíte k upozorněním ornitologů, kteří bijí na poplach, že stutox způsobí otravu i řady ptáků?
Důležité je dodržení podmínek při aplikaci přípravku. Dle odborníků nelze otravy necílových organismů vyloučit, ale nejsou až tak pravděpodobné. Stutox II je chemický přípravek na bázi fosfidu zinku. Jsou to granule vyrobené suchou granulací, působením malé vlhkosti dochází k rozpadu granule, čímž se omezuje možnost náhodných otrav jinými živočichy, tedy necílovými organismy. Účinná látka přípravku Stutox II se v půdě uvolní a působením vlhka rozloží na látky, které se v půdě běžně vyskytují. Tato látka tedy nepředstavuje nebezpečí pro půdu, vodu ani pěstovanou produkci. Jak se říká „na každém šprochu pravdy trochu“. Jistě se může v některých případech stát, že příčinou úmrtí by mohl být stutox. Největší příčinou by mohla být neodborná aplikace. Určitě chybou jsou zřejmé průtahy a dohady před samotnými zásahy. Přirovnáme-li přírodu k lidskému tělu, když dojde k drobnému poranění kůže (třeba škrábnutí), stačí trocha kysličníku a náplast a je po problému. Když malou ranku neošetříme, může se infekce rozšířit dále. Vyčkáme, až se zranění zahojí samo. Postupně se otrava dostane do celého těla. Jdeme za lékařem, který by předepsal antibiotika, která však mohou poškodit jiné orgány (játra, ledviny…). Budeme několik dnů váhat a naše oddalování léčby si vynutí agresivnější léky nebo tělo zatím vytvoří protilátky nebo …. A tak je to i s použitím ochrany proti hrabošům a je jen otázka, v jaké fázi jsme nyní.
Proč je hrabošů oproti lednu méně? Například u Košic jich bylo abnormální množství, počet ale klesl.
Zima není úplně ideální období na množení hlodavců. Kdyby proběhl několikadenní mráz nebo v ideálním stavu větší dešťové nebo sněhové srážky s případnou oblevou a následným zamrznutím půdy, s velkou pravděpodobností by to podstatně pomohlo k vyřešení problému. Mírná zima a blížící se jaro s oteplením pravděpodobně přispěje k dalšímu kalamitnímu rozšíření hraboše. Po zkušenosti se stavem v postižených oblastech v loňském roce hrozí přemnožení i v dalších lokalitách. V zimním období mají hraboši i méně potravy, což ovlivní jejich reprodukci. V současné době je ideální čas pro redukci populace, neboť hraboši jdou do reprodukce a hlavní necílové orgasnimy hibernují (křeček, sysel) nebo ještě nepřilétli z teplých krajin (čápi).
Jaká je pro zemědělce norma, kdy s používáním jedu začít?
Normy jsou významné z hlediska posuzování, jedná-li se o přemnožení nebo kalamitu. Drtivá většina zemědělců používá ochranné prostředky s citem pro zemědělství a netěší je nutnost použití rodenticidu. Je možné počítat počet děr na metru čtverečním, ale ve středu pozemku to bude zcela jiné. Je rozdíl, jedná-li se o pozemek připravený k orbě nebo o pozemek po vzejití oseté plodiny, případně travinu. Aplikovat Stutox, stejně tak jako jiné přípravky, není levná záležitost. Je možné použití lokální na zasažených částech, na souvratích, ale stejně jako u pouhého „škrábance“ včas. Navíc přemnožení hraboše je i zdravotním rizikem pro obyvatelstvo. Hraboš polní patří mezi přenašeče některých chorob, kterými se můžou nakazit jak hospodářská zvířata, tak i člověk. Mezi tyto choroby patří například tularémie, leptospiróza, toxoplazmóza, hantaviróza… Hraboši také rozšiřují klíšťovou encefalitidu a boreliózu.
Jakou prognózu má výskyt hraboše na Kutnohorsku?
Záleží, jaká budou učiněna opatření. Pokud se budeme stále dohadovat, není nereálný případ Moravy z loňského roku. Pokud Stutox ne, měla by být představena nějaká jiná alternativa. Aktuálně se hraboš se šíří do Čech, na Moravě se gradace zmírnila. Pokud se kulminace nezastaví, přijdou zemědělci o další úrodu.
Co je příčinou jeho přemnožení a jaké jsou důsledky pro zemědělce v praxi?
Příčin je jistě víc. Mírné zimy, nedostatek srážek, zřejmě i tlak na minimalizaci v obdělávání půdy, ale i perioda zvýšeného rozšíření populace hrabošů, které ostatní podmínky nahrávají. Přemnožení hrabošů se objevuje v cyklech 3 až 4 roky. Je to zcela přirozený jev. Zprávy o nárůstu populace hrabošů už se objevily zhruba před rokem. Bohužel letošní mírná zima přispěla k dalšímu šíření hrabošů. Biologická ochrana (dravci, sovy) ani agrotechnická opatření (hluboká orba) nejsou univerzálním prostředkem pouze pomocným mechanismem v boji s tímto škůdcem. Důsledky pro zemědělce? Postižení zemědělci sklidili v loňském roce menší úrodu, a proto jistě zaznamenali propad v tržbách. Někteří nedostatečně naplnili zásoby krmiv potřebné pro zabezpečení živočišné výroby. Krmivo musí nakoupit nebo snížit stavy zvířat, případně snížit krmné dávky, což bude mít následně vliv na tržby z prodeje zvířat a z prodeje mléka. Po sklizni v roce 2019 došlo k zasetí ozimů. Některé podniky byly nuceny zdevastované pozemky zaorat již na podzim, jiné zaorávku zváží po jarní inventuře ploch. A budou další náklady se zoráním, přípravou pozemku a novým osetím. Navíc většina jarních plodin má nižší výnosy než ozimé plodiny. Na plochách ozimů, které zůstanou a budou zde poškozená místa, může dojít k většímu rozšíření plevelů, protože nedojde k zastínění povrchu krycí plodinou. Nedojde-li ke snížení stavu hrabošů a zdevastují opakovaně i letošní úrodu, bude ekonomická situace podniků složitá. V regionech, ve kterých se hraboši objevují ve zvýšené míře až v letošním roce, bude ekonomický efekt o rok oddálen. Vlastníci pozemků včetně státních nepřihlíží k ekonomickým obtížím a neuvažují o snížení pachtovného. Pokud někteří hospodáři obdělávají pozemky vlastní, v řadě případů nakoupili půdu s pomocí úvěrů, které budou s obtížemi splácet.
82
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
