Nesmí se to, ale dělá se to. Takzvaný švarcsystém, neboli skryté zaměstnávání lidí s živnostenským listem, je v Česku fenoménem už od 90. let. Od ledna letošního roku ale drží lidé z inspektorátu práce v rukou nové trumfy. A to díky nové sankci a zároveň úpravě definice nelegálního zaměstnávání v novele zákona. „Jedná se konkrétně o reakci na soudní rozhodnutí, které dovodilo další znak výkonu závislé práce nad rámec zákoníku práce, a to soustavnost,“ upozornil advokát a partner právní kanceláře endors Michal Kapitán.

A nejenom to. „Nově je od 1. ledna přímo do zákona o zaměstnanosti vtěleno ustanovení, které říká, že pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce,“ dodal advokát.

Konec vytáček

Co to znamená v praxi? Složité prokazování nelegální práce včetně švarcsystému je teď o něco snazší. Když inspektoři přijdou na kontrolu do firmy s podezřením na nelegální zaměstnávání, šéfové si podle nich začnou všemožně vymýšlet. „V mnoha případech při kontrolách, které odhalily nelegálně pracující osoby, zaměstnavatelé často prohlašují, že pracovníci jsou na pracovišti první den či několik hodin, přestože kontrolní orgán měl objektivní podezření, že tato činnost byla vykonávána po delší časový úsek,“ popsal pro Deník mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.

Výplata na ruku bez smlouvy se nevyplatí. Okrást stát na daních znamená v budoucnu potíže třeba při žádostech o dávky v nouzi:

Výplata na ruku bez smlouvy se nevyplatí. Okrást stát na daních znamená v budoucnu potíže třeba při žádostech o dávky v nouzi.
Lidé se nechávají vyplácet na ruku. Jenže nemají nárok na hypotéku ani na důchod

Takové výmluvy už nepomohou a inspektoři budou brát v potaz i zmíněnou soustavnost, což je důležité pro odhalování švarcsystému. Pokud tedy například zjistí opakující se fakturaci podobné částky od jednoho člověka k jedné firmě za stejnou činnost, je to další signál, že by mohlo jít o skryté zaměstnávání. Jak ale zdůrazňuje Kolibač, každý případ posuzují individuálně a místním šetřením. Nikoliv jen kontrolou smluv či faktur. „Závazné posouzení a rozhodnutí je možno provést výhradně na základě kontroly, při které by inspektor vlastním šeřením na místě, pozorováním fyzické osoby při výkonu práce, či dotazováním ostatních osob na pracovišti zjistil konkrétní stav,“ podotkl Kolibač.

Pro lepší představu: Loni inspektoři vyrazili na 6500 šetření. Zjistili při nich, že největším nešvarem zůstává nelegální zaměstnávání cizinců, které se prokázalo v téměř třech tisících situací. Ale skoro ve třech stovkách případů byl prokázán a potrestán i švarcsystém, meziročně šlo skoro o pětinový nárůst. Na pokutách za „švarc“ stát loni inkasoval skoro 15 milionů korun.

Tučný flastr

Výše sankcí se přitom od ledna nezměnila. Stále je v rozmezí padesát tisíc až deset milionů korun pro firmu a až sto tisíc korun pro člověka, který nelegální práci vykonává. Jeden trest ale přibyl: podnikateli, který umožní výkon nelegální práce, může inspekce až na dva roky uložit zákaz činnosti. „Prakticky může být podnikateli omezena činnost, která tvoří podstatnou či dokonce převážnou část výdělečné činnosti. Za určitých podmínek může být tato sankce pro podnikatele více likvidační než udělená pokuta,“ upozornil advokát Kapitán.

Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Evy Svobodové jsou firmy s novou úpravou zákona srozuměny. Připomněla, že s novým rokem začala platit i nová pravidla pro takzvané dohodáře a část z nich si raději zřídila živnostenský list. „Proto edukujeme své členy, jak správně spolupracovat, aby se nedostali do problému právě kvůli švarcsystému,“ potvrdila Svobodová.

Řidiči kamionů jsou klasicky zaměstnaní, ale systém, jakým je zaměstnavatel vyplácí, jim v budoucnu stačí jen na velmi malou penzi:

Řidiči kamionů jsou klasicky zaměstnaní, nedělají nic nelegálního, ale systém, jakým je zaměstnavatel vyplácí, jim v budoucnu stačí jen na velmi malou penzi. Ilustrační foto
Řidič kamionu: Diety mi tvoří půlku platu. Co na stáří nenašetřím, to mít nebudu

Že jsou některé firmy stále v pokušení riskovat nelegální švarcsystém, vychází podle ní i z toho, že je u nás čím dál složitější administrativa a vysoké zdanění práce. Po sečtení daně a pojistných odvodů si stát ze mzdy „vezme“ zhruba 40 procent. Průměr zemí OECD je přitom necelých 35 procent.

Od letošního roku však začalo i zvyšování odvodů pro živnostníky, aby se přiblížili klasickým mzdám. V letech 2024 až 2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ vzroste z 25 na 40 procent průměrné mzdy.

Kde se vzal švarcsystém

Zaměstnání lidí nikoliv na zaměstnaneckou smlouvu, ale pomocí živnostenského listu jako první zavedl hned zkraje 90. let podnikatel Miroslav Švarc. Už v roce 1992 ale stát takovou formu „zaměstnávání“ zakázal, a to platí dodnes. Od té doby má takzvaný švarcsystém své ideové příznivce i odpůrce. Z pohledu pracovního práva jde o nelegální zaměstnávání „formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou“. Inspektoři zkoumají a pokutují hlavně takové situace, kdy je člověk do švarcsystému nucen, přestože jinak by pro něj byla zaměstnanecká smlouva výhodnější, nebo případy, kdy cizinci tímto způsobem obcházejí povinnost mít povolení k zaměstnání na území České republiky.