Provozovatel Nemocnice Hořovice, nedaleké Rehabilitační nemocnice Beroun – a také Onkologického a radiologického centra Multiscan Pardubice i dalších firem; dohromady jich je desítka a věnují se i výrobě léčiv a jejich distribuci. Do naší země se přitom rodák z vísky v řeckých horách dostal víceméně náhodou – a k podnikání ve zdravotnictví pak vlastně náhodou dvojnásobnou.
Porota v čele s Lubomírem Stokláskem z pelhřimovského Agrostroje, který titul EY Podnikatel roku České republiky získal v roce 2017, ocenila jeho ctižádostivost, vytrvalost a odvahu k podnikání v cizí zemi, jež vedly k tomu, že se se mu ve Středočeském kraji podařilo na základech starších nemocnic vybudovat velmi oceňovaná zdravotnická zařízení.
„V centru naší pozornosti je vždy člověk – snažíme se působit na pacienty tak, aby se v našich zařízeních cítili dobře. Vzdorujeme lidem, kteří nás řadí do průměru. A to nám dává ohromnou sílu,“ říká Zavalianis, jenž do svého podnikání zapojil i manželku a starší dceru.
To, že zakotví u nás, přitom předem neplánoval. Do tehdejší socialistické Prahy ho v roce 1985 vyslalo Panhelénské socialistické hnutí, udržující tehdy úzké vazby s Komunistickou stranou Československa, aby studoval národohospodářské plánování na Vysoké škole ekonomické. V rámci stipendijního programu měl sice původně namířeno na medicínu, avšak z toho sešlo.
Po škole se vrátil do své domoviny, kde si se společníkem zřídil firmu zajišťující zásobování lodí. Po pár letech však odešel pracovat do Polska – a nakonec v devadesátých letech přicestoval podruhé k nám. Jak se ukázalo, už natrvalo. „Život v Československu se mi za studií velmi líbil, a tak jsem se vrátil zpět. Myslím, že má působnost v České republice je přínosná, byť jsem ekonomický imigrant,“ ohlíží se zpět za svým tehdejším rozhodnutím.
Zprvu však netušil, že se bude věnovat právě budování nemocnic, s čímž do té doby neměl zkušenosti (a chybělo mu nejen vzdělání, ale jako cizinci i rozhled v medicínských poměrech v naší zemi). To skutečně přišlo náhodou – a nebylo to hned. Nicméně – podařilo se.
Dnes s úsměvem podotýká, že základ podnikání je vlastně ve všech oborech stejný: přijít s bezpečnou a přitažlivou nabídkou – přičemž je třeba najít odborníky, kteří se o to postarají. A udržet si je – což není jen otázka platu; za důležité označuje také vzdělávací programy i nabídku benefitů (včetně školek pro děti, služebních bytů či možnosti získat bezúročnou půjčku).
O tom, jak tahle pravidla fungují, vypovídají výsledky: podařilo se mu vybudovat holding s bezmála třímiliardovým obratem, který je druhou největší soukromou skupinou v rámci zdravotnictví v České republice.
V rámci rozvojových plánů chystá změnu v přístupu k pacientům (ti si už dnes v rámci péče hrazené zdravotní pojišťovnou, pokud to dieta daná zdravotním stavem umožňuje, mohou na nemocničním menu vybírat z více jídel nabízených v rámci nemocniční stravy – a mají i možnost sami si zaplatit pokrm vybraný z jídelníčku podobně jako v restauraci; k dispozici jsou standardně televize i připojení k internetu). Nově se chce zaměřit na psychickou rehabilitaci nemocných jako doplněk standardní léčby.
V devatenáctileté historii soutěže EY Podnikatel roku se k celorepublikovému vítězství probojovali tři podnikatelé ze středních Čech. Loni získala krajský titul Alexandra Kala ze společnosti Profimed, která dodává pomůcky ústní hygieny. Letošní výsledky národního finále (jehož vítěz se pak v červnu zúčastní celosvětového klání v Monte Carlu) budou vyhlášeny v úterý 5. března.